Meč a koruna
Tyto stránky mohou lokálně obsahovat povídky 18+ (nevhodné pro děti), homosexuální tématiku, Harryho Pottera (a Severuse Snapea!) v souvislosti s homosexuální tématikou. Postavy Harryho Pottera nejsou mým vlastnictvím a já si na ně nečiním finanční, autorský, duševní ani jiný nárok.

To, že se vám to nelíbí, neznamená, že nemám pravdu. To, že se mi to nelíbí, neznamená, že nemáte pravdu vy. Dokud si nezačneme věci definovat, nedám vám, pro co jste si sem přišli, a vy nedostanete, pro co sem chodíte.
Vítejte na mých stránkách plných textu.
e-mail: trelawney@centrum.cz
Facebook


Den padesátý třetí – Opravdu se to může stát jen mně!

Na ff.ph.netu Den padesátý třetí.

Pěkně si počtěte. ;)

Jenom co se probudil, málem se přizabil o křeslo, o kterém ani nevěděl, že by tam ze včerejšího dne mělo být.

Dopoledne vařil lektvar, který mu div nevybuchl do obličeje.

V poledne se málem udusil hráškem z oběda.

Byl roztěkaný a z toho následně rozlícený, protože Severus Snape NEMÁ být co roztěkaný! Zlobil se za to na sebe, ale neuměl si poradit.

Neznal ani příčinu své nesoustředěnosti.
Znervózňoval ho neustálý dohled obrazů – a to mu dříve nevadilo! Překážely mu starostlivé pohledy jeho kolegů zůstávajících na hradě přes prázdniny, nesoustředil se pořádně ani na tak jednoduchý lektvar, jako je kostirost.

Po obědě si ho zavolala McGonagallová do své kanceláře.
,,Severusi!“ nadšeně zvolala (jak podivná představa toť!) zástupkyně ředitele a už se hrnula uvařit mu čaj – vlastnoručně.

,,Posaď se, prosím. Dáš si něco?“ bez dalších cavyků mu na místo, které měl vyhrazené, ani si na něj ještě nesedl, položila čaj, úsměv nuceně udržovaný jí z obličeje dělal jednu prapodivnou grimasu plnu vrásek.

,,Děkuji Minervo, ne,“ zdvořile odmítl Snape.
,,Děje se něco? Potřebovala sis o něčem promluvit?“ kýval chápavě hlavou na již sedící McGonagallovou, která pohledem těkala z místa na místo, jako Severus svou myslí.

Až na to, že na tento rozhovor se chtěl Severus soustředit plně a když ho pozvala právě ona na čaj, neměla by být trochu více… duchem přítomná?

,,Jenom tak… řeči do vzduchu,“ odpověděla; i když si Severus myslel, že ústa už víc roztáhnout nemůže, té staré šibalce se to podařilo – nevypadalo to na ní už nijak přívětivě a dokonce ani pěkně ne.

,,Severusi,“ zvážněla najednou.
,,Ajé… já myslel, že jste řekla, že to nebude…“
,,Kolik let tě už znám? Co jsem se tě naučila věcí – a žes byl pane šikovný! Inteligentní a bystrý kluk a to ti zůstalo do dnešních dní… A co jsem se tebe a své hochy nakárala. Byli jste hrozná banda. Každý bystrý jiným způsobem… až na Petera, myslím,“ zamračila se náhle, ale hned navázala, ,,ale šikovní jste byli všichni a i rozumní, pokud vás nezavřeli do jedné místnosti společně. Severusi, jako by to bylo včera, co tě moudrý klobouk zařadil do Zmijozelu a ty…“
,,Minervo,“ řekl Severus mírně.
,,Můžeš mi tedy říct, Severusi Snape, proč se tak…“
,,Minervo!“ přerušil ji Severus důsledně: ,,To Brumbál tě o tento rozhovor… požádal?“ zeptal se Severus.
,,Severusi… ublížil jsi Harrymu?“ ulpěla na něm Minerva nešťastným pohledem.

,,Nezodpovědný zmetek,“ zamumlal Snape nezřetelně pod fousy a potom se obrátil zpět na McGonagallovou, vstal a přešel k ní za stůl, ,,Minervo,“ vzal do rukou její ruce, ,,Brumbál ví, že ne. to a stejně si to nechává ověřovat od tebe. Nenaleť mu pokaždé na špek…“
,,Ale on,“ začala McGonagallová zoufale.
,,Potterovi,“ jemně ale rázně ji Snape přerušil, ,,jsem nijak neublížil. Neublížil bych mu. Víš to. Brumbál to ví. A ať si o mně myslíš cokoli - cokoli, Minervo – Potterovi bych neublížil nikdy. Slyšíš? Brumbál je…“
,,Severusi, nesuď ho tak příkře. Albus má strach. Má strach o Harryho, ale i o tebe,“ řekla; Snape pochybovačně odfrkl.

,,Křivdíš mu, můj Severusi,“ zesílila stisk jejich rukou, ,,má tě moc rád. Ale ví, že se o sebe dokážeš postarat sám. A Harry že je příliš mladý…“
,,Není,“ umlčel ji Severus.
,,Zkus se do něj vžit, Severusi! Podívej se, jak vypadáš. Podívej se – chodíš jako tělo bez duše a Brumbál si myslí, že tomu tak opravdu je. Kdo jiný než vy dva by nám mohl říci, co se na ostrově skutečně odehrálo? To, že mlčíš, jen Brumbálovi zavdává příčinu pro pochybnosti. Promluv si s ním. Promluv si s ním a zjisti, že tě nepřestal mít rád jako syna, Severusi!“ naléhala McGonagallová přímým, mateřsky milým a klidným hlasem.

,,Dobře, půjdu mu říct, co se tam odehrálo – i když toho moc nebylo. Věříš mi alespoň ty?“ Snape vyčkával, co odpoví, ale Minerva neměla co odpovědět.
,,Pojď,“ vyzval ji nakonec.
,,Já? Proč?“ divila se McGonagallová.
,,I ty máš právo to vědět,“ pokrčil rameny Severus; nerezignoval jen tak, i sám měl otázky… které věděl, že by mu Brumbál nezodpověděl, kdyby nejdřív Severus neodpověděl na ředitelovy dotazy.


Cesta jim zabrala pár minut. Severusovi zabraly reference o celém průběhu spolunažívání s Harrym Potterem v ředitelně Brumbála pár hodin. Když skončil s téměř detailním popisem jejich života na ostrově, byla tma.
,,Tak to je jasné,“ modré oči zabloudily k Minervě a nepřítomně se na ni zahleděly.
,,Co je jasné?“ zeptal se Severus zaujatě.
,,Proč jsi tak zmatený, roztěkaný a netečný…“ řekl Brumbál klidně, jako by si byl nikdy nemyslel, že Severus Harrymu něco udělal, hlas jako pohled oba zaměřené a hodnotící něco v dáli. Něco, co už se jich netýkalo.
,,A to proč, smím-li to vědět?“ zamračil se Severus.
,,To kvůli Harrymu,“ řekl prostě a náhle se soustředil svým plným rentgenovým pohledem na Severuse.
,,Potterovi? Hoh! Tak to se může stát opravdu jen mně… Nemohl byste to laskavě nějak objasnit?“ obořil se Snape na Brumbála.
,,Ale jistě,“ odvětil Brumbál s pokrčením ramen a potměšilým úsměvem, který svědčil pro Severuse o něčem ne moc dobrém do budoucna a také o přezíravosti Brumbálových plánů.
S loktem opřeným do opěradla křesla a dlaní zdviženou k nebesům začal vysvětlovat.
22.08.2008 18:12:07
Tereznik
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one