Meč a koruna
Tyto stránky mohou lokálně obsahovat povídky 18+ (nevhodné pro děti), homosexuální tématiku, Harryho Pottera (a Severuse Snapea!) v souvislosti s homosexuální tématikou. Postavy Harryho Pottera nejsou mým vlastnictvím a já si na ně nečiním finanční, autorský, duševní ani jiný nárok.

To, že se vám to nelíbí, neznamená, že nemám pravdu. To, že se mi to nelíbí, neznamená, že nemáte pravdu vy. Dokud si nezačneme věci definovat, nedám vám, pro co jste si sem přišli, a vy nedostanete, pro co sem chodíte.
Vítejte na mých stránkách plných textu.
e-mail: trelawney@centrum.cz
Facebook


Dvojnásobné díky Wocickovi. Postupně – minulá citace byla opravdu od Exupéryho – Citadela. A druhá věc, za kterou bych chtěla poděkovat, byl podnětný komentář. Chtěla bych z mé odpovědi zdůraznit toto: Na otázku, proč si to nechá Harry od Jasie líbit, mám podpoznámku. Myslím že tím, že Harry neměl pořádnou rodinu, vypěstoval si extrémně úzké propojení s přáteli. To je jeho rodina, pro kterou by udělal cokoli. I si nechal líbit to, co dělá Jasie. Protože je miluje. Protože je to jeho jediná rodina. Takže možná díky mé idealizaci je tímhle zachraňováním své rodiny Harry extrémně posedlý.

Celou noc nemohl usnout. A věděl, že Crabbe a Goyle taky nespali. Napnutě očekával, jestli den zúčtování přišel dnes. Jak jinak? Díky němu byli otcové obou jeho bývalých přátel mrtví. Tehdy mu přísahali pomstu a teď k ní měli spousty příležitostí. Nehledě raději na tu drobnost, díky které Draco v noci nemohl usínat, která se netýkala pomsty Crabba a Goyla, díky které mu ale dělal Severus ze života peklo na zemi a nutil ho jít za Potterem.
Potter, pche! Jako by mu ten mohl pomoct…
Byly asi dvě nebo tři hodiny ráno. Už!, pomyslel si Draco a vrhl na nebesa své postele pohled štvané zvěře. Na kamennou podlahu dopadla dvojí bosá chodidla.
Jen okamžik a závěsy postele se rozhrnovaly. Další zlomek okamžiku a Dracovi někdo hrubě zacpal ústa, nemohl mluvit a mohl být rád, že vůbec může dýchat. Zoufale si pomyslel – má ještě smysl mít strach?
„Nebudeme ho zahrnovat patetickými žvást o tom, za co, co myslíš, Gregu?“
„Vincente, souhlasím…“
Crabbe natáhl ruku s hůlkou: „Ava…“
Expelliarmus,“ ozvalo se pobouřeně z druhé strany místnosti. Hůlka Crabba dopadla na zem.
Goyle vrhl jeden pohled na Harryho: „Myslíš, že nás tohle zastaví? Ne, Pottere. Ani ve snu! Malfoy je náš a my ho dostaneme. A ani ty ho nezachráníš. I kdyby nás to mělo stát život…“
Expelliarmus,“ zaznělo několikanásobně, takže hůlky obou byly na zemi a jejich majitelé taky.
Harry schoval hůlku, přešel k Malfoyově posteli. „Tohohle ses…?“ neřekl „bál“, věděl, že pokud se bojí některý Zmijozel, rozhodně to nikdo nesmí říct nahlas, protože to byla nemyslitelná a nepřeklenutelná myšlenka, neexistující v myslích ostatních.
Zavrtěl hlavou, opět vytáhl hůlku. Zrušil poutající kouzla a vytáhl Malfoyovi z pusy hadru, kterou mu tam nacpali.
Malfoyovy šedé oči se zaleskly.
„Ustupte,“ ozval se hlas Snapea zpoza dveří. Pak vešel, jediným ledovým pohledem přejel místnost. Pomalu, rozvážně elegantně a přece jaksi svižně vytáhl z kapsy hábitu svou hůlku a nemířil ji na své dva studenty. Spoutal Crabba a Goyla a donutil je vstát, a jít před ním. „Malfoyi, Pottere, pojďte se mnou,“ štěkl na ně a neohlédl se, jestli jdou. Ale oba šli.
Harry po cestě ještě sykl na Rona: „Kdo Snapea zavolal?“
A Ron odpověděl pokrčením ramen a zmateným pohledem. Bezpečně totiž věděl, jako že se Weasley jmenoval, že žádný ze Zmijozelů ani Nebelvírů z místnosti neodešel.

~~~


„Pánové?“ pozvedla Minerva tázavě obočí, když do její kanceláře vtancovali Crabbe s Goylem, oba spoutaní, za nimi šel Severus a v závěsu za nimi šli Malfoy a Harry.
„Jedná se o napadení studenta, paní ředitelko,“ informoval ji ledově Snape. Minerva zvedla obočí ještě výš. Proto Snape dodal: „Draca.“
Minerva svůj tázavý pohled upřela na zmiňovaného. Pečlivě si ho prohlédla a promluvila: „Harry? Odveď pana Malfoye do knihovny, buď tak laskav. A ty, Severusi… spusť,“ Snapeův pohled stejně jako pohled McGonagallové se zabodl do Draca a Harryho.
Harry nějak zapochyboval, že by Draco stál o to, aby ho odvedl, vlastně měl podezření, že pokud se ho dotkne, Malfoy jej sežere rovnou před ředitelkou školy. A tak se jen vydal napřed, aby byl Dracem následován.
Po zaklapnutí dveří se v ředitelně na okamžik rozhostilo ticho. Po krátkém zaváhání promluvila ředitelka.
„Severusi, zeptám se tě na to jen jednou a nechci od tebe vcelku nic jiného slyšet. Ty jsi věděl, že se o to pokusí…“ pohodila hlavou ke Crabbeovi a Goylovi, kteří nemohli promluvit a dokonce se ani pohnout.
„…tušil.“
„A Draca jsi proto sledoval,“ přerušila ho Minerva. „Nejspíš sledovací kouzlo na posteli? V místnosti? Bezpečnostní opatření, sledovací kouzlo na pana Malfoye… kouzlo ochrany?“
„Ano.“
„Takže máme podklady pro vyloučení a teď…“ vytáhla hůlku, namířila jí na sebe a Snapea a uzavřela je do zvukotěsné bubliny, „proč jsi nežádal, aby měl pan Malfoy samostatný pokoj?“
„To nemohu říci,“ prohlásil Snape lehce.
„Ne že nemůžeš – ty musíš, pokud nechceš, abych…“
„Vyhrožovala?“ přerušil tentokrát Severus ji. „Tak poslouchej, Minervo, ty nejsi Zmijozel, aby ses mohla ohánět výhružkami. A co se týká Draca – nemáš právo ze mě tahat, o…“
„O co tady jde! Nemám právo vědět, proč pan Malfoy od začátku roku nespí a pokud spí, probouzí se zděšený… Nemám právo vědět, co se děje s mými studenty! To chceš říct?!“
„Ale no tak! Ty by ses nebudila hrůzou, kdybys věděla, že ve tvé ložnici spí lidé, kteří tě chtějí zlikvidovat?“
„Ale – o to tady nejde. Mohl mít jiný pokoj,“ bránila se Minerva.
„Prostě tě nechtěl obtěžovat – vždyť jsi sama říkala, že nemáme jiná místa, proto spí všichni tam, kde spí. A taky, nezlob se, kdyby vážně někdo mohl spát na samostatném pokoji, kdo by si byl kdy pomyslel, že ten, komu ten pokoj nabídneš, nebude Potter?“
„Harry spí mezi přáteli!“
„Potter spal skoro šest měsíců mezi těmi samými přáteli jako Draco.“
„Má snad to – včerejší výbuch učebny, tohle a tvůj zvrácený smysl pro spravedlnost – znamenat, že jsi přišel na to, co jsou výčitky svědomí? Nebo mě chceš po tomhle přesvědčit, že ti na Potterovi nezáleží?“
„Co to má společného s Potterem?!“ zeptal se Snape ledově. „Nehledě na to, že jsem to bral z tvého úhlu pohledu.“
„Tolik,“ ignorovala Minerva poslední chabé sdělení, „jako že stejnou dobu, po kterou se snažíš ochránit Draca, pokoušíš se taky zavděčit se Potterovi skrze to, že ho nesnášíš!“
„Odmítám se s tebou o čemkoli podobném vůbec…“
„…bavit. Já vím. Mohl bys mi alespoň říct, co to pečeš? A co mi tady uniká?“ Minerva vrhla na Severuse pozorný pohled.
Snape se zhoupl, trhl hlavou, aby mu prameny vlasů nepadaly do očí, a řekl: „Na pečení citrónových koláčů jsi tady ty. A co ti uniká se snažím zjistit sám,“ na to se otočil, zrušil kouzlo chránící soukromí jejich rozhovoru.
„Běžte,“ pošťouchnul je. „Před mýma očima si zabalíte věci.“
„Ale Severusi – až se… Až budeš něco…“
Severus se otočil: „Řeknu ti.“
„Protože nejsi jediný, kdo tady má… obavu. A jeden student za celý rok – za celé století – stačí,“ Minerva Severusův pohled intenzivně opětovala. „Nesejde na tom, který…“ dodala ujišťujícím tónem.
Severus zaváhal, jestli neprojevit náklonnost, kterou k ní doznáním, že by i jí nesympatickému Dracovi, pomohla, pocítil. Nakonec si to rozmyslel a prostě z ředitelny odešel.

~~~


Promlčeli se do tohoto okamžiku. Draco si sednul na sedačku a upil vody. Nakonec se ozval Harry.
„Nebránil ses.“
Malfoy vzhlédl, skrz svůj apatický pohled se na Harryho posměšně podíval: „Nestihl jsem to…“
„Viděl jsem tě zareagovat, i když jsi měl míň času než dnes. Tak oč jde?“
„Pottere? Od posledního rozhovoru se nic nezměnilo. Až mi řekneš, oč jde s Carrootovou, teprve pak se můžeme bavit o tom, co je mně,“ šedé oči vypadaly ocelově, pevně, nezlomně.
„Proč ti tolik záleží na tom, abych ti to řekl, když o mě se viditelně nestaráš. Proč to chceš vědět?“
„Bingo!“
„Prosím?“ zamračil se Harry.
„Konečně jsi přiznal, že spolu nějaké problémy máte. A řekněme, že tahle informace zajímá jistý můj zdroj, který o tebe,“ ušklíbnul se, „narozdíl ode mne,“ ještě patrnější úšklebek, „opravdový zájem má.“
„Zdroj,“ opakoval Harry hluše. „Takže ty o mně někomu celých šest měsíců donášíš.“
„Ty sis všiml? Že tě sleduji…?“ podivil se Draco a Harrymu nebylo tak docela jasné, jestli si tím z něj utahuje, nebo má skutečný zájem.
„Jo. Když se děláš neviditelným, jsi nepřehlédnutelný. Takže?“ odvětil Harry kysele.
„Takže co?“
„Komu donášíš a proč ses nebránil…“ Harry věděl, že dělá Malfoy nechápavého jen proto, že se mu nechce odpovídat.
„Já…“ nadechl se Draco po krátké odmlce, aby z ředitelny uslyšeli ředitelčin hlas, který je volal. Podívali se na sebe a bylo jim jasné, že tento rozhovor nedokončí v ložnici po výslechu McGonagallové, a bylo jim také jasné, že vyhlídka na navázání v kladení nepříjemných otázek je v nedohlednu.
Vystoupili tedy z knihovničky, jež kdysi patřila Brumbálovi. Dle pokynu McGonagallové se jí – oba v pyžamech – usadili na křesla před stolem.
„Budu teď od vás od obou chtít slyšet, co se v té ložnici seběhlo. Již mám nějaké tušení, ale prosím vás o přesnost a pravdivost ve výpovědích. Takže…? Každý zvlášť, nebo se tady těch pár minut navzájem snesete?“
„Už nejsme malí,“ poznamenal Malfoy jízlivě a až urážlivě dodal, „paní ředitelko.“
„Jde o to, pane Malfoyi,“ nadechla se Minerva tak vědoucně, až se Harry musel ušklíbnout v předvídání, a byl na ředitelku Bradavic – vždy jeho kolejní ředitelku – nenadále pyšný, „že i když jste nějakých pár centimetrů povyrostli,“ to neznělo tak směšně, protože Harry byl pořád oproti Dracovi příliš nízký, „prošli pár ročníky, prošli si pár lety zkušeností a pár měsíci války, připadá mi, jako bych pořád okřikovala ty dva špičkující se studenty prvního ročníku stojící před Velkou síní, kteří si – díky vám, pane Malfoyi – nesedli do oka, a od té doby se nesnášeli. Jako bych vám pořád strhávala padesát bodů a posílala vás vykonávat školní trest. Takže…“ nadechla se rázně a nechala Malfoye Malfoyem, jen aby se otočila na Harryho a spustila výslech. A Harry si téměř radostně pomyslel, že Malfoy si ten ruměnec, který značil, že si opravdu UVĚDOMIL, že je a jejich rozhovor tehdy před zařazováním McGonagallová slyšela, zaslouží.

04.07.2009 18:57:01
Tereznik
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one