Meč a koruna
Tyto stránky mohou lokálně obsahovat povídky 18+ (nevhodné pro děti), homosexuální tématiku, Harryho Pottera (a Severuse Snapea!) v souvislosti s homosexuální tématikou. Postavy Harryho Pottera nejsou mým vlastnictvím a já si na ně nečiním finanční, autorský, duševní ani jiný nárok.

To, že se vám to nelíbí, neznamená, že nemám pravdu. To, že se mi to nelíbí, neznamená, že nemáte pravdu vy. Dokud si nezačneme věci definovat, nedám vám, pro co jste si sem přišli, a vy nedostanete, pro co sem chodíte.
Vítejte na mých stránkách plných textu.
e-mail: trelawney@centrum.cz
Facebook


Den dvacátý třetí – Třešnička na dortu.

Na ff.ph.netu Den dvacátý třetí.

U Vás (nás) taky doufám, že Vám to bude víc pasovat a pokud ne... asi máte smůlu. >:-Đ :-P ;)

,,Dejte mi už pokoj!“
,,Dlužíte mi život!“
,,Ten si taky strčte kavalírsky za klobouk!“
,,Fajn!“
,,Fajn!“
,,FAJN.“
Ve stejně dobré náladě se vždy sešli a rozešli. Probíhalo to zhruba pokaždé stejně – Harry přišel, Snapea jakž takž – dle jeho instrukcí – ošetřil. Snape si vymyslel nějakou nemožnost (i když už ne tak uhozenou, jako s těmi rybami na začátku) a Harry mu ji odmítl splnit.
Snape se naštval, vyčetl mu, že díky němu ještě pořád leží. Rád mu také připomněl, že by to byl Harry, kdo by schytal hadí jed - ,To byste zase říkal, jak na sebe svaluji veškerou pozornost, co? - ,Zajisté! A ne snad?‘ – což ho vytáčelo úplně nehorázně.
Po Snapeových výčitkách se Harry většinou na pár hodin sebral a zmizel. Aby se zase na hodinu vrátil k ,,pacientovi“.
Aby ho opět naštval – v takových bludných kruzích s pravidelnou periodou se to pořád a neustále točilo dokola.
Uznejme – i tohle mělo svou romantiku, na ni však už Harry nervy neměl.
Se Snape na sebe měli vážně kolosálně přesné – přesně přehnané – účinky. Jako by se doplňovali. Nějakým perverzním, sebedestrukčním způsobem.
Ať si navzájem udělali cokoli, vždy si dokázali ublížit ještě víc. (To je mi ale výhodička nad výhodičky…)
Harry to za normálních okolností ještě přejít dokázal. I když… tak tak.
Ale.
ALE–TADY–NE!
Co měl Snape neustále za problém?! Proč zkrátka nemohli dýchat vedle sebe a navzájem se ignorovat – pro Harryho ideální stav?!

Večer – jeho oblíbené večery – se vrátil. Bez ohledu na Severuse-netopýra-umaštěného-prachanta-Snapea.
Harry v těchto podmínkách žít nebude. To prostě nejde. Nemůže!
Řekněme – kdyby se teď Severus Snape obtěžovalo vzhlédnout a podívat se Potterovi do očí, kdyby zahlédl jen kousek z jeho opětovně počínajícího zoufalství, kdyby snad sám sebral tu odvahu tohle všechno udělat (a ono odvaha v tomto případě potřeba byla), asi by ho již neprovokoval. Zřejmě by ustoupil jeho zoufalství, neměl by chuť se prát. Možná… Asi… Snad… Kéž.
Jenomže Snape nevzhlédl a nepodíval se Harrymu do očí, tak jen doufejme v jeho schopnosti vcítit se do druhých lidí – o kteréžto schopnosti byl Harry skálopevně přesvědčen, že ji Snape nemá, nebo že ji nepoužívá, což vyšlo zhruba nastejno.
,,Kam jste tehdy na přístavišti odešel?“ shlížel na Snapea nasupeně dolů. Vždyť on neměl ani dost odvahy se mu podívat do očí! Drzý, neomalený… zkrátka Snape.
,,Co si to dovolujete?“ Snapeův hlas nebyl o to méně jedovatý, o co méně se na něj díval, jak si Harry jen mírně překvapeně uvědomil.
,,Dovoluji si tvrdit, že mám právo to vědět. Tak kam?!“
,,Jste ještě nestoudnější a drzejší než ve škole.“¨
,,Opravte mě, profesore, pokud se pletu, ale já se neptal na posudek své povahy ani svého chování,“ při čemž slovo ,,profesor“ nemusíme ani zdůrazňovat, neboť Harry ho pokaždé v přítomnosti se jménem ,,Snape“ vyslovoval jedovatě, znechuceně.
Snape se chvíli síval, jako by chtěl teď a tady zabít kohokoli jménem Potter, ale zdravotní stav mu to nedovoloval.
,,Šel jsem…“ jen na okamžik mu odumřel hlas, odkašlal si a pokračoval, ,,za svým známým, když to musíte vědět. Než se zeptáte proč, tak protože měl mít informace o skupině, kterou jsme měli sledovat my. Ujistil mě – ještě než se zeptáte, o čem - že ,,pan ředitel Brumbál má vše v malíku“, že totiž ,,sem poslal své lidi, aby se nám nic nestalo“,“ pitvořil se při tom po někom Harrymu dosud neznámém. Nenávistně zahlížel na jednu z přílivových – či odlivových? – vln.
,,Prakticky to znamená, že…?“ oněměl Harry.
,,Že nás sem Brumbál poslal zbůhdarma,“ ošil se Snape odporem.
,,Neberte jméno…“
,,Mlčte a nedělejte, že vás to neštve stejně jako mě.“
Pro ten den byla jejich debata ukončená. Co měl Harry říct? Že štve?!

16.03.2013 22:32:22
Tereznik
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one