Meč a koruna
Tyto stránky mohou lokálně obsahovat povídky 18+ (nevhodné pro děti), homosexuální tématiku, Harryho Pottera (a Severuse Snapea!) v souvislosti s homosexuální tématikou. Postavy Harryho Pottera nejsou mým vlastnictvím a já si na ně nečiním finanční, autorský, duševní ani jiný nárok.

To, že se vám to nelíbí, neznamená, že nemám pravdu. To, že se mi to nelíbí, neznamená, že nemáte pravdu vy. Dokud si nezačneme věci definovat, nedám vám, pro co jste si sem přišli, a vy nedostanete, pro co sem chodíte.
Vítejte na mých stránkách plných textu.
e-mail: trelawney@centrum.cz
Facebook


Jméno / odeslat anonymně
Opište prosím kontrolní kód "2530"
:-):-D:-D:-P:-O:-(:-B:-/:-o;-)B-):-X>-)]-|[-][-]love
Ne, nebudu, pokud mě během týdne nepopadne amok a nevymění si mat. předměty. :D

To jsem ráda.

Tak Karotka... ta mě vážně dostala, to se nediv :-)

No jo, chemie.... :-) Teď ve čtvrťáku už ji mít nebudeš, že?

Výtečné! Obě máme radost – co víc si přát? ;-) Fakt – tahle povídka ve mně zanechala výrazně pozitivní dojem *yes*

Všeho, co pro mě bylo podstatné? No to bych tak jistě netvrdila – když píšu tyhle komentáře, tak velmi lehce zapomínám na spousty věcí, které by mi třeba neunikly, když bych měla komentovat kapitolu obyčejné délky, kterou si můžu přečíst i vícekrát. Ale díky za tvé pochopení, ass.

:-) To je radost. A jedna povídka nám prostě nestačí :-) No jo... kéž by se ty prázdniny ale protáhly ještě tak aspoň o měsíc...

Jistě, že je to velmi odlišné. Velmi. Nepozoruju žádné výrazné podobnosti.
*rofl* Vidím, že linka Karotky se nesmazatelně zapsala do Tvého komentování. :D Docela se jí bavím. :D

Teď jsi mě dostala – brilantní lektvar? Tak teď jsem se nadmula pýchou. :D (Protože - spíš přestože - já a chemie nejsme kamarádi. :D Nebo jsme nebyli, když jsme museli.) Děkuji ! Moc děkuji. Myslím, že jsem viděla – doufám, že správně – v průběhu komentáře, že jsi z téhle povídky měla radost. Já měla radost při jeho čtení... :)

A símtě – smaž ten smutný smajlík – dotkla ses všeho, co pro Tebe bylo podstatné, což je podstatné pro mě. Nemusím víc, nemusím míň – je to tak akorát. :)

Mnohokrát všem děkuji, že si děláte čas i na tyto starší povídky – a na jejich komentování.
Jo ještě ta poznámka s Když…- hmm, je? Má být, ale nevím, jak moc se mi to daří - snažím se, ale občas mi to splývá. Myslím - no… to se těžko vysvětluje, tak to nechám tak. :)
Jo... :-) Taky bych sem už mohla dát svoje dojmy... :-) Líp už se mi to asi nepodaří...

No.. tak tady si zatím vůbec nedovedu přestavit, jak napíšu komentář. Ke stostránkové povídce. Pro účely čtení jsem si ji zkopírovala do wordu – čtu po částech a je to tak pro mě pohodlnější. Takže budu asi tak nějak v průběhu tvořit jeden velký koment.

Můj první postřeh – TO JE ONO!!! Á, zářím nadšením nad tématem. Pravděpodobně sice žádný slash, ale... vlastně kdybych se měla rozhodnout, co je pro mě lepší, váhala bych. Tenhle typ Snarry miluju, bezvýhradně. Navíc to zatím ani není tragické... :-) Hm, jsem právě tak ve třetině a netuším, jestli se mám bát špatného konce... Nedá se vůbec nic odhadovat.

Zatím skoro vše, co v povídce bylo zmíněno, vítám velmi radostně – pokračování ve studiu v Bradavicích, blízký vztah Severuse a Draca, Draco v tomhle stavu, trojice... Jen ta Jasie... :-D Ona je ďábel! Já se jí fakt bojím. Dolores hadr. Ukázkový příklad úděsného psychického mučení. A po tom, co jsi na to nasadila Draca... na Severovu „žádost“... moje očekávání dosahuje značných rozměrů... :-) Jsem zvědavá! Máloco mě donutí číst i přes půlnoc...

Ha! Co je víc než ďábel? Teď jsem se dostala ke scéně na famfrpálovém hřišti. A jako... úúú, masakr. Řekla bych, že toho na Harryho začíná být trochu moc... Nechci domýšlet, co by se s ním dělo, kdyby neměl Rona s Hermionou... Jsem velmi zvědavá na reakci Severuse. A doufám, že Michael to přežije...

Ježiš, to je ale fakt hrozné, hrozné psycho. Snad ještě horší, než když s Harrym mluvil údajně mrtvý Severus v Naději. Merlo!!! Mně se asi budou zdát ošklivé sny...

Hm, proč jen jsem kdy něco měla proti miloučké Dolores?

Já prostě nesnáším... křivdu. Fakt hodně ji nesnáším. Takže... u tohohle trpím.

Hahá! :-D Tak ty dvě pospolu... dobrý nápad. Napsala jsi je obě skvěle, ass. Zvlášť dohromady jsou zábavné.

Fascinuje mě, co se děje s Dracem. Ten noční pokus o jeho vraždu byl značně šokující. Tohle jsem fakt nečekala! A Draco je mi vůbec v téhle povídce nějak podezřele sympatický :-) Líbí se mi hrozně moc, že dostal takto velkou roli. Nemůžu se rozhodnout, jestli mě víc baví sledovat jeho vztah s kmotrem, nebo s Harrym. Je to skvělé.

Salazare!!! *umírá smíchy a mlátí hlavou do monitoru* Ti broučci... dřevožraví... oranžové obložení... Ježiš, to mě tak bavilo! To byla taková satisfakce! Já z toho měla záchvat tak šíleného smíchu... DO-KO-NA-LÉ!!! Ponurá atmosféra se maličko odlehčila – bylo to potřeba.

No... ale tak jako... teď abych se třásla, kdo za to bude pykat... Kdo z Harryho přátel...

Asi jsem to ještě nezmiňovala, ale ten předmět navíc, co vyučuje Severus... to je bomba. On je tam tak... skoro jako by učil! A ta témata stojí za to. Vynikající nápad.

Minerva vs. Severus – BOMBA! „Inu ano. Vždy jsi měl pravdu…“ Nevím, jestli z toho poznáš, na kterou scénu ukazuju... Severus odmítal učit Harryho lektvary a ona mu vmetla s klidem anglické lady všechny jeho omyly. To bylo brilantní.

Potom u mě nastalo delší období, kdy jsem nebyla schopná odtrhnout se od čtení a něco napsat. Tedy... ono to má hodně do sebe – číst povídku vcelku – moci si ji vychutnat vcelku. Ten dojem je pak nekouskovaný. Ale člověk se hodně těžko přinutí komentovat průběžně, dokonce ani k tomu, aby si psal poznámky. Takže to vezmu ve zkratce, co mě obzvlášť zaujalo – Harry jako Severův asistent – to s sebou neslo mnoho příslibů... Naprosto boží byla extra hodina s třeťáky – zmenšovací dryák.

Michael to nepřežil, aha... No... ještě že jsme se to dozvěděli až po nějaké době, takto je to stravitelnější.

A potom... wow... já si pořád myslela, že Se
A potom... wow... já si pořád myslela, že Sev zachrání Harryho... a ono to nakonec dopadlo obráceně! A takto se mi to zamlouvá mnohem víc.

Teda ale s Harryho odchodem z Bradavic jsem měla náladu pod psa – povedlo se ti to napsat velmi... definitivně a emotivně. Nedoufala jsem, že by se kdy vrátil... Tím spíš mě to velmi mile překvapilo – především ovšem způsob, jakým nad Karotkou vyhrál. Tohle a všechny důsledky z toho plynoucí mě prostě nadchly.

Draco... upír? AHÁ! Tohle zjištění bylo taky dost šokující.

Dočetla jsem. Úúú – a zjistila, že bych asi měla zase jednou po roce, dvou letech... zase číst nějakou knihu. Jít do knihovny. Protože moje slovní zásoba upadá! Já tady teď sedím a stupidně, leč blaženě se usmívám. A napsat něco? Eh, možná. Až z toho vystřízlivím. Ale co?

Předně – když jsem začala číst Dura lex, sed lex, z jakéhosi zvláštního důvodu jsem do toho šla s představou, že to bude smutné a skončí to smutně. A ono e-e!

Za další – bylo to HODNĚ odlišné od Když. A Merlo... ha, ha... docela matoucí – číst tuhle povídku a potom zase novou kapitolu Když, pak zpátky k Dura lex...

Takže ty UMÍŠ napsat TAKOVÝ konec. Já nechci říkat „štastný“ či „happyend“, protože mám pocit, že by to tenhle tvůj konec skoro urazilo. Řídím se pocity a konce si třídím na pocity. Krom toho... povídku nehodnotím jen podle konce, samozřejmě. Do svého hodnocení promítám z větší části to, co se událo v průběhu celé povídky. Ale... ten konec – to je poslední přísada, velmi důležitá. Ass, tys nám touhle povídkou namíchala brilantní lektvar. Mně na konci úplně zářily oči, krásně volně se mi dýchalo a cítila jsem se prostě úžasně. DĚKUJI TI!

Jsem nadšená, že povídka splnila má očekávání. Vztah mezi Severusem a Harrym jsem si vychutnávala maximálně. Jak už jsem napsala na začátku, tento tip mám skoro nejraději.

Tak už jsem asi přišla na to, proč do povídek často dáváš depresivní věci – jdou ti. Hodně. To, jak jsi popsala Harryho stavy... já se klaním. To bylo o dost efektivnější, než fyzicky mučící brk Dolores. Ale ta paralela se mi hodně líbila. Brk způsobující pomalu, ale jistě, ty příšerné deprese. Moc dobré.

Bohužel jsem se ani náhodou nedotkla všeho, co mě na povídce zaujalo, oslovilo... ale to už je úděl těchto souhrnných komentářů... :-(

Tak jo, budu končit. Hodně moc děkuji, ass, za tuhle úchvatnou povídku. Vynikající dílko.
smiley
Oh! Tohle mě dostalo! Vhodně použije? To. Je. Dokonalé!

Taky ho dubu v jedné Snarry povídce používat, ale tak bohužel nedopadne asi moc dobře...smiley
Proč bychom měli milovat, když sami nejsme milováni?! Proč by nám mělo na někom záležet, když mu nezáleží na nás?!
Strach z názvu? :)

Hm... ano, vím, že máš Draca ráda. Já ho mám ráda… *luskne prsty* když se vhodně použije.

Děkuji.
Dura lex, sed lex – Tak tahle povídka mi doslova vyrazila dech. Četla jsem ji najednou a tedy - klobouk dolů. Vůbec nechápu proč jsem si ji nepřečetla dřív? Možná jsem měla jen strach z toho názvu. Ale opravdu! Tohle nemělo chybu. Mám Draca ráda a hlavně povídky kdy je se Severusem v nějaké vazbě. Ať už se jedná o rodinu, či jen kamarádství, přátelství nebo kdo ví co. A tady jsi to popsala opravdu dobře. Vůbec nevím jak tohle Velkolepé dílo pochválit. Jako by všechna slova chvály byly nic proti tomu, co si o téhle povídce myslím. Určitě si ji stáhnu do PC a když na tom zase nebudu nějak dobře zvednu si náladu tady tím. Assez, za tohle opravdu děkuji! smileyTvá Salazaret smiley
Proč bychom měli milovat, když sami nejsme milováni?! Proč by nám mělo na někom záležet, když mu nezáleží na nás?!
*DOFL*

Tento školní, příští kalendářní rok, ano. No… taky nemůžu uvěřit, co jsem to v sedmnácti domatlala. A podle toho konce mě to i bavilo.
Já nevím, kolik ti je :D Ale dedukuju :D Někde jsi psala, že se zblázníš z povinné četby, z toho usuzuji, že tě letos čeká maturita. No a tohle jsi psala před dvěma roky (plus mínus), takže mám takovej přibližnej odhad:D
Celou dobu jsem čekala na ale. Takže jsem si ale šla přečíst poslední kapitolu a ale opravila tři chyby. Brr. Sice překlepy, ale to, co znělo… nehladce… kde se opakovala slova na začátcích vět… neměla jsem to srdce to opravovat. A ten Harryho sáhodlouhý monolog. *v půli začala mlátit hlavou do podložky a už nepřestala*

Ale nebylo… :) Jsem ráda, jestli se líbilo… (:D Já vím, že není, ale když mě hrozně baví používat je. :D Řekla bych, že to je ustálené a mnohem přijatelnější než „abysme se nedivili“.

Odpouštím Ti ho. Jen musím dát waring pro čtenáře, že komentáře jsou občas životu nebezpečné. :D

Do hájíčka, jak můžeš vědět, kolik mi je?! (Blbá paměť a ukecaná huba – neštěstí.)

Že ano? Mně se taky strašně líbil, tak jsem ho musela taky adoptovat. Jelikož Severus už se někde houpe, tohle je prostě pan profesor, no… Děkuji za krásný komentář, yellow!
Dlouho jsem přemýšlela, jaký k této povídce napsat komentář. Četla jsem ji po nocích, takže se mi nechtělo komentovat každou kapitolu. Navíc s mobilem to děsně trvá a já doopravd neměla trpělivost datlovat komentář, protože jsem se těšila na další kapitolu.

Povídku jsem dočetla před týdnem a od tý doby přemýšlím, co napsat. A vůbec nic mě nenapadá. Možná bych mohla vypichovat jednotlivé věty a situace, které si mi líbily. Ale to bych tu byla hodně dlouho. Taky bych mohla popsat své pocity při čtení, ale to bych tu byla ještě dýl a stejně bych je nedokázala správně vystihnout a popsat.

Takže jen krátce. Povídka se mi strašně líbila *její učitelka Španělštiny jí mlátí po hlavě, protože sousloví "strašně se líbit" prostě není správné* a ještě víc se mi líbil konec. Nebyla to žádná pathetická přeslazená sračka (promiň to slovo), a za to máš u mně obrovský plus.

A moje pocity? Když jsem to dočetla, tak jsem si říkala, "Sakra, jak někdo takhle mladej, může něco takovýho napsat."

P.S. Ten netopýr se mi strašně líbí :D Všimla jsem si ho až teď, protože na telefonu se mi prostě nezobrazuje.
Poslední povídka z mé dílny - napůl - je Duel. Takže si ho pěkně užij. Já totiž neplánuji nejen nic dalšího k této povídce, neplánuji vůbec nic dalšího. Alespoň se snažím neplánpovat. Co do domyšlení si - ano, to platí pro všechny mé povídky - co vác napadlo a nebylo v povídce, klidně-si-to-doplňte.
tááák, po dlouhých útrapách jsem se prodrala na konec i této povídky a nemám jí opět co vytknout...jediné co mě tak napadlo při čtení tohohle epilogu je: plánuješ i pokračování? nebo to necháš na svých čtenářích, aby si domysleli jak to bude dál?

v každím případě se budu těšit na další povídky z tvé dílny:-D
Dark
Divila.

Za mail není zač.
Divila by ses, ale já ho četla hned na začátku třikrát, jenže to zatím ještě nebyl dopsaný.

Vím, že to půjde, vždy se s tím člověk nějak smíří, ale určité místečko už jsi si u mě udělala a to teď bude prázdné.

Za mail děkuji.
Doufám v žití, ale jsem připraven umřít. [Shakespeare William]
Kys, protože nadešel čas to začít pomalu a jistě ukončovat. Proto.

Teri, to chápu. Já dřív nečetla ani dvakrát vůbec nic. A říkám, že budu reagovat na to, jak to myslíš. Věř, že to chápu. Jen si nedovedu představit, že by si někdo hodil třeba Život čtyřikrát za sebou. :) *kroutím hlavou*

Vyvracení, odrazování – já si něco nechám vyvrátit poměrně snadno. A nestojím si tvrdohlavě za svým. Většinou NAKONEC poslechnu.

- Tak v mé povídce spolu „hupsli o postele“ maximálně tak jednou.

- Jednoduché – narozdíl od slashařek si nemyslím, že je Harry idiot.

- Styl psaní. Bylo i řečeno, že skládám věty tak, jak bych je neřekla, takže se čtu špatně. Slovní zásoba – asi to není hrozné na to, že jsem předtím nečetla vůbec. Ty otázky – to bude má složitá osobnost.

- Aktivně spolupracuji. Odpovídám. Nehádám se, umím uznat, že máte pravdu.

- Mé nápady. To nedokážu posoudit.

Terko? Budeš se divit. Ale uvidíš, že to půjde v pohodě i beze mě. Pošlu Ti mail, který jsem přislíbila Sisi. Sice to byla reakce na rozhovor na ICQ, ale věřím, že to taky pochopíš.

Děkuju.
"Lezly by mi krkem." - špatná formulace, myslela jsem tím... no lepší by byl asi příklad. Když jsem četla Rok, během asi dvou měsíců jsem ho přečetla tak čtyřikrát. A pokud jsem ho po měsíci začala číst znova, už to nebylo s takovým nadšením, jako předchozí čtení, prostě byla jsem toho nabažená. Tedy spíše rozečetla jsem, ale nedotáhla do konce. Proto teď čekám, kdy se do toho zase budu moci dát tak jako předtím. A nechci, aby se mi to samé stalo i u tebe. Proto to "lezly krkem".



A co se týče toho vyvracení. Řekla bych, že jsi na tom asi jako já, nebo alespoň podobně, což znamená, že když si něco usmyslíme, tak si za tím stojíme a nenecháme se jen tak odradit.



Ale můžu to zkusit.

Takže mé důvody:

- líbí se mi tvé pojetí vztahu Severuse a Harryho. Není to jen o tom, že spolu (když to zkrátím) hupsnou do postele. Naopak jejich vztah se pozvolna vyvíjí a to hodně dlouho a to právě miluju.

- další by mohl být i postava samotného Harryho, snad jen kromě PP ve všech má tak trochu navrch Harry před Severusem. A to se mi líbí, protože i když mám Severuse hodně ráda, pořád je to Harry, který mě provázel sedmi díly a ten, s kterým jsem sympatizovala a prožívala jeho osud. U tebe na to nezapomínám, právě naopak aktivně si to oživuji. A za to jsem nesmírně ráda.

- styl psaní. /a tím odpovím i na tvůj koment/ Nejedná se o chyby, ale stylizaci vět. Použití slovní zásoby, a že není zrovna malá. Otázky nutící mě k zamyšlení a pozastavení se nad určitou situací.

- to že s námi aktivně spolupracuješ. Odpovídáš na naše otázky a vysvětluješ, "hádáš" se s námi.smiley

- pro tvé nápady. Které jsou tak originální, že vždy zůstanu zírat a jen si říkám, kam na ně chodíš, protože mě by to nikdy nenapadlo.

- a konečně proto, že si nějak nedokážu ff bez tebe představit...
Doufám v žití, ale jsem připraven umřít. [Shakespeare William]
Do teď jsem tomu nerozuměla, ale Od teď si připadám jako blázen.... Ass... PROČ??? A VYNECH PROSÍM TO BLA... BLA... DĚKUJI smiley smiley
Já ještě nechci konec. "fňuk" – Já taky ne. Fňuk.

Ten epilog, zdá se mi, jako by to spíš byl takový ten vrchol. – Může to být vrchol začátku i konce. Já zvolila to druhé. Jsem zoufalá. – To já taky bývám. Proč to nechceš rozvést dál. – Protože kdybych to rozvedla, nebylo by z toho, co z toho je teď. Chjo. Máš to skvěle předpřipravené k pokračování, ať už chceš nebo ne. – Mohla bych mít. Prostě takhle to ukončit. – Ano. To je od tebe kruté. – Na jednu stranu je mi to líto vůči vám, čtenářům, na druhou si říkám, že všichni jsou občas krutí. Proč bych jednou nebyla taky.

(Já nechci konec.) – Já taky ne.

To že bych měla prostor pro svou fantazii, báječné, jenže má fantazie je k ničemu, a radši si nepředstavuju. – Já si představuji ráda. Ale s mou fantazií je ten problém, že narozdíl od psaní nedotahuje věci do konce. Dovedeš si představit to utrpení psát věci, o nich už jsem třeba ani nesnila? Moc by mě zajímalo, jak by to podle tebe dopadlo dál. – Podle mě jsou dva úhly pohledu a není mi jasné, na co se ptáš…? Na to, jak by mohl tento příběh skončit nebo na to, co bych z toho udělala, kdybych pokračovala popřípadě co bych z toho chtěla mít…? Já prostě zbožňuju tvé psaní. – A já Tvé komentáře. A konečně se dostávám k jádru věci... (Já vím, konečně... nekomentuj Brnko.)

Miluju tvé povídky, tvůj styl psaní a bude mi po nich nesmírně smutno. Já je mám taky ráda, nevím o tom, že bych měla nějaký zvláštní styl psaní a pokud myslíš chyby, tak o tom raději nemluvím. A smutno? Už teď je mi líto spousty nápadů, které se vynořili v mé hlavě a co bych mohla napsat. A které jsem se s těžkým srdcem rozhodla pustit dál. Ano můžu si přečíst ty, co už jsi napsala... Jenže ty by mi po tak častém čtení za chvíli lezly krkem. Lezly by? No… děkuji. Dobře, budu to brát tak, jak to myslíš – nedivím se, že by Ti ty povídky lezly krkem.

Ach Assezko, týráš nás. – A týrám i sebe. Už když jsme se to dozvěděly na dovolené, byly jsme celý den jak přepadlé. – Omlouvám se. A i teď jsme smutné. – A pokud jste jako já, nepřejde to ani za dva ani za čtyři roky.

Náše povzdechy na icq to jen dokazují.

(Trnka: Nechci, aby to skončilo.

Brnka: Já nechci, aby přestala psát.) – Přestanu psát prozatím pouze FF. A to taky až v tom bodě, kdy dokončíme se Šárkou Duel.

Dobře, tvé přesvědčení asi nevyvrátím. – Jako jediná osoba – možná se Sisi – která by mi to byla ochotná vyvracet? Jediná? Lichotilo by mi to, zvláště že se mi v tom nikdy nikdo nezkoušel zabránit. Ale ne, neudělala bys s tím asi nic. Musím zkusit i přestat. Škoda. Ale i přesto snaha byla, že. – Tak tohle mě přimělo k tomu, že už nestojíš o odpověď, jakou Ti teď poskytuji.

A koneckonců, chtít můžeme. Aaachjo.

No vykecávám se už dost. A tohle byl další důvod, proč už jsem se nechystala odpovídat. Asi nějaká cestovní mánie. Ne spíš to odloučení od netu...

Jo a děkuji za povídku, je fantastická.
Ale jistě že chci, byla bych ráda kdybys mi to vyvrátila..smiley A i přesto chci tvůj pohled, jinak bych to nepsala.
Doufám v žití, ale jsem připraven umřít. [Shakespeare William]
Jimmi, díky.

Sisi, v psaní a bytí.

Terko, Tobě díky obzvlášť. A jelikož sis sama odpověděla, nemyslím si, že chceš vidět i můj pohled na věc. Takže… děkuji.

Jimmi, díky.

Sisi, v psaní a bytí.

Terko, Tobě díky obzvlášť. A jelikož sis sama odpověděla, nemyslím si, že chceš vidět i můj pohled na věc. Takže… děkuji.

Já ještě nechci konec. "fňuk"

Ten epilog, zdá se mi, jako by to spíš byl takový ten vrchol. Jsem zoufalá. Proč to nechceš rozvést dál. Chjo. Máš to skvěle předpřipravené k pokračování, ať už chceš nebo ne. Prostě takhle to ukončit. To je od tebe kruté.smiley

(Já nechci konec.)

To že bych měla prostor pro svou fantazii, báječné, jenže má fantazie je k ničemu, a radši si nepředstavuju. Moc by mě zajímalo, jak by to podle tebe dopadlo dál. Já prostě zbožňuju tvé psaní. A konečně se dostávám k jádru věci... (Já vím, konečně... nekomentuj Brnko.smiley)

Miluju tvé povídky, tvůj styl psaní a bude mi po nich nesmírně smutno. Ano můžu si přečíst ty, co už jsi napsala... Jenže ty by mi po tak častém čtení za chvíli lezly krkem.

Ach Assezko, týráš nás. Už když jsme se to dozvěděly na dovolené, byly jsme celý den jak přepadlé. A i teď jsme smutné.

Náše povzdechy na icq to jen dokazují.

(Trnka: Nechci, aby to skončilo.

Brnka: Já nechci, aby přestala psát.)

Dobře, tvé přesvědčení asi nevyvrátím. Škoda. Ale i přesto snaha byla, že.

A koneckonců, chtít můžeme. Aaachjo.

No vykecávám se už dost. Asi nějaká cestovní mánie. Ne spíš to odloučení od netu...smileysmiley

Jo a děkuji za povídku, je fantastická.
Doufám v žití, ale jsem připraven umřít. [Shakespeare William]
No... výborné, vážně. Na jednu stranu výnikající konec povídky, Harry se Severusem nemají chybu ("Můžu si vás vzít?"), na straně druhé ta tvje "padla" ke které se vyjadřovat radši nebudu.

Nicméně epilog máš krásně otevřený, souhlasím s tím, že by se na to skvěle navazovalo. Škoda, že nechceš.

Ale jsem s tímhle koncem spokojená tak, jak je. Dává mi dost prostoru pro vlastní fantazii.

Děkuji, moc děkuji.

PS: V čem že to mám pokračovat?
Assez, ďakujem za skvelú poviedku. Tento epilóg bol naozaj klasa, nádherne si to uzavrela a rozhovor SS/HP bol teda niečo. Fakt nádhera. Ešte raz ďakujem.
Jenomže v té době, kdy jsi dělala všechno, jsem nebyla tak zaseknutá. Teď řeším příliš záležitostí, než aby pro mě psaní představovalo ten požitek jako dřív.
blond... jsem blond
Drahokame, děkuji.

Jikito, uvidíme, jak se mi to uleží a uloží. Ale opakuji, že z prozaických důvodů pokračovat nemůžu. Nevracím se. Pokud bych něco psala, bylo by to asi něco nového. A já děkuji Tobě.

27.08.2011 18:58:24
Tereznik
1
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one