Meč a koruna
Tyto stránky mohou lokálně obsahovat povídky 18+ (nevhodné pro děti), homosexuální tématiku, Harryho Pottera (a Severuse Snapea!) v souvislosti s homosexuální tématikou. Postavy Harryho Pottera nejsou mým vlastnictvím a já si na ně nečiním finanční, autorský, duševní ani jiný nárok.

To, že se vám to nelíbí, neznamená, že nemám pravdu. To, že se mi to nelíbí, neznamená, že nemáte pravdu vy. Dokud si nezačneme věci definovat, nedám vám, pro co jste si sem přišli, a vy nedostanete, pro co sem chodíte.
Vítejte na mých stránkách plných textu.
e-mail: trelawney@centrum.cz
Facebook


Jméno / odeslat anonymně
Opište prosím kontrolní kód "7872"
:-):-D:-D:-P:-O:-(:-B:-/:-o;-)B-):-X>-)]-|[-][-]love
Ta má poznámka o grafické úpravě byla chybná a mylná, což jsem si brzy na to uvědomila. Minule jsem si ji příliš nevšimla, zatímco tentokrát mě nějak uhodila do očí a platí to, co jsem řekla, že si mi líbila. - A pokud jsem napsala, že pátá kniha začíná uprostřed kapitoly, tak to byla také bota, myslela jsem samozřejmě na konci, ale zkrátka začala v kapitole - a to bylo překvapující. Asi to má být taková přdehra k příští knize, co? - Ano, tahle kapitola se mi moc líbila a dokonce jsem uvažoval, že ti napíšu v komentáři, že tentokrát ti ani nemám co vytknout, i když se o to snažím ... :)
belldandy
Zajímavé. Moc jsi mi zvedla náladu, bell. Dostat od Tebe takový komentář… fajn, znamená to, že jsem něco udělala dobře.

„Proč jsem si vlastně představovala, že se dozvím něco o tom, proč Severus dělá věci, které dělá?“ Mluvila jsem o tom, že jsem si musela vybrat, jak tohle pojmout. Přirozeně to, o čem mluvíš, byla první věc, která mě napadla, a zároveň to byla první věc, kterou jsem vyřadila s vědomím, že by Severus přeci nepřistoupil na Potterovu hru. (Jako že by nezabředl do emocí, které mu Potter lacině strká před nos.) A pokud píšeš, co píšeš, vydala jsem se cestou, kterou jsem zamýšlela. (A to jsem zrovna předvčerejšky napsala Mari, že se mi Severus vydal jinou cestou, než jakou jsem ho chtěla nechat jít! :D)

Grafická podoba textu se pořád mění? To jsi mě docela zaskočila, kdyby se měnila pořád, byla bych první, která bude nadávat. První kapitola téhle povídky je stejná jako druhá. Přiznávám, že velikost písma může být jiná.

Tvá představa, kde byla glosa pronesena, se mi líbí, i když na mysli jsem měla něco jiného.

Temné sklony: Podle mě je máme všichni.

Kniha pátá začíná vprostřed kapitoly? Fakt? Já měla pocit, že na konci. 8-)

Mockrát Ti děkuji za komentář. Mám z něho nějakou lehkou hlavu.:)
Kniha pátá začíná uprostřed kapitoly? Co to má jako být? :) A to už je konec? :) Teď jsem zrovna nejzvědavější. Co má naznačovat ten rozhovor s Dracem? je nějaký důvod otevřít jím pátou knihu a pak udělat přestávku ve psaní? :))
belldandy
Já se tu malicherně dohaduji, ale novou kapitolu přehlídnu. Věřili byste tomu ?



Tak napřed děkuji za ni. Vždy potěší už tím že je. :) Za další, pěkná grafická úprava, Assez. Sice moc nepodporuju, když se grafická podoba textu pořád mění, ale musím říct, že tahle se mi moc líbila a k tomu se dobře četla.



Nějak tentokrát nedokážu nezacitovat pár vět, které se mi zalíbili.

"... jeho přítomnost zde byla nepravděpodobná, tudíž se tu zákonitě objevil". Otravný Potter. :)



A tohle: "Mločí oči pomalu preparoval z tělíčka. Ostří nože se v pravidelném klepavém rytmu lehce dotýkalo dřevěné desky stolu. Nesnášel to mlácení studentů, které ani nenapadlo použít zápěstí a zacházet s nožem jemně. Lhostejno, zda ty studenty učil on, nebo mezi nimi byl." Proč se mi to vlastně tak líbí. Nejsem si jistá, ale je to tak nějak celý on a líbí se ten motiv zvuku nabírajícího ráz hudby. A obecně se mi líbí, když dostane prostor jakýkoli další smysl kromě zraku. :)



"Draco k tomu poznamenal jednu moc vtipnou glosu… kterou si za nic nemohl vybavit." Aneb, jak autor nemusí vymyslet žádnou vtipnou glosu a je to epší než kdyby ji vymyslel. :) Vidím je u stolu a toho Draca, jak si prostě nedokáže odpustit posměšnou poznámku a Severuse, který se tváří rezervovaně a neutrálně. Ale vespod je trochu pobavený a trochu rozladěný , protože na Dracovi narozdíl od sebe možná dokáže rozpoznat malichernost toho věčného škorpení (jen na sobě to nevidí) :) To už se nejspíš domyslím moc, ale tohle vše se mi nad tou větou nějak asociovalo.



Věci, jež mě zarazily:

"... S odstupem času dokázal říct, že mu chtěl jen ukázat, že ta těžší cesta vždy znamená směr od jeho přirozeně temných sklonů. " Ty temné sklony. Má podle tebe Severus přirozeně temné sklony nebo si jen sám o sobě myslí, že takové sklony má? Klaním se k druhému a každopádně se nezdá, že by mu (tvůj) Harry nějaké temné sklony přisuzoval, tak jsme na ten pocit dva.



A teď, co se mi tentokrát honilo hlavou při čtení:

Proč jsem si vlastně představovala, že se dozvím něco o tom, proč Severus dělá věci, které dělá? ("Přísahal by pod veritasérem, že netuší, co ... dělá. A nelhal by." :) ) Proč jsem si myslela, že bude mít nějaký (speciální) důvody třebas k podání výpovědi? (možná ještě bude, ale ...) Neexistují žádné důvody. Je jen Severus Snape. I když je to dost infantilní, on si si nedokáže přiznat vlastní motivace jednání. Ano, to je docela iritující, ale on takový zkrátka je. Je to asi stejně infantilní jako nepřekonat dětské spory a zůstávat stále v zajetí svých lásek a antipatií ze střední školy. A přesně to Severus dělá, takový je.



Ukazuje se, že Severusův náhled byl pro mě možná nutný právě, abych tohle pochopila. Není žádný speciální důvod proto, aby se Snape choval, tak jak se choval - mimo toho, že prostě je takový, jaký je. (A to skoro doslovně cituji jednoho čtenáře, který tohle napsal již k sedmému dílu jako reakci na první a poslední Snapeho POV v kánonu.)



Jenže pak je tu - knihovna.

Na tu jsem se těšila a ano, zase jsem si ji užila. Ta scéna je tak vyhrocená, že mi to místy přijde moc, místy je mi to až nepříjemné, ale ... já mám ráda vyhrocené situace. Pamatuji, jak jsem se radoval při prvním čtení v Když .., že se konečně, konečně k něčemu doberou ... ale nedobrali. Ale teď to čtu pod druhém mám pocit, že přeci jen nějak dobrali - Konečně střet. Jenže tentokrát se opravdu k něčemu dobrali, tedy je Severus. Tohle je rozřešení "Konečně porozuměl sobě." Tohle mu naprosto věřím "... jak bezpředmětné toto poznání je – protože s tím vůbec nic neudělá. Nikdy."



Kniha
belldandy
07.09.2012 12:21:09
Tereznik
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one