Meč a koruna
Tyto stránky mohou lokálně obsahovat povídky 18+ (nevhodné pro děti), homosexuální tématiku, Harryho Pottera (a Severuse Snapea!) v souvislosti s homosexuální tématikou. Postavy Harryho Pottera nejsou mým vlastnictvím a já si na ně nečiním finanční, autorský, duševní ani jiný nárok.

To, že se vám to nelíbí, neznamená, že nemám pravdu. To, že se mi to nelíbí, neznamená, že nemáte pravdu vy. Dokud si nezačneme věci definovat, nedám vám, pro co jste si sem přišli, a vy nedostanete, pro co sem chodíte.
Vítejte na mých stránkách plných textu.
e-mail: trelawney@centrum.cz
Facebook


erb.png

Poděkování:

Děkuji, Mariano. Nejen že by bez Tebe povídka nebyla taková, jaká je. Nebyla by vůbec. Přiměla jsi mě uvěřit, že by to byla škoda. A děkuji Ti i za název povídky.

Varování:

Povídka obsahuje materiál nevhodný dětem mladším 18 let..

Dlouhý romantický příběh, pohádkový s občas trochu drsnějšími, hororovými momenty, občas dobrodrůžo. Nečiní mi problémy napsat drsné scény, ale… abych tak řekla, nejsem na ně odborník a snažím se je vkládat jen tam, kde si to příběh vyžádá. Slash, to znamená, že tam po sobě dva a více mužů skáčou, rozumíme…? No nic. FF, neboli fanfiction, to jako že musíte znát Harryho Pottera, jinak se dál nehneme. AU: Tato povídka je AU vůči 5. knize… tak trochu. (Harry se s Cho rozhodně nelíbal. No schválně – kdo má rád Cho? Vidíte? Přesně to jsme si s Marianou říkaly. A Sirius evidentně žije taky.) OOC – viz níže, neoriginálnost, místy angst BDSM darkfic fluffy… (čárka zde nechybí) a ostatní nešvary správné snarry FF, erotika (jako že tam po sobě opravdu skákat budou, časem, a že je to opravdu 18+ povídka). Mytologie, někdy skutečná, někdy vymyšlená. Taky si budu hrát s historií (bez úmyslu Vaše smýšlení jakkoli ovlivnit). A bude to epické a chan!

Absence omlouvání si činů skrz alkohol, drogy a cigarety, absence logiky (fuj!) či reality, přítomnost dlouhých, heroických výblitškrábanců, a tedy nutně přítomnost vymykajících se postav. Autorka je do postav zamilovaná a shledává možným, že nikdy nebude psát dobře, ale zato se u toho náramně baví. (Ano, bude to strašně hroznopříšerná klišé ždímačka emocí, připravte si čistonosoplenky.)

Gramatika. *dlouhý útrpný povzdech* Gramatické chyby a nesmysly, stejně tak neologismy a jiné výmysly jsou moje a jenom moje, pokud je neznáte už teď zpaměti a nezvykli jste si na ně, dobře vám tak. Bažina mých chyb je hluboká, široká a vy neumíte docenit její kouzlo ani vůni. Tak si to přeberte. A taky zauvažujte nad tím, že není v moci ani autora, ani devíti betareaderek, natož vás, jakožto jednoosoby, která onu náhodou vidí, vychytat všechny chyby, všechny mé originální chyby, které něco tak nechutně těžkého jako je český jazyk a jeho pastičky skýtají.

Neocenitelné rady a zběžné úpravy a opravy, tudíž betareading: Mariana, aktuálně: Jane

Porada co do gramatiky: Tereznik

Páry: Snarry, Puppies (Sirius/Remus), Heron, Dranny (tak trochu).

Co nám tu ještě… autor?: assez

 

Předmluva

Jsem to pořád já – assez. Pokud vás mé ná/vzory uráží, štvou a vytáčejí, nepředpokládejte, že se to změní v této povídce. Pokud vás „nebavím“, nepokoušejte se číst. Ztrácíte tím drahocenný čas, který můžete věnovat například rodině.

Pokud jste shledali, že je Kámen manželství nudný a nelogický, neočekávejte logiku a zábavnost ani od tohoto díla. Pokud nemáte rádi pár Severus a Harry, zkrátka nečtěte. Pro mě je to jediný správný pár, tak trochu vyvolený, přesně jako v KM, a to, jak se domnívám, může pochopit jen člověk, který si tím prošel, který to cítí stejně. Pokud nemáte rádi ani povídku Můj pátek, nechápu, co tady děláte. Pokud vás dokáže odradit jedno slovíčko navíc nebo namíň, je dobře, že jste se sem už nepročetli. Pokud nechcete brát příběhy vážně a jediné, co vás zajímá, je sex a zábava, braní věcí na lehkou váhu, pokud se chcete jen zasmát a vážných příběhů braných vážně autory máte dost, prosím, jděte o dům dál. Pokud přesto pokračujete ve čtení…

Mnohokrát jsem se podivila, jak jednoznačně může čtenářská obec něco tak přijmout nebo zamítnout. Víte… Kámen manželství. Uvědomila jsem si, že to je jednoznačné dílo, které buď odradí, nebo si ho zamilujete. Cokoli mezi je výsměch. A víte co? Tak to být má. Cokoli víc nebo míň je… odpad. Zahrávání si s autorem.

Píšu tuhle povídku na počest lidí jako byla autorka Mého pátku, Kamene manželství… jsou to asi jediné dvě povídky, u kterých je jedno, jak plyne čas, a je jedno, kdo si je znenávidí, pořád mi mají co říct, jsou jedinečné, jsou neokopírovatelné, což je jedno velké plus, a jsou unikátní.

Můj pátek tím, že je to jedna dlouhá jednorázová povídka, a jak jsem řekla, já si nepotřebuji vybírat, co se týká oblíbenosti. Je to má nej jednorázovka Můj pátek. Tímto chci vzdát tichý hold i překladatelce, jejíž díla mě oslovila a jejíž díla jsou další z té sady, která mně i po těch letech utkvěla v paměti. Což je pro mou paměť heroický výkon.

Kámen manželství… trpěla jsem jako zvíře. Trpěla? Ano, v tom literárním slova smyslu jsem byla s vámi, čtenáři minulí i budoucí. Tak dlouho jsem autorku proklínala, až se v mé hlavě poskládala mozaika daleko zajímavější a důležitější než jakýkoli výkřik na hluchý e-mail Josephine Darcy. Jsem jí vděčná, moc vděčná, že svou práci nedotáhla do konce. Proč? Protože s devadesáti procenty konců povídek mám obrovský problém. Jsou buď stejné nebo hloupé nebo nijaké nebo vše dohromady. Pokud to mají jiné páry jinak, hluboce lituji, že pro mě nebyly tak osudové jako Severus a Harry. Ale nedá se nic dělat. Nebyly.

Tato tryzna je vystavěna všemu, co jsem kdy četla, pohlazení pro ty, které jsem svými povídkami mučila, a sbohem pro ty, které jsem dlouhé roky milovala. Nic nezůstává stejné, vše se mění. Zapomínáme. Rozcházíme se. Odcházíme. Vzpomínky zůstanou, jenže ne nezměněné. A oheň nevzplane. Vyrážíme dál, vpřed. Jak si heslo „lidé se mění“ žádá. Nemění – omlouvají se tím, ale nečekejte od nich skutečnou změnu. Ne s vámi nebo pro vás. M-m.

Možná jsem už příliš dlouho Severusovu postavu mučila. Možná jsem se příliš dlouho se zálibou dívala na to, jak ji mučí jiní.

Harry Potter. The Boy Who Lived.

Jak říká jedna, dnes už díky snaze jistých lidí poměrně známá, povídka: The Dark Lord is not dead. He's sleeping. And the boy hero will be born again to fight him when he wakes.[1]

Což je věc, ve kterou věřím.

Ještě něco byste měly(i) vědět, než budete číst: Proč? Protože – Severus Snape si zaslouží i jiný život, rodokmen, pořádný, odporný, dlouze čistokrevný rodokmen. Uznání. Postavení. Moc. I jiný život. Proto OOC. Je mi líto – v mnoha jiných povídkách byly spousty pokusů, ale tady ne. Tady jsou to jen dvě věci. Postava, která „náhodou nese jméno Severus Snape a shodou okolností je ironická“, a postava, která má city a která umí být nechutně romantická a ze které by se možná Severus Snape pozvracel… co dodat? I my, autorky, občas potřebujeme toho druhého Snapea z FF, toho schůdnějšího, toho dobráka Snapea, a proto si odbíháme počíst ve fanfiction, protože i když to není „ten opravdový Snape“, je to jedna z forem vyjádření jeho (ne)oblíbených, dotěrných fanynek, ze kterých by zešedivěl. My víme… Je to jeho otisk v nás. Takže ano, možná že je to všechno, co kdy Severus Snape neměl a čeho nikdy nedocílil (a asi mu to ani nechybělo). A věřte mi – je to víc než jen Lily Potterová. Je to možná vyjádření něčeho, co nám na něm scházelo a některým dodnes schází.

A to možná čtenářky snarry spojuje, bez ohledu na žánr, kterému v rámci snarry holdujeme. Hledáme v něm Amy[2]. :)

Co by vás ještě mohlo zajímat a zajímalo:

·         Ráda příběhy komplikuju.

·         Ano, dopadne to dobře. (Ano, nezvyklé na mě, já vím.)

·         Pokud to nikdo nepochopil doteď: jo, sakra, dokončím to, tak se ani neopovažujte čekat, až se tak stane, abyste si to přečetli v kuse, potřebuji vaši podporu TEĎ, ne až to dokončím.

·         Beta radí upozornit vás, že prvních pár částí povídky bude stylově odlišných od zbytku.

Co by vás ještě mohlo zajímat? → Oh ano, můj pohled na věc.

Víte, co mě docela irituje na povídkách? (Nezdržuju vás od ničeho podstatného, že ne?) Když Snape zničehonic začne Harrymu říkat Harry. Jako – PROČ?!?! Jen proto, že mu zachránil zadek? Jen proto, že se s ním vyspal? Málokterá povídka je tak dobrá, aby si mohla dovolit kvůli TOMUHLE nechat Snapea říkat Harrymu Harry.

A když se dohodnou… víte… je to suché. Nemá to šmrnc, nemá to kouzlo a nemá to, do háje, důvod (jo, teď už vím, proč se vším tak zdržuju, když mám něco napsat).

Ještě mě irituje, když uprostřed povídky zjistím, že to ono mělo být sice slash, a bude, ale ne snarry. A proč? Protože je Sev otec! (Harryho. …i když ani to některé před slashem nezastavilo, jako incest, víme, ale to už jsme jinde…) Takže takhle: ano, je to slash, ano, za dlouho to taky bude plnokrevný slash se vším všudy, plus mínus nějaký ten – upřímně řečeno mnohdy technický a únavný, zpaměti vyklopitelný, uvzdychaný, otravně fotograficky přeneseně popsaný detail. Ten slash se týká Harryho a Severuse (mimo jiných).

Oproti JD si já nedělám problémy s poměrem homo a heterosexuálů v povídce. Myslete si třeba, že bylo okolí zasaženo plynem, nebo kouzlem, nebo prostě předpokládejte, že všichni ostatní jsou hetero (nebo homo, jak je libo).

Jo… belldandy a Lanevra třeba řešily něco jako superextraultra zajímavé páry. Pardon. Ty tato fabrika nevyrábí. Jsem docela tradicionalista a nemám nic proti Ronovi s Hermionou pod jednou střechou. Až budu chtít napsat Hermiona/Šedohřbet, napíšu to jako jednorázovku zvlášť. (Nechci a chtít nebudu, ale když mě o to poprosíte, budu se vám snažit vyhovět.)

 


[1] If You Are Prepared III: Come What May

[2] http://www.csfd.cz/film/10210-hledam-amy/

Name
Email
Comment
Or visit this link or this one