Meč a koruna
Tyto stránky mohou lokálně obsahovat povídky 18+ (nevhodné pro děti), homosexuální tématiku, Harryho Pottera (a Severuse Snapea!) v souvislosti s homosexuální tématikou. Postavy Harryho Pottera nejsou mým vlastnictvím a já si na ně nečiním finanční, autorský, duševní ani jiný nárok.

To, že se vám to nelíbí, neznamená, že nemám pravdu. To, že se mi to nelíbí, neznamená, že nemáte pravdu vy. Dokud si nezačneme věci definovat, nedám vám, pro co jste si sem přišli, a vy nedostanete, pro co sem chodíte.
Vítejte na mých stránkách plných textu.
e-mail: trelawney@centrum.cz
Facebook


Díl třicátý  osmý.

Gratuluji tomu, kdo přijde na to, že tady ta kapitola je - když tu nejsou novinky. Poblahopřeji Vám. :)

Pěkné čtení.

Harry si nemohl pomoci – byl neklidný už od doby, co byl pozvaný.

Ginny.

Jak dlouho Ginny neviděl? Jak dlouho se jí vyhýbal? A ona ho pozvala – chtěla ho vidět. Chtěla mu něco říct.

 

Co, to neměl Harry zdání. Ale bál se. Bál se toho, co by mu mohla povědět. Přece jen – od té doby, kdy zemřeli Hermiona, Ron, Charlie a rozhádala se dvojčata, se viděli tak třikrát. Nikdy mu pořádně nic z toho nestihla vyčíst.

 

Teď si ho pozvala do svého domu, kde bydlela se svým přítelem – Dracem, na což, když se to dozvěděl, jen protáhl obličej. Nechápal, co na něm Ginny vidí, ale neodsuzoval to. Přijal vše, co přišlo a dokonce to Ginny přál.

 

Celou dobu přemítal, co Ginny chce – to i tehdy, když přemlouval další své známé, aby mu s dětmi pomohli.

Dětmi a nadací Towards Vampwolf.

 

Ve středu, v den, kdy měl ke Ginny a Dracovi na návštěvu přijít, ho zastihla nečekaná, nezvaná a neočekávaná návštěva. Ještě před odchodem ho zastihl Severus.

,,Severusi? Co tady děláš?” otázal se Harry opatrně.

,,Doslechl jsem se, že budu třeba,” ošil se Severus – odkdy se Severus ošívá? – a přešel kolem Harryho, aby si nabral hrst letaxu do ruky.

,,Jdeš?” pobídl Harryho. Ten zavrtěl hlavou.

,,Ne, dokud mi to nevysvětlíš,” zamítl prostě a uhladil si hábit. Usedl na opěrku křesla stojícího v rohu místnosti.

,,Draco mi řekl, abych za tebou před tvým odchodem přišel. Pozval mě zároveň s tebou, aniž bys o tom měl do teď vědět. Řekl, že na té malé sešlosti bude i Lucius. Prý to bude velké,” odvětil Severus téměř jedním dechem a Harry jako už mnohokrát předtím nevěřícně kroutil hlavou, jak to dělá.

,,Víš, o co jde? Proč mě volá? A co tam dělá Lucius? Proč vlastně jdeš TY?” zeptal se Harry nervózně - tušil, že dnes má být proč nervózní.

Severus chvíli zamyšleně mlčel.

,,Nemyslím si, že se jedná o bývalou rodinu slečny Weasleyové,” řekl Severus zamyšleně, ,,ale nevím nic bližšího,” při čemž nechal Luciuse Luciusem. Měl pocit, že o tohle dnešní odpoledne rozhodně nepůjde.

 

Harry přikývl. Vstal a zařadil se za Severuse.

,,Vysvětlíš mi někdy, proč jsi bez vysvětlení třikrát zmizel?” zeptal se Severus způsobem, kterým by čekal, že přistihne dva mrzimorské třeťáky líbat se po večerce na chodbě. Otázka a především odpověď byly to, o čem přemýšlel v posledních dnech palčivěji než kdy dřív. Nemohl dělat, že je mu to jedno, mohl jen předstírat, že je to míň než zvědavost.

,,Už brzy,” odvětil Harry záhadně, ,,brzy.”

Severus přikývl a vyřkl adresu sídla, na něž se okamžitě oba společně odletaxovali. I když tohle většině kouzelníků nejde, odletaxovat se společně, ve výjimečných případech – a Severus a Harry ten případ byli – to bylo možné.

***

Harry a Severus vrazili - bíle vymalované s okny přes celou stěnu a jen pár kusů nábytku z kvalitních materiálů rozlišovalo sterilní místnost od obývacího pokoje - do místnosti zrovna uprostřed bouřlivé hádky.

Lucius Malfoy divoce gestikuloval a Ginny se krčila v Dracově náručí. Draco sám stoicky a bez výrazu snášel otcův hněv.

 

,,Harry,” vyhrkla Ginny a Draco kývl na Severuse.

,,Malfoyi,” kývl Harry na Luciuse, ,,Malfoyi,” kývl na Draca, ,,Giny,” kývl na Ginny a pak ji objal, jak se k němu přihnala.

Sotva se letmo pozdravili, táhla ho ven. Harry se odvést nechal.

 

Draco přiběhl k Severusovi ještě dřív, než stačil Lucius nabrat dech, přiklonil se k němu a pošeptal mu do ucha pouhé: ,,Žením se.”

Pak odstoupil. Severusovi trvalo jen pár sekund - nikdy by nevěřil, že taková chvilka bude vyznívat jako tak dlouhá prodleva - než si uvědomil, co vlastně Draco řekl a co to znamená.

Opatrně mu před Luciusovým rudým rozčílením naznačil, aby se vzdálil.

 

Draco odstoupil ze středu hádky, kterou chtěl, aby za něj Severus svedl. Nedokázal se ale přimět odejít úplně a tak sledoval svou budoucí ženu mluvící k Harrymu Potterovi v pozadí přes prosklená okna a svého otce a kmotra dohadující se přímo před ním. Jen na okamžik se zaposlouchal, aby zjistil, že je dnes a tady přebytečný.

Odrazil se od stěny, prošel chodbou a odešel ven.

 

,,Luciusi, uklidni se! Tvůj syn se bude ženit - jaké větší štěstí by sis mohl přát?” poněkud chladně domlouval Severus zbytečně agresivnímu Luciusovi.

,,Štěstí?” zavřeštěl nepříčetně. ,,Jaké to štěstí! No ale jistě - kdo jiný… Proč… Jak jsem si vůbec mohl myslet, že bys byl na mé straně?! Vždyť si to ty, kdo těm fakanům umývá zadky - jen Potter zapíská, ty skáčeš! Tak jaké pochopení bys mohl mít pro to, že se můj jediný syn, že se můj jediný dědic bude ženit s kouzelnickou lůzou!? Že si tím kazí život?!”

,,Zveličuješ, přeháníš a nemyslíš - a to vůbec. A dávej si pozor na pusu, Malfoyi,” snížil Severus nebezpečně hlas. Pozoroval jindy upraveného Malfoye nyní s rozcuchanými vlasy, pomačkaným hábitem a ta podívaná byla bizardně jímavá.

Ale Malfoy nedbaje Severusových doporučení dál vedl bezohledně svou.

,,Proč, Severusi? Proč ses tak změnil?! Byl jsi jiný! Rozumný! A teď je z tebe téměř stejná chátra, jako ti spratci, kterým utíráš ugryndanou pusu. Řekni - kdy ses tak snížil a proč to všechno děláš?! Měl jsi navíc! Mohl jsi být vším! A ty se takhle zahodíš - řekni, Severusi, stojí ti ten ubohý Potter za to?! Stojí ti za to ta děcka?!”

,,Ano,” usykl Severus neskutečně vytočený, ale než aby se rozzuřil, zatínal si nehty do masa a snažil se ovládat.

,,Proč?” zastavil se Malfoy a hodil po Severusovi zhnusenou grimasu naprostého nepochopení.

,,Tys to nezažil, Malfoyi, ale nedovedeš si představit, jaké to je - trpět jako dítě. Já ano a nechci - nepřeji si, aby to ty děti zažily,” řekl Severus rozhodně.

 

Bylo to něco, co Severus rozhodl už dávno a Lucius neměl šanci změnit to v pár minutách.

 

Malfoy, zaražený, řekl: ,,Myslíš, že jsem jako dítě Abraxase Malfoye netrpěl?”

,,Ne, ne tak, jako ty děti a ne tak, jak já - nechápeš to a já to po tobě ani nežádám. Ale nepleť se do toho. A nepleť do toho Pottera: má s tím jen máloco společného,” řekl ledově a měřil si Luciuse zhnuseným pohledem. ,,Tohle je ale o Dracovi.”

,,Ano, to je! Draco se nemůže -,” - ,,Ale může,” zarazil ho Severus, ,,a radím ti - nechceš-li být pro svého syna tím otcem, jakým pro tebe byl Abraxas, nechej ho udělat to, co považuje za správné. To, co chce a touží udělat. Narozdíl od nás oni - a Potter taky - jsou jen málo nesvobodní. Právě díky Harrymu Potterovi. Takže... i kdyby ten s tím měl co společného...”

,,Fuj,” obořil se na něj Lucius, trhaje tak Severusovu obranu jeho nynějšího života, obhajobu svých činů, ,,stává se z tebe docela slušný Nebelvírský hošík.”

A s opovržením Severuse obešel a plně naštvaný vyšel z domu.

,,Radši to, než aby na světě existovalo víc Luciusů a Abraxasů Malfoyů,” utrousil Severus na prázdnou místnost v dost nepěkně nabroušené náladě.

***

Harry hleděl neutrálně na jezero před sebou.

,,Vyčítáš mi smrt svých...”

,,Ne, Harry,” vehementně kroutila hlavou. ,,Nikdy, slyšíš?, nikdy jsem ti to nezazlívala. To by mi Ron neodpustil. Hermiona, ani dvojčata ani... Víš - matka a otec... Jich si nevšímej. Přejde to -,” - ,,Ne,” přerušil ji Harry, ,,to nepřejde. Ztratili své děti. Divím se, že mi to nevyčítáš i ty. Měla bys...” skelný, nic neříkající pohled upíral opět do dáli.

,,Zlobíš se?” dolehl k němu její hlas. To když se konečně odhodlala zeptat se ho na to, co ji nejvíc pálilo. Možná že neměla tak ukazovat, jak nadšená z toho je. Jak moc se na tu svatbu těší. Jak moc...

 

Zamyšleně těkal očima po všem okolo, až se zastavil na Ginny.

,,Proč potřebuješ mé požehnání? Proč Malfoy?” přerušil její bloudící mysl; nedokázal stále uvěřit tomu, koho si jeho bývala přítelkyně míní vzít.

,,Protože jsi tady nebyl,” zněla její prostá, o to naléhavější odpověď a veškeré nadšení z aktu samého vyprchalo.

Harry sklonil pohled na molo, na kterém stáli. Nechtěl, aby trpěla kvůli němu – měla právo se zařídit podle svého vědomí a svědomí… a srdce. Už mu jednou pro vždy nepatřila.

 

Smutný úsměv ozdobil jeho, když políbil její tvář.

,,Gratuluji,” zašeptal a navždy z jejího života odcházel.

 

Viděla jen jeho záda vzdalující se z jejího dosavadního ubírání se životem a cítila, jak v ní roste život při pomyšlení, že se s Dracem vdá a zároveň jak se jí život hroutí z toho, že tím Harryho opouští.

Ale koneckonců – ona nebyla ta, která tento vztah zavrhla. A Harry jí nikdy nedal důvod myslet si, že by se jejich dětské ,,chození” mělo zvrtnout v něco víc.

 

Tak co ji na tom všem, k čertu, tak zatraceně bolelo?

26.10.2008 19:06:20
Tereznik
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one