Meč a koruna
Tyto stránky mohou lokálně obsahovat povídky 18+ (nevhodné pro děti), homosexuální tématiku, Harryho Pottera (a Severuse Snapea!) v souvislosti s homosexuální tématikou. Postavy Harryho Pottera nejsou mým vlastnictvím a já si na ně nečiním finanční, autorský, duševní ani jiný nárok.

To, že se vám to nelíbí, neznamená, že nemám pravdu. To, že se mi to nelíbí, neznamená, že nemáte pravdu vy. Dokud si nezačneme věci definovat, nedám vám, pro co jste si sem přišli, a vy nedostanete, pro co sem chodíte.
Vítejte na mých stránkách plných textu.
e-mail: trelawney@centrum.cz
Facebook


Den čtyřicátý třetí – Naučte mě to… prosím.

Kam se podělo jeho předsevzetí, že Potterovi vše odkývne? CO mu vlastně je po tom, jestli nasadí ve válce krk? Slyšel tu věštbu před více než sedmnácti lety tak dobře jako Potter před více jak rokem. Tak co ho to napadlo se do toho plést? Nenechat ho bojovat? Bez něj jsou zatracení!
Copak chtěl zrovna TEĎ napravovat své hříchy? Co na tom záleží, že jen díky jemu to je právě ten malý zmetek, ten červotoč Potter, který jediný může všem ostatním zachránit jejich zadky?!
Co na tom záleží?!
Vlastně všechno…

Když se vrátil, Potter dělal, že spí. Z touhy se o tom dál nebavit ho nebudil.
Tak toužil okamžitě z ostrova odjet! Právě teď, HNED!
Za tohle by se mu měl Brumbál omluvit. Nebyla to jeho starost! Ne… Už ne. A přece, kdyby to tak necítil – moc dobře si to uvědomoval – právě teď by se o opaku nepřesvědčoval a neustále by nad tím nerozjímal.

Probrali se a posnídali v poklidu.
Prodiskutovali Potterovu stupidní otázku, proč nebyla loď začarovaná tak, aby z ní nikdo nedokázal vypadnout – což bylo přirozeně proto, protože u větší části cesty by jim to díky jiným – ochranným – kouzlům ostrovů bylo na nic.
Pak si Potter sedl za stůl. Neustále bylo venku zataženo, zima. Ven se moc chodit nehodilo.
,,Prosím, naučte mě přežít, bojovat, čarovat bez hůlky a beze slov,“ položil si jednu ruku na duhou, složil si je na stole a zase ten předklon tak podobný Brumbálovu a přece osobitý. To budou ti Nebelvírští. Zmijozelové takové postoje nevlastnili. Ani Lucius, jak mu krátce proletělo hlavou.

Severus kýval v nesouhlasu hlavou.
,,Darujete mi tím život,“ přesvědčoval Harry pořád.
,,Lépe se mé matce nezavděčíte. Musíte mě to naučit! Jinak ho neporazím. Nepřežiji ani jedno střetnutí. Brumbál to po vás chtěl. Chtěl to po mně. Já vás o to teď žádám a slibuji – pokud se to nepodaří, nebude to z důvodu, že byste mě to naučil špatně nebo nedostatečně ani proto, že bych se dost nesnažil. NEBUDE to vaše vina. Bez vás totiž stejně nemám šanci přežít…“
,,Jak vy můžete vědět, co bude a nebude má vina, Pottere,“ vysmíval se mu Severus.
,,Protože nebude!“ odporoval Harry.
,,Proč si myslíte, že jsem s tím poslal do háje Brumbála?! Ze stejných důvodů s tím posílám do háje vás, Pottere, vždy to totiž bude má chyba, pokud neuspějete. Je příliš mnoho… Nedokáži vás… Nežádejte to po mně!“ zaprosil Severus zoufale.
,,Naučte mě to… prosím,“ naléhal Harry dál.
Severus si ztěžka povzdechl. Co mu to jen dělají? Jak nesnáší Nebelvíry!
,,Abyste nebyl zklamaný,“ řekl zčásti varovně, zčásti uštěpačně.
,,Zasvěťte mě!“ zazářily Potterovy oči jako hvězdy.
,,Abyste se nezklamal, Pottere,“ zopakovala Severus znova, ,,protože to není tak světoborné, jak se asi dnes domníváte. Mohu se pokusit vám k tomu umění dopomoci. Vše ale záleží na vás,“ uvedl Severus.
,,Je to těžké?“ zeptal se Harry zvědavě.
Severus pokrčil rameny: ,,Jako vše, co zpočátku neumíte.“
,,Začneme?“ zeptal se Harry odhodlaně, proto ho odpověď trochu zklamala. Ale nyní byl ten, kdo má eso v rukávu, Severus, proto si to náležitě vychutnal: ,,Až zítra,“ věnoval mu nepokrytě pobavený úšklebek, zvedl se a odcházel.
,,Kam jdete?“ zachytil ho Harry ve dveřích.
,,Pro pomůcky,“ usmál se záhadně, načež vyšel ze dveří do ukrutné zimy kolem.
16.03.2013 22:21:29
Tereznik
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one