Meč a koruna
Tyto stránky mohou lokálně obsahovat povídky 18+ (nevhodné pro děti), homosexuální tématiku, Harryho Pottera (a Severuse Snapea!) v souvislosti s homosexuální tématikou. Postavy Harryho Pottera nejsou mým vlastnictvím a já si na ně nečiním finanční, autorský, duševní ani jiný nárok.

To, že se vám to nelíbí, neznamená, že nemám pravdu. To, že se mi to nelíbí, neznamená, že nemáte pravdu vy. Dokud si nezačneme věci definovat, nedám vám, pro co jste si sem přišli, a vy nedostanete, pro co sem chodíte.
Vítejte na mých stránkách plných textu.
e-mail: trelawney@centrum.cz
Facebook


Den třicátý první – Hodinka pravdy (všechno nejlepší, Harry).

Na ff.ph.netu Den třicátý první.

Ano, všechno nejlepší, Harry Pottere. Kvůli Vám jsem dokonce musela přizpůsobit název kapitoly, abyste si všimli, že jsem NEZAPOMNĚLA. Dokonce i část kapitoly... A ano, nezmínil to, neb má důvod. :) Ještě jednou - vše nejlepší, Harry. :)

,,Tak,“ řekl napjatě Snape.
,,Tak…“ vydechl Harry.
Harry byl poněkud unavený – minulou noc spal velmi lehce a neustále se budil. Trhaný spánek zkrátka nebyl vhodný odpočinek pro Harryho Pottera.
Zato Severus Snape spal jako když ho do vody hodí. Chrápal. Ne tak, jak ukrutně by mohl, ale chrápal. Z čehož byl Harry taky neskutečně nadšený…
,,Posadíme se?“ navrhl Snape. Oba právě přišli z jejich obvyklé denní procházky (zkrátka se neustále courají po okolí a snaží se na sebe při tomto procesu nenarazit).
,,Jistě,“ ač u nich tato zdvořilost nebyla obvyklá, vyžadovalo si to to téma, které měli začít… řešit.
,,Ještě než začneme – je vám doufám jasné, že vám na vše neodpovím?“ ověřil si Snape.
,,Proč? Máme málo času?“ opovržlivě Harry zahučel.
,,Spíš než to se mi nijak zvlášť nechce vtloukat do něčího mozku, jež odmítá si cokoli zapamatovat, tak důležité a složité informace. Jsem přesvědčen, že dřív než skončíme ze mě bude ždímaný pomeranč,“ ukončil smířeným tónem.
,,Dobrá, spusťte,“ upřel Harry na Snapea pohled.
,,Ptal jste se… No. Dobrá, tak…“ zarazil se a zamyslel, než pokračoval, ,,ta magie závisí doopravdy na čarodějích. Jak silný je čaroděj, tak silnou dokáže vystavět bariéru. Ptal jste se na Bradavice a ministerstvo. Bradavice jsou tak dobře chráněná oblast jen proto, že jsou začarované starou magií. Magií, kterou dnes neznáme. Nepamatujeme si její pravidla, její inkantace. Proto musíme složitě hledat kouzlo, které je silnější, aby bariéry porazilo,“ zdálo se, že Snape domluvil.
,,Toť vše? Proč nezesílíme kouzla našimi…?“
,,Pane Pottere, protože na tato kouzla byli vybráni ti nejsilnější kouzelníci, jejichž moc neměla co dělat s tou, kterou disponujeme nyní my – kterou disponují i ti nejsilnější kouzelníci. My můžeme přidat naše kouzla – jen musíme opět složitě najít ta, která se nebudou rušit, anulovat… s těmi již dávno přidanými kouzly. To není tak lehké. Navíc – nemělo by to účinek, pokud by někdo z naší doby zrušil tyto bariéry. Občas… se to dělá. Ale výjimečně, s rozmyslem. Pokud je to potřeba.“
,,Co?“ zeptal se natvrdle Potter.
Podrážděný výdech: ,,Posilování stávajících ochran, to se dělává, pane Pottere“
,,Oh,“ uniklo Harrymu. Zamyslel se. ,,Ale já to stále nechápu.“
,,Podívejte – nejsilnější je stará magie. Ta se neruší nikdy. I pokud je budova přemožena novodobými kouzly, stará magie na domech ulpí a zůstává. Někdy porušená… ale je tam pořád. Naproti tomu je mnohem lehčí pro kouzla z černé magie porazit například Brouskovy ochrany… Je to snadnější než prorazit starou magii. Což neznamená, že je Brouskův štít na nic. Jen že ho dříve či později černá magie dokáže zdolat. Protože zná princip. Protože ví, jak zaútočit na nejslabší článek… a to o staré magii neplatí. Ještě něco vám není jasné?“ otázal se Snape po výčtu, kterému Harry rozuměl jen o málo víc.
,,No… Jak vyberou ty nejsilnější? Jako mě? Do téhle… povedené mise?“ otřásl se odporem jen při tom pomyšlení.
,,Já… nevím, Pottere. Na tohle by vám nejlépe odpověděl…“ Snape zmlkl. Oba věděli, proč. Palčivě cítili, co nebylo vyřčeno i za tím, co by stejně vyřčeno nebylo. I kdyby Snape zmínil Brumbála bez zjevné narážky na tuhle situaci – oba by si museli vzpomenout, že jsou na tomto zapomenutém ostrově bez zjevné snahy zvenčí dostat je dva zpět do Anglie.
Jen Harry si vzpomněl ještě na něco, u čehož sebou podrážděně a vylekaně zároveň cukl.
Nemohlo to uniknout Snapeovým bystrým očím. Vpravdě měl na jazyku ještě jednu otázku, jež ho pálila pěkných pár… měsíců. Ale to počká. Minimálně do zítřka to počká. Teď se zkrátka ptal Potter…
,,To nemůžou ti méně zdatní…?“
,,Zhruba stejně tak bych mohl já žádat vás na kolenou, abyste byl byť o kapku důvtipnější v lektvarech. Co bych z toho měl?“
,,Ale vždyť…“
,,Pottere, poslechněte – je to stará magie a magie nejmocnější. S tou není radno si hrát. Jako například je tento ostrov plný magie. Té staré, nefalšované, té, ze které jsme vznikli my. Má jen máloco dočinění s mudly. Nevím, jak lépe bych vám to vysvětli. Bradavice jako budova bude vždy bránit především sebe a své zdi před studenty a stvořeními žijícími za i před bradavickými zdmi. Proto dříve poumírají právě ta stvoření, případně poté se zhroutí sami Bradavice. Vím, je to… kruté. Ale je to tak. Magie je sama pro sebe a to, že jí disponujeme, je jen štěstí… Náhoda… Jenom – nehoda. Možná,“ dokončil Snape s něčím víc než jen nadšením… nadšení bylo pro Snapeovo nynější rozpoložení věru zvláštní slovo, ale Harry momentálně lepší nenašel.
,,Pak,“ zamyslel se Harry, ,,by měla následovat otázka – proč, když jsme jen hříčka… magie… si takový Lucius Malfoy tak považuje čisté krve?“ jakmile to řekl; uslyšel, jak to vyznělo – zčervenal.
,,Tedy, tak jsem to nemyslel… Já jen…“
,,Lucius Malfoy, pane Pottere, ať se snaží o jakýkoli klam ze své strany, toho ví ve skutečnosti hodně málo o magii jako takové. Neví víc než to, co do něj vtloukal jeho otec. Ten rozhodně nebral magii jako samostatný živel. Vždy ji bral jako něco podřízeného člověku. Možná i to ho stálo život. Naštěstí pro Luciuse.“
,,Co se mu stalo, pane? Proč ,,naštěstí“ pro Malfoye?“ ozvalo se Harryho zvědavé já.
Snape se na něj křivě usmál a Harry měl na okamžik pocit, že byl Snape nyní daleko více tady a teď než byl ještě před sekundou, ale přesto jako by se jeho duch lámal mezi tady a teď a jinde a jindy.
,,To první vědět nechcete,“ zadíval se na něj, ,,to druhé také ne,“ potřásl hlavou; zvedl se; odešel.
,,Abraxas Malfoy by býval jinak Luciuse zabil,“ odvětil přede dveřmi – dost hlasitě aby mu Harry rozuměl – jež na to zavřel.
Nic? Žádné dovysvětlování? Harry věděl – dnes je s komunikací konec.
Každopádně… dnes nevznikla žádná hádka. Co víc si se Severusem Snapem mohl na opuštěném ostrově přát v tento den?
Harry se prozíravě ušklíbl.
,,Všechno nejlepší, Harry,“ zašeptal si pro sebe pobaveně, pohledem provrtával dveře a snad to bylo znamení toho, že Harry Potter přece jen nebyl až tak Nebelvír, ale že v něm kolovalo i kus manipulace schopného Zmijozela.
16.03.2013 22:24:26
Tereznik
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one