Meč a koruna
Tyto stránky mohou lokálně obsahovat povídky 18+ (nevhodné pro děti), homosexuální tématiku, Harryho Pottera (a Severuse Snapea!) v souvislosti s homosexuální tématikou. Postavy Harryho Pottera nejsou mým vlastnictvím a já si na ně nečiním finanční, autorský, duševní ani jiný nárok.

To, že se vám to nelíbí, neznamená, že nemám pravdu. To, že se mi to nelíbí, neznamená, že nemáte pravdu vy. Dokud si nezačneme věci definovat, nedám vám, pro co jste si sem přišli, a vy nedostanete, pro co sem chodíte.
Vítejte na mých stránkách plných textu.
e-mail: trelawney@centrum.cz
Facebook


Den padesátý osmý – Já to věděl!

Na ff.ph.netu Den padesátý osmý.
Merline! Co zas Potterovi udělal?! Co se mu nelíbilo? Myslel… Domníval se…
Ne… to je zbytečné. Je zbytečné na to myslet, protože to nepochopí. Bude se muset Pottera zeptat, co měl včerejší výstup znamenat.

A to jim šel výcvik tak dobře! Potterovi se párkrát podařilo spojit magii se svými smysly a Severus by nedal moc za to, že ho Potter jednoho krásného dne v tomto druhu magie předčí.

Ano, možná bude stále stejně nemotorný na lektvary a nebude se zatěžovat nějak zvlášť trénovat magii bez hůlky. Ale Albus měl asi pravdu, že on to Potter ani nepotřebuje. Něco vyváží něco jiného.

Achjo… pro ty méně schopné je… ,Ale Severusi,‘ okřikl se v duchu, ,nic si nenalhávej! Tvá píle je tvůj životní styl, kterého by ses nevzdal za nic, i kdybys byl tak nadaný jako Potter.‘

Byla to pravda. Byl by ještě lepší. Protože by kromě nadání zdědil píli a… ale ne. To nešlo už jen z principu. Život jsou vlastně fér misky vah. Tam, kde jinému přidají na nadání, druhému přidají na píli. Takže ono je to jedno. Svým způsobem…

Potter. Neustále musel uvažovat, proč přepírá a omílá v mysli Pottera.
Ještě pořád si moc dobře pamatoval, jak si v jejich domě… v domě říkal, že si Potter pravděpodobně získá jeho úctu. Dnes přemýšlel nad tím, jestli se to Potterovi povedlo.
V prvé řadě se přestal chovat tak hloupě a dětinsky.
Z kuchyně se ozvalo řinčení hrnců padajících na zem. Severus převrátil oči v sloup.
Dobrá... VĚTŠINOU se tak nechoval. Díky němu, přemítal Snape dál, musel strávit šestnáct let s Dursleyovými – bez péče, bez lásky, bez lidské ochoty. Nad to mu Snape hodí na ramena fakt, že snad kdysi mohl mít i něco s jeho matkou. A Potter přes to všechno mlčí a snaží se s ním vycházet. Magie nebo ne… ani takhle magie nefungovala. Protože člověk, jež ji ovládá, má nad ní moc. A to plnou.

Musel se do prázdné místnosti pousmát – Potter se dokonce překonal. Vystavil svůj rozum nad to, co mu Brumbál řekl. Nad to, co se o něm dozvěděl. Mluvil s Brumbálem dál. A asi… Oh ne! Pošetilost… Severusova nezměrná pošetilost. Konkrétně tohle nebylo tím, že by Potter dospěl. On to spíš překousl, protože má Brumbála nadále rád. Jak pateticky nebelvírské.

,,Pane Pottere?“ zavolal si ho k poledni do své kanceláře.
,,Ano?“ zvedl Harry obočí, když se vřítil do jeho dveří.
,,Posaďte se, prosím. Pití?“ nabídl Severus.
,,Ne, děkuji,“ usmál se Harry nervózně.
,,Chtěl bych… Chtěl bych si s vámi promluvit,“ začal Severus znova, když na moment ztratil hlas i odvahu.
,,Mluvte,“ vyzval jej Harry.
Snape chvíli mlčel.
,,Co měla znamenat ta věta s tím ,,významem“?“ zakousl se Severus rovnou do jádra problému.
,,Pane?“ zeptal se Harry rozhozeně, i když Severus Harryho podezříval z toho, že to bylo více fingované než opravdové udivení.
,,Včera jste řekl: ,,Co když chci, aby to mělo význam?“ Co jste tím myslel?“
Harry se záměrně díval na tkaničky bot a vzor shledával viditelně velmi zajímavým.
,,Vy mě záměrně trápíte,“ obvinil ho Harry.
,,Víte, co jsem tím myslel…“
,,Kdybych to věděl, pane Pottere, neptal bych se,“ řekl Severus upřímně.
Harry vzhlédl.
,,Nepřeji si, aby naše vzpomínky a zážitky byly pouze ,,z nouze ctnosi“, ,,měly samoúčelný význam“ a abychom se ,,nikam neposunuli“. Ani nechci, aby to ,,poznávání se lépe“ tímto skončilo. A mýlíte se. Nic z toho mi ,,divné a nepřirozené“ nepřišlo.“
,,Poslouchám,“ řekl Severus a vážně se předklonil a opřel se o lokty do stolu, tímto gestem se posunul i blíž Harrymu naproti v křesle. Harry se taky opřel do předloktí na stůl.
,,Je to jen návrh,“ předeslal Harry, ,,ale myslím, že je vskutku zázrak, že jsme vedle sebe přežili přes měsíc na liduprázdném, nenalezeném nebo nepoužívaném ostrově,“ pokračoval, Severus jen dodal mezi řečí: ,,Nevyužívaném, prý už nalezen byl… říkal ředitel.“
,,A já myslím,“ pokračoval Harry, ,,že ať bylo cokoli, patří to minulosti. Ne zanedbatelné. Ne zapomenutelné. Ale od té doby jsme přece jen ušli kus cesty. Vy jste mi snad vyčetl již vše, co máte na srdci. Řekl, co vám na mě vadí. Víte…“ Harry se odmlčel jen na tak dlouho, aby se mohl nadechnou, ,,brojím proti tvrzení, že jsem jako můj otec. Nejsem můj otec… A my dva… máme ještě pěkný kus cesty před sebou a pokud nebudeme na stejné lodi, bude to pro nás pěkně obtížný kousek cesty. Chci jen říct… pojďme se zkusit dohodnout… na jistém druhu… příměří?“
Oh ano, Potter dospěl a měl Severusovu plnou úctu už i jen za to, že se ani jednou ve své řeči nezadrhl.
27.08.2008 17:49:53
Tereznik
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one