Meč a koruna
Tyto stránky mohou lokálně obsahovat povídky 18+ (nevhodné pro děti), homosexuální tématiku, Harryho Pottera (a Severuse Snapea!) v souvislosti s homosexuální tématikou. Postavy Harryho Pottera nejsou mým vlastnictvím a já si na ně nečiním finanční, autorský, duševní ani jiný nárok.

To, že se vám to nelíbí, neznamená, že nemám pravdu. To, že se mi to nelíbí, neznamená, že nemáte pravdu vy. Dokud si nezačneme věci definovat, nedám vám, pro co jste si sem přišli, a vy nedostanete, pro co sem chodíte.
Vítejte na mých stránkách plných textu.
e-mail: trelawney@centrum.cz
Facebook


Den padesátý čtvrtý – Života se nedožiji…

Dva dny. Ultimátum dvou dnů! To Severuse hrozně žralo. Jak mu to Brumbál mohl udělat?
Včera se bavili o Severusově roztěkanosti a prý to má za následek to, že Potterovi nevysvětlil úplně používání magie bez hůlky a beze slov.
Co mu měl ještě vysvětlit? O kolik víc si Brumbál myslel, že řekli jemu samému, když ho tenhle fígl učili?
,Oh pro Merlina – fuj! Už myslím jako Malfoy. Oh ne…‘ opravil se Severus, ,Malfoy myslí daleko hůř. Tak tedy už mluvím jako Malfoy. Ale vždyť teď nemluvím! … Vážně jsem přepracovaný…‘

A to teprve vstal. Ale únava byla den ode dne horší a Brumbál jasně řekl, že by tu Potterovu výuku měl Snape dokončit.

No a konečně ho požádal, jestli by si směl ověřit, v jakém stádiu skončili. To bylo tak… Severus neměl slov. Nehorázně ponižující!

Dostalo se mu ponaučení, že vysvětlením nezíská jen ,,Harry“, ale i Severus. Severus neměl moc zdání, o čem to Brumbál breptal, ale pochytil, že nezíská jen morální sílu, ale i co se síly jeho vlastní magie týče.

Tak nad čím se rozmýšlet, že?

Malý, malinkatý, titěrný, nebetyčně zanedbávaný, zanedbatelný detail. Takový malinký čertík v krabičce.
Třeba jako v té, kterou Severus právě hodil do kouta. Neustále se mu to vracelo a i když si řekl, že se vyspí, nebude na to myslet, neustále si včerejšek v hlavě omýval dokola. Nešlo to zastavit. Nemohl se zbavit těch pitomých slov vyrytých jemu asi až na šedou kůru mozkovou.

Problémek, Severusem familiérně, s jistou něžností nazývaný Psyche, se vyznačoval ne jen ve způsobu, jakým by Pottera musel učit, ale především KDE.
U sebe doma.
Fuj! Ta představa byla odpudivá až do morku kostí, tak moc, že pokaždé, když si na to Severus i jen vzpomněl, ježily se mu chloupky po těle.
Asi má na Pottera alergii. To bude tím…

Nemohl to udělat, ale ani neudělat.
Být či nebýt, toť otázka!
Brumbál prý stále cítí jakési spojení Potterovy a jeho magie – fuj, fuj, fuj!
Pro Merlina! Čím si to zasloužil?! Skoro celé prázdniny s Potterem strávil a to zcela zbytečně – ty gaunery si Brumbál pochytal preventivně předem. Nemohli jim dát vědět? JISTĚŽE NE! Prý i Potterovi o tom napsal román – a už zase toužil vědět, jak se tvářil někdo další; ne jen jak se tvářil na to, že na ten ostrov vůbec nemuseli JEZDIT, ale i na to, že jeho a Pottera téměř dva měsíce jenom hledali – prý. Ne že by Brumbálovi Severus nevěřil… ale nevěřil mu. I když… když si myslel, že je tu možnost, že Severus Potterovi něco udělal – kdo ví, jestli je vážně ty dva měsíce jen nehledali?

Pitomost!

Ale strávit s ním – POTTEREM – OPRAVDU zbytek prázdnin… z toho ho chytal amok, začal mít kopřivku po celém těle a další nepříjemné drobotiny.

Jak ABSURDNÍ! Jak SMĚŠNÉ! Jak BIZARNÍ!
On, Severus Snape, odvěký rival… ale dost… co to tady plácá?

Měl chuť řvát na celý hrad, řvát, až ochraptí nebo až se tím zvukem hrad sám rozpadne, a přesto v sobě vztek tutlal dál a nebyl si zcela jistý, čím je způsoben.

Že bude mít Pottera na starost po zbytek prázdnin? Že mu dali volbu – můžeš a nemusíš si ho vzít do parády? Protože Brumbál ho do toho skutečně nenutil – jen mu to VELMI důrazně doporučil.

Že kvůli tomu nemůže v noci ani usnout? Že vztek musí v sobě potlačit? Že ho všichni pozorují? Že nemůže usnout právě proto, že mu za uchem nedýchá vzpurně a naštvaně Nebelvír?

Že se vrátili zpět ke svým problémům? Že je vytrhli z půdy, na které jediné se uměli bavit vcelku normálně? Co mu tak hrozně z ostrova chybělo? To, jak měl pocit, že se snad celá půda pod ním hýbe, když spal, a tady se nic nepohnulo ani o milimetr?

Vše to a mnohem víc se mu honilo hlavou a byl by schopen klidně to vše přiznat, jen aby zjistil, co z toho je pravda. Byl ochotný udělat pro to vše. Dokonce si na krk pověsit Pottera, jak náhle nepříjemně rychle zjistil.

Bylo tedy rozhodnuto?

Asi si ještě půjde pohovořit s Brumbálem. Ale až zítra, dnes je už příliš pozdě…
,Ach, života se...‘
23.08.2008 18:56:53
Tereznik
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one