Meč a koruna
Tyto stránky mohou lokálně obsahovat povídky 18+ (nevhodné pro děti), homosexuální tématiku, Harryho Pottera (a Severuse Snapea!) v souvislosti s homosexuální tématikou. Postavy Harryho Pottera nejsou mým vlastnictvím a já si na ně nečiním finanční, autorský, duševní ani jiný nárok.

To, že se vám to nelíbí, neznamená, že nemám pravdu. To, že se mi to nelíbí, neznamená, že nemáte pravdu vy. Dokud si nezačneme věci definovat, nedám vám, pro co jste si sem přišli, a vy nedostanete, pro co sem chodíte.
Vítejte na mých stránkách plných textu.
e-mail: trelawney@centrum.cz
Facebook


Den čtvrtý – Bouře, hádky, obvinění a jiná trápení.

Na ff.ph.netu Den čtvrtý.

O klidném spánku nemohla být v Harryho případě ani řeč. Nejprve se do půlnoci modlil, aby se Hopkins o nic nepokusil. Motlitby však nebyly vyslyšeny a půl hodiny po půlnoci na jeho dveře opět dotíral opilý kapitán lodi.
Tentokrát však Snape nepřijel hrdinně na bílém koni, jako tomu bylo minule.
Hopkins na něj bouchal do tří do rána, vedl opilecké řeči a snažil se ho nemožně přemlouvat, aby otevřel.
Harry, byť na to neměl sílu reagovat, byl tímto chováním muže – muže – značně vyděšen. Divil se, jak v klidu a s jakou samozřejmostí to bral Snape. Ale to možná jen proto, že se jednalo o něj – Harryho–slavného–Pottera.
A když bouchání utichlo, jak naivně se domníval, že se muž vzdal! Otevřel dveře, Hopkins na něj číhal na konci chodby. Harry byl naštěstí blíž východu, tak místo aby se zavřel do pokoje – do kterého už plánoval nikdy ani nepáchnout – rozběhl se pryč, seč mu síly stačily. Po pár metrech doznal – nebýt toho, že je Hopkins opilý a motá se mu hlava, Harry by neměl sebemenší šanci uprchnout.
Tohle se mu nestalo ani s dívkou, tak co je zase tohle, pro Merlinův zrak?!
Běžel dál a dál, až se dostal do místnosti – polomrtvý strachy, bez dechu – kde si zrovna v tuhle hodinu hráli šachy jeden z posádky a samotný Severus Snape. Harry viděl rudě – měl chuť vidět toho pitomého, nenáviděného, praštěného profesora-netopýra na oprátce. Co tohle znamená?! Měl ho hlídat, ne?!
Naneštěstí za sebou uslyšel jeho, tak Snape, neSnape – uskočil kolem stolu jemu za záda. Ať se bije, bídák jeden!
V momentě, kdy se ve dveřích objevil Hopkins, stál na nohou ne jen Snape, ale i druhý muž z posádky, který s ním do teď hrál šachy. Nerudně se po kapitánovi podíval, hodil pohled na jednoho z pozorovatelů šachové partie, zavrtěl hlavou, převrátil oči. Poslední omluvný pohled hodil na Harryho se Snapem a přišel k Hopkinsovi válejícímu se po zemi se slovy: ,,Tak pojď do hajan,“ a on a ten druhý ho chytili a odtáhli.
Ostatní se tak nějak svorně sebrali, až zůstali jen Snape a Harry.
,,Měl bych vás doprovodit do vašeho pokoje?“ vyštěkl naštvaně Snape.
,,Snad si nemyslíte, že se tam vrátím?!“ zuřil Harry.
,,Chcete snad spát jinde? Se mnou, například?!“ vracel Snape.
,,To není tak špatný nápad s ohledem na to, že VY ke mně žádné-romantické-city-nechováte,“ cynicky odpověděl.
Snape na to odvětil: ,,Když myslíte… Je tam jedna postel a kajutu sdílím s dalšíma dvěma - jen má postel je tudíž poněkud volná.“
,,Fajn,“ odsekl. Jal se odcházet směrem, kterým tušil Snapeovu kajutu.
Ten jen vytřeštil oči – domníval se, že Potter žertuje.
S pokrčením ramen ho tedy doprovodil.
Harry, okamžitě jak zahlédnul postel, přesunul se do ní a usnul.
Snape – znechucen výjevem – obrátil oči v sloup. K posteli si přitáhl židli.
Stačí, že s tímto individuem musí sdílet loď, nemusí nutně spát i ve stejné posteli.

Snape se vzbudil v osm hodin – dost pozdě na jeho zvyk, na druhou stranu není divu, když usnul ve čtyři. Zato Potter se nemínil spánku vzdát, tak Snape s povzdechem vyšel z kajuty, kde spali celou noc sami. Škoda, mohl se natáhnout, kdyby to věděl. Ještě něco se mu vybavilo – Potter měl na něj vztek. To sice samo o sobě normální bylo, tenhle vztek se mu však zdál být nějak větší a vážnější a – Severus si nemohl pomoci – i poněkud neoprávněnější. Bude muset z Pottera, až se vyspí, vytáhnout, o co šlo. Pro případ, že by se měl proč bránit. Ne snad, že by ho Potterovy ukňourané výlevy zajímaly či snad tížily.

Harry se probudil až v jednu po obědě. Po včerejším dnu se vážně nedivil – spíš ho zarazilo, že ho nikdo nebudil. (Když jsi nešel vzbudit ani výbuchem dynamitu u ucha, tak se nediv, mag… Pottere! Snaha, nesnaha, ty máš svou hlavinku. Jako vždy…)

K obědu nic nevyžadoval, ale potěšilo ho, když se jeden z posádky – mladší a pěknější než kapitán, daleko světlejší typ – zastavil a věnoval mu chleba. Mrkl na něj a nebylo ho.

Stále nikde ani mráček. Bezvětří. Harry se Snapeovi vyhýbal, seč mohl. Celkem se mu to i dařilo.
Zrovna mastil karty s dalším z posádky, když náhle zahřmělo. Harry a muž se na sebe zamračili – co má tohle znamenat?! Vždyť tam bylo do teď tak krásně a slunečně! (Spíš vedro k nedýchání.)
Pustili karty na stůl, vylezli ven. Pršelo na ně a kapitán zvolal: ,,Prudce se zhoršilo počasí! Všichni dovnitř!“
Uposlechli, jako předposlední se namačkal dovnitř Snape. Jako poslední kapitán.
,,Teď si všichni najděte pláštěnku. Všichni!“ hodil důrazný pohled na Snapea a Harryho.
Vydali se za ostatními, kde také vyfasovali ,,jednu“. Pobíhali teď jak venku tak vevnitř s pláštěnkami.
Bouřka se ale nelepšila. Čím dál tím víc sílila. Kapky deště posměvačně bubnovaly a prozkoumávaly loď. Hromy a blesky byly snad všude.
Harrymu nešlo na rozum, proč přišel kapitán Hopkins několikrát pro radu za Snapem. Nicméně přišel a zase odešel do toho hanebného počasí.

Najednou se většina lidí vehnala dovnitř se zuřivými výrazy.
,,Utrhla se! Rychle! Pomoc!“ křičeli jeden přes druhého.
,,Co se stalo?!“ utrhl se Snape, stojící Harrymu po boku, na jednoho z křičících. Obrátil se na Snapea s děsem v očích a řekl: ,,Utrhla se plachta.“
Snape na to zareagoval pro Harryho podivným způsobem. Zařval: ,,Musíme to spravit! Kdo jde se mnou?!“ ale nikdo se nepřihlásil, jen se po sobě poděšeně dívali.
,,Hrdinové,“ utrousil Snape naštvaně. Vycházel ven, když ho zastavila čísi ruka: ,, s vámi půjdu.“
,,Pottere, to nepřihází v --,“ - ,,Potřebujete pomoct, ne snad?“ opáčil Harry troufale. Za zkoušku…
Snape mu věnoval minutový zkoumavý pohled, až nakonec přikývl.

Vehnali se doprostřed bouře. Harry mrkal, aby alespoň trochu viděl přes husté, těžké provazce deště.
Pomalu nevěděli, ve které části lodi se nacházejí.
,,Mimochodem, Pottere,“ řekl Snape, ale i když si byl Harry vědom, že křičí, slyšel ho špatně. Zmohl se na pouhé: ,,Co?“
,,Co jste měl včera za problém?!“ slyšel Snapea pořád stejně špatně.
To Harryho vytočilo, když si s novou dávkou nenávisti vůči tomuto muži uvědomil, proč byl na něj předtím naštvaný.
,,Nic,“ odvětil.
,,Pojďte sem!“ zařval Snape mocně. Harry přispěchal.
,,Chyťte to lano a zatáhněte. Nevykládejte mi, že nic!“
Společně chytili lano a zapírali se za něj, aby utáhli hlavní plachtu – Harry pro ni zrovínka narychlo vymyslel pojmenování - ,,hlavní“.
,,Chcete to vědět?!“
,,Jinak bych se neptal!“ odpověděl Snape naštvaně.
,,Tak mi zatraceně vysvětlete, jak hluboko jste schopen klesnout ve své nenávisti vůči mně!“
,,Cože?“ tak tohle Severuse dostalo. Přestal tahat a Harry jakbysmet.
,,Z jaké pošahané příčiny jste mně neupozornil na to, že kapitán této lodi je…je…JE!“
,,Je co?“ podíval se na něj skrze protivné kapky vody Snape udiveně.
,,Není na holky! Mínil jste se tím pomstít, když jste mně na tu banalitu neupozornil?! To se vám povedlo! Dokonalá msta, řekl bych. Není-liž pravda? Mínil vy jste mně vůbec upozornit, že po mně jede?!“ věnoval mu poslední navztekaný pohled; opět zatáhl za lano, Snape udělal to samé v závěsu za ním.
,,Měl jsem pocit, že to víte! Domníval jsem se, že vám to došlo!“
,,Jak by mi něco takového mohlo dojít?! Jako by mi mohlo a mělo dojít, že je… jiný… divný?!“
,,Cože…? Asi vám ne-…“ Snape na něj neustále hleděl značně nechápavě, jeho řeč ale přerušilo hlasité: ,,Pozooor!“
Oba se v tu ránu ohlédli, kdo dokázal překřičet ten lomoz, aby je upozornil.
Nejspíš kapitán, ale to už je zaprvé nenapadalo a za druhé to ani neřešili – měli mnohem vážnější problém.
Našli plachtu. A stěžeň. I uvolněné ráhno, které je oba vší silou praštilo do žaludků, převrhlo je přes lodní zábradlí, aby je poslalo do rozbouřeného moře.
Od té chvíle si nic nepamatovali, ztratili totiž vědomí.
____
Assézákova nota:
Pochopili, nepochopili? No uvidíme, uvidíme… :Đ

16.03.2013 22:47:03
Tereznik
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one