Meč a koruna
Tyto stránky mohou lokálně obsahovat povídky 18+ (nevhodné pro děti), homosexuální tématiku, Harryho Pottera (a Severuse Snapea!) v souvislosti s homosexuální tématikou. Postavy Harryho Pottera nejsou mým vlastnictvím a já si na ně nečiním finanční, autorský, duševní ani jiný nárok.

To, že se vám to nelíbí, neznamená, že nemám pravdu. To, že se mi to nelíbí, neznamená, že nemáte pravdu vy. Dokud si nezačneme věci definovat, nedám vám, pro co jste si sem přišli, a vy nedostanete, pro co sem chodíte.
Vítejte na mých stránkách plných textu.
e-mail: trelawney@centrum.cz
Facebook


Den dvanáctý - Občas se neděje nic zvláštního.

Na ff.ph.netu Den dvanáctý.
Den ve jménu práce.
Dírám ve stěnách vyráběli okýnka. Jak těžce se jim povedlo klády sestavit tak, aby tam vynechali pravidelně vypadající místo věděli jen oni sami.
Podlouhlé místnosti navrhli stěnu uprostřed, aby se navzájem neobtěžovali. Stěnu, kterou nakonec nepostavili, ale… v ,,projektu“ byla.
Střechu potáhli listy. Na listy ještě namatlali látku, která by měla udržet listy na místě a voda by z ní měla stékat bez poškození, navlhnutí střechy… takové upevnění.
Položili méně opracované klády místo podlahy. Před jejich položením povrch vyrovnali; okolo domu poskládali různé kameny, kusy skal, aby bylo místo jednak více izolované, pevnější a poté aby nebylo tak snadno dostupné.
Samozřejmě… kdyby se někdo, kdo na ostrovech ani nežil, hodně snažil, nebylo by pro něj problematické jim dům zničit.
Ale po společné dohodě se rozhodli, že budou budovu sem tam zpevňovat. Pro jistotu.
Další problém byl s vodou.
Procházeli nejkratší cestu k vodě a zase zpět k jejich domu. Prohlíželi, kudy by bylo nejschůdnější vést vodu.
A ,,potrubí“ z bambusu.
Muselo jim to téct… což byl problém.
Všude byla rovina.
Nakonec udělali vše pro to, aby se jim k nim – zvláštní pomyšlení – povedlo vodu svést. Snape se vydal za jejím zdrojem – k prameni. Snažil se, aby měla větši proud. Ale nakonec se museli spokojit s málem. Neb víc než přirozený proud mít evidentně nemohli.
Takže bambusovými tyčemi přivedli vodu těsně k domu.
Harry si myslel, že mají dostavěno, ale pak viděl, jak Snape skládá něco na zemi.
Přišel k němu blíž, mlčky jeho počínání sledoval se založenýma rukama, se zvednutým obočím.
Snape si ho nevšímal, za chvíli mu ale přišlo hloupé, aby nad ním jen tak Potter postával. Řekl prázdným hlasem: ,,Kdyby přijeli na testrálech,“ a skládal dál svá písmenka.
,,Co bychom pak s nimi dělali?“ zeptal se Harry taky tak cizím a nic neříkajícím hlasem, ukazoval při tom na ta písmena.
,,Zapálili,“ odpověděl Snape úsečně.
Na to Harry nic neřekl, ještě chvíli jen tak stál, než sebral zbytek klestí z lesa. Pomáhal mu skládat písmenka dál. V tichosti.
Pak ho ještě napadlo, ale chvíli se odhodlával, než něco řekl, vzhledem k atmosféře – tak podivně neznámé – která zde nyní panovala.
,,Pane? Ještě bychom měli dát ohniště na nejvyšší místo.“
,,Kam?“ zeptal se Snape prostě, bez uštěpačnosti, zbytečného vyptávání se.
Harry na něj kývl hlavou.
Vyšli na skálu, ze které se Harry rozhlížel.
Postavili ohniště na podpal. Vrátili se ,,domů“.
Pochmurná nálada je provázela celým dnem.
Harry měl chuť plánovat, jak by jim – svým zachráncům – mohli dát vědět.
Ale s netopýrem nebylo k mluvení. Jak moc ho za to mlčení nenáviděl.
Snape, jako by to tušil, ale k nějaké hádce se nenechal vyprovokovat.
Nedělali nic. Harry sledoval zvenčí západ slunce.
Kdyby to nebylo tak smutné, že nevidí své přátele, že neví, jestli se ještě vrátí nebo jestli přežijí, s trochou drzosti by se odvážil říct, že ta situace je směšná.
V protikladu s tím, nač se díval. To byla vyložená romantika.
Takové Hermioně nebo Hopkinsovi by se to líbilo… Hopkins.
Nová dávka nenávisti prošla jeho tělem. Proč Snape mlčel?
Nenávidí ho za to, že mlčel, za to, jak je odporný, jak se chová.
I přes to, že se nenáviděli, Snape neměl sebemenší právo nic mu neříct!
,,Snape!“ zvolal náhle vyděšeně. Oči rozšířené děsem.
,,Co se děje?“ přihnal se Snape. Zjevně zněl vyděšeněji, než se prve domníval, i když...
,,Který je den?“
,,Co?“ hleděl na něj Snape nechápavě.
,,Ptám se, který je dnes den?!“ v očích záchvěv paniky.
K jeho údivu mu Snape nic neřekl, odběhl, aby se za chvíli vrátil s kusem kůry.
,,Dva–dvanáctý den v měsíci,“ řekl, očima těkal z Harryho na kůru a zase zpět, až se pohledem ustálil jen na Harrym.
,,Proč?“
Harry se pozpátku svezl na zadek. Utřel si z čela pot.
,,Jen tak.“
Nešťastně se na něj podíval.
,,Zapomněl jsem,“ dodal zoufale.
16.03.2013 22:41:49
Tereznik
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one