Meč a koruna
Tyto stránky mohou lokálně obsahovat povídky 18+ (nevhodné pro děti), homosexuální tématiku, Harryho Pottera (a Severuse Snapea!) v souvislosti s homosexuální tématikou. Postavy Harryho Pottera nejsou mým vlastnictvím a já si na ně nečiním finanční, autorský, duševní ani jiný nárok.

To, že se vám to nelíbí, neznamená, že nemám pravdu. To, že se mi to nelíbí, neznamená, že nemáte pravdu vy. Dokud si nezačneme věci definovat, nedám vám, pro co jste si sem přišli, a vy nedostanete, pro co sem chodíte.
Vítejte na mých stránkách plných textu.
e-mail: trelawney@centrum.cz
Facebook


Na ff.ph.netu Den osmnáctý.

Díl 19, den 18. Směr Vašich chlípných myšlenek mě děsí, ale jsem ráda, že jste se o ně se mnou podělili (Y!). XD Uvádím jen na pravou míru domněnky KiVi (ff.ph.net), protože jsou ALE ABSOLUTNĚ ZCESTNÉ (a taky jsem to slíbila Kayi, která z toho ale vůbec nadšená nebyla :D). Děkuji Vám za komentáře, Vám přeji mnoho zdaru, sobě plno komentů. Pěkné čtení, Assez

P.S. Já se o to ještě otřu, abych Vás navedla TÍM SPRÁVNÝM směrem…

Předcházející den byl vlastně celý hrozný. Vodopády to nekončilo. Nekončilo to ničím… Snape si hrál na uraženého nebo Merlin-ví-co.
Pro Harryho panovalo na ostrově nedýchatelné dusno. Násobilo se pouze tím, že neměli šanci na vzájemný únik. Harry si sliboval, že co bude živ, na loď nevleze. Budou ho odtud muset dostat jinak.
Buďto si Snape na nic nehrál, nebo se vyžíval v mlčení.
Harry měl zákaz odchodu bez jeho dohledu.
Jak toho netopýra nesnášel!
Nesvěřovali se, neptali se. Nedělali nic.
Včerejším dnem jejich hra na pravdu očividně skončila. Hrůzovláda lorda Snapea naopak nastala.
Bez něj se nesměl pomalu napít ani si… (zavázat tkaničku u boty!)
Snape zarytě mlčel.
Při přílivu. V poledne. Po obědě. Večer. Při odlivu. Neustále. Jeho mlčení bylo podivně potěšené. Harrymu se nelíbilo, ale co zmohl?
V ,,dočasném zlepšení jejich mezilidských vztahů“ se pro něj angažoval již více, než bylo třeba. Stejně to nestačilo.
Snapeovi nic nestačilo. Byl si celkem jistý, že kdyby se o omluvu nebo cokoli obhajujícího jeho jednání nepokusil, Snape se snažit nezačne.
Pravda ale byla – nemínil se vzdát ani Harry. Že ho to ale stálo dost úsilí. Předpokládal, že ho urážkami jen vytočí – proto moc nemluvil, minimálně do teď ne… tím, že by ho rozčílil, by ničeho nedosáhl. Jen nečinně přihlížet anebo se mu omlouvat, na to teď neměl náladu. Ale i na to byl čas (alespoň z jeho perspektivy) . to přece může udělat vždy, no ne?
,,Víte doufám ale,“ načal Harry a pak se zastavil, aby se na něj Snape podíval. Aby si získal jeho pozornost.
Neodpověděl, Harry se mohl jen dohadovat, že Snape zvedl tázavě obočí, neboť měl sklopenou hlavcu a studoval vzorky kamenů pod jejich nohama.
,,Být v mudlovském světě, za tohle vás zavřou.“
,,Vážně? Za co přesně?“ zeptal se výsměšně po pár sekundách mlčení.
,,Říká se tomu omezování osobní svobody,“ řekl Harry odhodlaně.
Snape se zarazil.
,,Držím vás snad?“ zeptal se udiveně, pohledem na krátko zabloudil někam do dálky za Harryho rameno.
,,Jo!“ okamžitě vypálil Harry, aby toho posléze zalitoval.
,,Pardon. Zjevně jsem přehlédl ty okovy – ah! Vy žádné nemáte. V tom případě lano – oh! Vy žádné nemáte. Pak jste tedy liánami svázaný ke stromu – eh! VY, Pottere, nejste ničím omezen. Můžete mi tedy…?“
,,Bravo, profesore! Teď já - nedovolíte mi ani pohnout se z místa, aniž byste mě… nedoprovodil.“
,,Ujasněme si to – vadí vám doprovod v mé osobě. Tak to pardon, Pottere, ale já myslel, že ten, kdo tady brojí proti mé osobě, jste VY! Že ten, jež na mě připravuje atentát, JSTE-VY!“ usekával naštvaně Snape.
,,Nefanděte si, zas tak důležitý nejste,“ odsekl Harry nehorázně naštvaně.
Harry si ho změřil kyselým, záštiplným pohledem. Odvrátil oči, založil ruce na prsou, povzdechl a třískl sebou o zem. Zvřel oči ve snaze usnout.
,,Co děláte?“ ozvalo se po nějaké době ze strany, kde Harry tušil, že Snape byl, ještě než provedl ,,protestní akci“.
,,Snažím se spát,“ odpověděl nevrle a zase pro jednou doufal, že až otevře oči, tohle vše bude jen zlý sen.
,,To vidím,“ zavrčel nevlídně Snape. ,,Spíš jsem myslel – vy jste mě nechal vyhrát? To jako vážně?!“
Měl chuť ho něčím nakopnout a oči sevřel ještě křečovitěji.
,,Nedělejte se. Kolikrát jste mě nechal vyhrát?!“ ucedil Harry bojovně.
,,Nejde o to, kolikrát…“ odpověděl Snape váhavě.
,,O co teda?“ zeptal se, v hlase uštěpačnost.
,,Že jste se vždy rval, dokud jste mohl, O TO!“ odpověděl mu Snape, jako by to Harrymu mělo být jasné na první pohled.
Harry ale mlčel a přemýšlel. Dlouho. Tak dlouho, že se Snape ukládal ke spánku. V náznaku, že to vzdal, že rezignoval. Že odpověď již neočekává.
Harry přemítal tak dlouho, že si už pomyslel, že Snape spí, když promluvil a možná právě proto promluvil. Jinak by se neodvážil. Věděl jistě, že by se k tomu neodhodlal za denního světla mezi čtyřma očima. Jistě jako že zítra jejich záchrana nepřijede.
,,Odpusťte,“ zašeptal Harry tiše v pevné víře, že to Snape neuslyší.
Slyšel…
Dost dlouho poté uvažoval, jestli Potter ví, co všechno se mohlo stát, kdyby se té vody dotkl, napil se jí, v nejhorším případě a nedej Merlin.
Co to plácá – ten kluk ho tady provokuje a on se zabývá… zavrtěl hlavou. Alespoň, že si je všeho, co se tady odehrává, Snape plně vědom.
Jinak by nemohl mít nic pod kontrolou. A to neměl rád… Jako že se Severus Snape jmenoval, neměl.
16.03.2013 22:36:46
Tereznik
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one