Meč a koruna
Tyto stránky mohou lokálně obsahovat povídky 18+ (nevhodné pro děti), homosexuální tématiku, Harryho Pottera (a Severuse Snapea!) v souvislosti s homosexuální tématikou. Postavy Harryho Pottera nejsou mým vlastnictvím a já si na ně nečiním finanční, autorský, duševní ani jiný nárok.

To, že se vám to nelíbí, neznamená, že nemám pravdu. To, že se mi to nelíbí, neznamená, že nemáte pravdu vy. Dokud si nezačneme věci definovat, nedám vám, pro co jste si sem přišli, a vy nedostanete, pro co sem chodíte.
Vítejte na mých stránkách plných textu.
e-mail: trelawney@centrum.cz
Facebook


Den osmý - Kdy bude opět klid? Aneb co dělat, aby se jeden ze dřeva nezbláznil.

Na ff.ph.netu Den osmý.
,,Nemůžu na něj mít už alergii?!“ pofňukával Potter.
,,Nikoli,“ rezolutně zamítl Snape.
,,Jak si tím můžete být tak jistý?! Víte, kolik alergenů…?!“
,,Pro čaroděje není dřevo alergizující a mudlové mě nezajímají. S největší pravděpodobností to bylo něco jiného. O, Merline, Pottere, vy jste tak neschopný! Nevydržíte ani den, aniž byste na sebe strhl veškerou pozornost!“ vytkl mu Snape.
,,Fajn,“ cukl s rukou, vytrhl se tím ze Snapeova pevného sevření.
Vstal, vykráčel do lesa.
,,Když otečete a umřete, mě si nestěžujte!“ zařval za ním ještě ten parchant, ale to už mu bylo jedno.
Ne, že by se řečeným urazil…
Ale stejně to přehnal! Kolik famfrpálovýh zápasů přežil bez zranění… Och, famfrpál… Jak dlouho bude muset čekat, než si opět zahraje tuto nepřekonatelnou hru?
Dlouho, odpověděl si i sám.
Dnes neměl hledat to samé dřevo jako včera – i když i to by měl, jak mu Snape důrazně doporučil – nýbrž jiné, tmavší, jak stihl odpozorovat a ještě něco na svazování k sobě. Prý i liány, když bude tak neschopný.

Našel už dost materiálu.

Nějak se mu ale nedařilo ještě ve vymezených prostorách něco dalšího najít, tak zašel kousek dál.
Tam, jako zázrak z čistého nebe, byla voda. Vodopád, malý splávek a pod tím vším krásné, průzračné jezero.
Popošel blíž – vzpomněl si, že na nic, o čem mu Snape neudělal dlouhosáhlou přednášku, sahat nemá.
Ještě kousek popošel k vodě – tak neskutečně ho ta krásná nádhera přitahovala. Měla příslib něčeho zakázaného, chuť, která se Harrymu nápadně začala líbit – věděl, že voda by jejich tajemství zachovala. Byla tak… ,,jen do ní skočit“. Ponořit se, odpočívat. Jako odměna. Zásluha za to, čím musel projít. To ne jen tady. V celém svém mizerném životě.
Už natahoval prsty, dlaň byla vodorovná s povrhem vody, její hladinou. Ruka se v tom živém zrcadle odrážela.
Bylo to jako dívat se na televizi. Dívat se na televizi a vidět sám sebe, jak se do ní noří, aniž by to ještě udělal.
Pak se mu zatmělo před očima. Uviděl nějaký děsivý výjev, hned poté si vzpomněl na ještě jednu věc, kterou jim kdysi řekl Snape – střežte se svých tužeb. Alespoň v kouzelnickém světě – u předmětů či osob, které vás nadpřirozeně lákají, řekl. Harry právě poznal, jak dobrý to byl předpoklad.
Okamžitě rukou ucukl. Ani nevěděl, že už se kolem něj setmělo. Ten výjev ho očividně vtáhl k sobě na delší čas, než si myslel, než si ve skutečnosti uvědomoval.
Polekal se – uviděl ve svém výjevu ženu – napůl člověk, napůl jezerní člověk. Na obličeji se jí leskly krvavé šrámy. Šaty potrhané. Divoce se na něj vrhla. Vlasy - ne zrovna nepodobné – hadům jí vlály kolem obličeje. Možná tam bylo i něco dalšího, Harry si nedokázal vzpomenout.
Ale za žádnou cenu nechtěl připustit, teď, když utíkal lesem zpět ke Snapeovi, že to nemusel být výjev, co ho tak zdrželo, ale sledování vodopádu, jeho vlastní já, které ho donutilo tam tak dlouho setrvat. To by totiž připustil svou vlastí chybu, neschopnost ovládnout se.
Zlatý netopýr Snape. Kdo ví, co by z něj bylo teď, kdyby se dotkl té hladiny. Ještěže si vzpomněl.
Ale, zarazil se před koncem lesa. Uvědomil si totiž, že vlastně nechce být Snapeovi za nic vděčný. Uklidnil svůj dech, vyšel z lesa.
Tam – Snape jim z kdo-ví-čeho vytvořil jakési přikrývky (byť to k tomu mělo hodně daleko a Harry nevěděl, nač, když v noci byly nesnesitelně dusné) – netopýr ještě pořád hobloval a upravoval dřevo jakýmsi kamenem.
Harry – se Snapeovým upraveným ostrozrakem – na tu dálku viděl, jak mu přes rozedraný hábit na lopatce, který on si ne a ne sundat, stéká pramínek potu a vsakuje se do látky.
Přesně tak dlouho, aby ho Snape zahlédl a rozkřikl se: ,,Kde jste, kruci, byl, Pottere? Už dávno se setmělo. Je po večerce, na které jsme se dohodli!“
,,Vy jste se dohodl,“ ucedil na to Harry, prošel kolem něj.
,,Vy nevděčný, drzý spratku! To vás mám nahánět po lese jako nějaké děcko?!“
,,Vyčítání vám jde bravurně, tady máte liány. Kdyby byly blíž, nemusel bych pro ně dál. Mohl jsem si ušetřit cestu, čas, námahu i vaše výčitky. Nic byste mi na to, že jsem nic nepřinesl, nemohl říct. Proč? Zakázal jste mi to přece – bravurní výmluva! Teď, když mě omluvíte,“ do rukou mu vrazil liány, poslušně se uklonil, prošel kolem něj, ostentativně ignoroval jeho pobouřený pohled. Na to si pomyslel, že Snape možná umí vyčítat, ale on se umí pěkně vylhat.
Ne že by to překáželo jeho morálce s ohledem k tomu, komu lže. Což ho ale ani neomlouvalo.
Když Snape uléhal ke spánku – Harry dávno ,,uložený“ – zeptal se ho, v hlase pachuť hořkosti, aby odčinil tak trochu svá slova: ,,Kdy začneme se stavěním toho přístřešku?“
Snape sebou trhl, očividně nečekal, že Harry nespí. Nebo spíš to, že i kdyby nespal, promluví na něj.
,,Co vás to tak najednou zajímá?“
,,Jen že… máme už dost materiálu,“ přehlížel Harry záměrně to, nač se Snape skutečně ptal.
,,Ne, ještě ho dost nemáme. Snad už zítra začneme se stavbou, ale materiál ještě hledat budeme,“ tenhle rozhovor byl první nejdelší za celou dobu na ostrově.
,,Co myslíte, kdy nás najdou?“ zeptal se nadějně, přesto s tím, kolik surovin nasbírali, to Snape moc nadějně neviděl – alespoň podle Harryho. Každým dnem, kdy si pro ně nikdo nepřišel, Harry ztrácel víru v to, že by to mohlo být v dohledné době lepší… jiné...
,,Nemám zdání, pane Pottere,“ pronesl povzdechem. Přesto, že ještě dlouho ani jeden z nich neusnul, již nepromluvili.

___
Assézákova nota:
Nebojte, Harry se ještě zmíní o ,,vodopádu“ – vůbec je to nějaká celá vodová povídka – moře, vodopád a někdy během dalších taky bude ještě jedna voda.
16.03.2013 22:45:37
Tereznik
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one