Meč a koruna
Tyto stránky mohou lokálně obsahovat povídky 18+ (nevhodné pro děti), homosexuální tématiku, Harryho Pottera (a Severuse Snapea!) v souvislosti s homosexuální tématikou. Postavy Harryho Pottera nejsou mým vlastnictvím a já si na ně nečiním finanční, autorský, duševní ani jiný nárok.

To, že se vám to nelíbí, neznamená, že nemám pravdu. To, že se mi to nelíbí, neznamená, že nemáte pravdu vy. Dokud si nezačneme věci definovat, nedám vám, pro co jste si sem přišli, a vy nedostanete, pro co sem chodíte.
Vítejte na mých stránkách plných textu.
e-mail: trelawney@centrum.cz
Facebook


Den jedenáctý – Všude dobře ale doma...

Na ff.ph.netu Den jedenáctý.
Na tváři mu tančily teplé paprsky slunce. Kolem všude sálalo teplo a Harry nemohl přijít na to, proč se mu to nějak nezdá. Ještě okamžik a jeho víčka se zachvěla. Uvědomil si, že hlavou spočívá na něčem měkkém a dle jeho soudu se to navíc hýbalo a to, s náhlým uvědoměním si, s ohledem na to, kde se nachází, bylo značně nepatřičné. Vzhlédl. Pozorovaly ho upřeně dvě oči. Káravé, naštvané. Zjistil, že část tepla jde i z jeho těla.
,,Včera jsme ztratili spoustu času. I dnes ráno. Musíme to dohnat. Vstávejte,“ s tím ho od sebe jemně odstrčil, vstal sám; shlížel na Harryho, jako by… Harry nevěděl, jak jeho znechucený pohled popsat.
Vrátili se zpět ke svému rozestavěnému obydlí. Měli nehorázné štěstí. Vítr jim jejich dům nestrhl. Ani kladkostroj, kterým budou později vytahovat kusy střechy vzhůru.
Zvláštní… ani dřevo nebylo mokré… jak po takovém slejváku ze včerejška očekával. Náhle si uvědomil, proč se mu zdálo to teplo kolem tak podezřelé. Proč to bylo tak prapodivné. Kdesi vnitřně očekával, že když se ráno vzbudí, bude kolem ještě stále vlhko a studeno. Ono nebylo…
Možná to je částečně i tím, že zaspali, vlastně je teď kolem poledne, odhadl Harry. Nebo vlastně zaspal on, kdo ví, co dělal ten… netopýr… mezi.
Ale zase mu nemohl nic vyčíst… vzbudit Harryho by nebyl problém, kdy chtěl. Nevzbudil. Co to tedy znamenalo? Že nechtěl? Znepokojivá myšlenka. Ještě znepokojivější ale bylo, že by mu měl něco dlužit.
Každopádně – ani dřevo nebylo vlhké, což je v tuto chvíli něco, co jim vydatně pomohlo. Mohli se okamžitě vrhnout na dostavbu. Taky že se vrhli.
Harry odhadoval, že měli stěny dokončeny do pěti… možná do osmi hodin večer. Přední – kde nechali místo pro ,,dveře“ a druhou boční stěnu.
Mezitím, co se Snape vztekal s kusy jejich budoucí stěny a vkládal je a zase vytahoval, když nepasovaly, Harry měl za úkol postavit ,,pořádný“ žebřík a POŘÁDNĚ ho zajistit. Snape vyhrožoval, že nechá nejprve na něj vylézt Harryho, aby se ujistil, že to udělal – našel, svázal, zajistil – pořádně. Zkrátka celý on. Když to nejsou lektvary… je to střecha. Nádherný důkaz toho, že Severus Snape se nemění ani na takovou dálku od jejich rodné země.

Harry ke Snapeovi přispěchal, poté, co měl dokončený žebřík, když viděl, že se Snape snaží vsadit obzvlášť velkou část dřevěné stěny. Chytil kládu, či-co-to-bylo, za jednu stranu, společnými silami ji dali na místo, usadili, aby zapadala.

,Výborně,‘ pomyslel si Snape, pak se pohled – nic neříkající – stočil na Harryho.
,,Budete pokračovat,“ rozkázal, ukazoval při tom na stěnu, sám pak přešel k jednomu ze žebříků. Kriticky ho ohodnotil. Vzal si jej; začal se stavbou střechy.
Nezřítil se – což Harryho potěšilo.
Sám, když už únavou nemohl hnout rukama, vylezl na žebřík za Snapeem.
Podíval se na něj způsobem, že by méně silná povaha sletěla dolů jen při tom pohledu dvou tmavých, vražedných očí, ale Harry se samozřejmě nedal; statečně se držel a dopomohl k dostavbě. Pak společně zbývající kusy stěny dosadili na místo. Základ byl hotový.
Oba měli radost, i když to jeden druhému nedávali moc znát. Příjemně neskonale unavení.
Ještě měli práci. Ze dřeva museli postavit nábytek. Harry se do toho pustil již předtím, někdy před boční stěnou a po svázaní kusů dřeva na sebe, aby z nich byl obstojný žebř. Ale moc se mu to nevedlo, odložil tehdy práci a šel tam, kde si myslel, že bude užitečnější – ke střeše. Snape mu kriticky řekl, že na architekta nemá. Že je úplný blázen, pokud si myslí, že z toho, co mají, seskládá ŽIDLI. Tak společně vytvořili ještě něco jako dost pevně vypadající stůl, pár laviček…

Unavení jako zvířata, lehli si do písku. Vzali si oba něco příšerně sladkého, co okolí zaplnilo těžce sladkou vůní, div, že při pojídání toho rovnou neusnuli, na večeři. Harry byl vyslán, aby jim přinesl vodu. Napili se, lehli si do prohřátého písku podruhé; a spali a spali.
16.03.2013 22:43:42
Tereznik
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one