Meč a koruna
Tyto stránky mohou lokálně obsahovat povídky 18+ (nevhodné pro děti), homosexuální tématiku, Harryho Pottera (a Severuse Snapea!) v souvislosti s homosexuální tématikou. Postavy Harryho Pottera nejsou mým vlastnictvím a já si na ně nečiním finanční, autorský, duševní ani jiný nárok.

To, že se vám to nelíbí, neznamená, že nemám pravdu. To, že se mi to nelíbí, neznamená, že nemáte pravdu vy. Dokud si nezačneme věci definovat, nedám vám, pro co jste si sem přišli, a vy nedostanete, pro co sem chodíte.
Vítejte na mých stránkách plných textu.
e-mail: trelawney@centrum.cz
Facebook


Den dvacátý šestý – Značně zmaten.

Na ff.ph.netu Den dvacátý šestý.
,,Erm...“
,,Hm?“ vzhlédl Snape oči od jakési odporné břečky, kterou od včerejšího večera míchal.
,,Kolikátý je dnes den?“ zeptal se Harry.
Přesto že se jejich vztahy dohodou včera ustálily, Harry neměl dost odvahy zeptat se Snapea, kolikátého včera bylo – ne znova.
Ještě k jedné věci neměl dost odvahy. Totiž k znovuobnovení večerních otázek a odpovědí.
Nebyl si celkem jistý, že by znova snesl to, co následovalo, tak to raději nevzpomínal. Vlastně… proč taky? To Snape měl dnes vše na povel. Jen na něm jejich vztahy závisely. Tak ať se snaží. Ať vidí, jak skvělé to je, když se se zlou potáže – díky jemu, Harrymu.

Snape na to mírně řečeno zamrzl v pohybu. Pak se narovnal, očistil si ruce do pozůstatku hábitu. Vyšel ven. Odtud zavolal: ,,Je dvacátého šestého,“ což Harryho nijak nepotěšilo.
Přesto, když Snape opět vešel dovnitř, nasadil neutrální výraz.

,,Ehm. Co budeme dělat teď?“ zeptal se Harry po stejně monotónním obědě jako každý z těch jedněch zavšivených dnů.
,,Míníte něco konkrétního?“ pozvedl Snape obočí.
,,Já…“ Harrymu se do mluvení nechtělo, i to bylo poznat z toho jediného, ultra dlouhého, inteligentního slova.
,,Fajn,“ zarazil ho Snape, jakmile ho dohnala bizarnost tohoto počínání.

Harry Snapea opatrně, ale vcelku důkladně studoval. Pohl se – tam mířily Harryho oči. Zamíchal obsah kotlíku – Harry to pozoroval, ani nedýchal.
Přestože oba mohli říci, že ví stoprocentně o tom druhém, co dělá, mlčeli.
Snape nechal Harryho dívat se mu přes rameno.
Harry ani nedutal, pokud věděl, že se Snape plně soustředí na… ano, byl to lektvar. Tím si teď byl jistý.
Ovšem potřebovalo to kuráž, zeptat se Snapea, k čemu bude sloužit.
Kuráž, kterou Harry nesebral, ani když se začalo stmívat.

Takže zbylo z ,,co budeme dělat ted?“ velké nic.
,Co taky čekal od Snapea?‘ říkal si v duchu, pohoršen sám nad sebou.

,,Vy jdete spát?“ zeptal se Snape udiveně, na Harryho ještě větší údiv.
Sedl si na provizorní posteli, zvednutá obě obočí.
,,Měl jste snad v plánu hrát se mnou šachy?“ zeptal se nanejvýš skepticky, posměšně, ale hlavně přidrzle.
,,I tak by se to dalo nazývat,“ odpověděl ocelově - přesně tak mu vyzněl Snapeův hlas. Nezúčastněný, klidný, vyrovnaný se vším.
Harry potřásl hlavou: ,,Co tedy?“
,,No…“ tak tento váhavý tón už tak sebejistý nebyl, což Harryho pozornost přitáhlo stoprocentně.
,,Co ,,no“?“ zeptal se, v hlase něco velmi blízkého pobavení.
,,Tak poslyšte, Pottere,“ zahřímal, navrátivší se naštvání hlasu propůjčovalo nebývale… roztomilou mrzutost, ,,snažím se tady - věřte, že to není jednoduché - naznačit, že bychom se mohli vrátit k těm vašim pitomým otázkám. Neboť - věřte si či ne, jak je libo, nebaví mne hleďet celý zpropadený den na obláčky a jejich cílovou dráhu,“ zakončil, čímž jen utvrdil, jak si svou vážnost zasluhuje.
,,Fajn,“ odpověděl Nebelvír uvolněně.
,,Co prosím?“ což vlastně značilo, jak udiven Snape je; že ze svého údivu ne a ne vyjít.
,,Povídám jen: ,,fajn“,“ v tuto chvíli by se Harry usmál, nebýt naproti němu Severus Snape.
,,Domníval jsem se, že mne to bude stát více úsilí,“ a jako by potvrzoval svá slova podivným zkřivením rtů v grimase z dávných dob dobře známé.
,,Co?“ zeptal se Harry rádoby udiveně.
,,Přesvědčit vás obnovit tato… sezení,“ podal vysvětlení Snape; nijak zvlášť ochotně.
,,Aha,“ odvětil Harry, což jen naznačovalo, že si potřebuje dát čas než odpoví.
,,No,“ protáhl Harry nakonec, ,,souhlasím pod podmínkou, že si to necháme na zítřek. Dnes už jsem unavený,“ sám Harry nejlépe věděl, že není.
,,Ale… Dobrá,“ pokývl Snape hlavou – souhlasně, odevzdaně.
,,Dobrou,“ ozvalo se, než Snape sfoukl oheň – zdroj světla – v domě, do něhož pouze procházely jakoby pálivé pramínky z pochodní vně skrze díry mezi stěnami.
Neodpověděl.
16.03.2013 22:31:10
Tereznik
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one