Meč a koruna
Tyto stránky mohou lokálně obsahovat povídky 18+ (nevhodné pro děti), homosexuální tématiku, Harryho Pottera (a Severuse Snapea!) v souvislosti s homosexuální tématikou. Postavy Harryho Pottera nejsou mým vlastnictvím a já si na ně nečiním finanční, autorský, duševní ani jiný nárok.

To, že se vám to nelíbí, neznamená, že nemám pravdu. To, že se mi to nelíbí, neznamená, že nemáte pravdu vy. Dokud si nezačneme věci definovat, nedám vám, pro co jste si sem přišli, a vy nedostanete, pro co sem chodíte.
Vítejte na mých stránkách plných textu.
e-mail: trelawney@centrum.cz
Facebook


Jméno / odeslat anonymně
Opište prosím kontrolní kód "2939"
:-):-D:-D:-P:-O:-(:-B:-/:-o;-)B-):-X>-)]-|[-][-]love
2) Pokud to ohodnotí jako naprosto jasnou věc, kterou měl Harry pochopit a byl idiot, že neviděl, nechám to na čtenáři. Je to jeho věc. Stejně jako je moje věc, co si myslím nebo budu myslet o těchto dvou povídkách.

Což připomíná mě… :) moc neuznávám, že čtenářům stačí domnívat se, že autor zvýraznil některé rysy postav a šup, už je kanonický. To tak není – to by totiž byla karikatura. Možná i proto mám takový problém s IC a OOC. Takže… možná jsem některé z rysů zdůraznila, ale bylo to čistě neúmyslné. Na druhou stranu: děkuji, že se Ti Harry a Severus – nebo spíš Severus – zdají kanoničtí. Ono to autora vždy a bezpodmínečně potěší. Jen jsem to vytáhla jako exemplární příklad, protože mě to tak napadlo.

A co do chyb… nekontroluji je po sobě a u takových slohů je ani nestíhám kontrolovat po čtenářích. :) Buďto jsem už slevila, anebo jsem stále zaujatější v případě komentářů k mým povídkám smyslem sděleného než formou.
1) Nevím o tom, že bys mi to řekla, belldandy. Ani nevím, kde jsi mohla ode mě číst něco, co nebylo těžce urážející pro přijímající stranu. Ale děkuji, že mi to říkáš teď. Třebaže své komentáře považuji víceméně za odpad, pořád to je a bylo něco, co jsem vyprodukovala já, strávila s tím čas a dala si s tím námahu. Spíš si ale jsem, v oblasti komentování, vědomá převahy svých nedostatků.

Jo a ještě něco… povedl se Ti, Tvůj komentář. Vážně povedl. Jsem Ti za něj vděčná a ať už máš za vzor komentování kohokoli, nepochybně jsi i Ty něčím vzorem.

Ano, pamatuji se na to debatu. A ano, bez zapírání – Když bylo o tom dát těm dvěma prostor, aby si vyřešili svůj vztah. Proto pokus, ne povídka. Myslím, že nejsi vedle vůbec, že jsi to vlastně naprosto vystihla.

Těší mě, že se Ti líbí, jak dovysvětluji kánon. I když v tomto případě to spíš bylo stavění na něčem, co kánon řekl zcela jednoznačně, že Brumbál nemohl udat důvody, proč Snapeovi věří.

Za kritiku děkuji dvojnásob. Těší mě, že se Ti americká část nelíbí. Jako autorka, tedy naprosto cize a zcela jako zprostředkovatel, musím podotknout, že jsem se o žádnou dramatizaci nepokoušela, stejně tak o efektivnost ne.

Já jsem zvědavá, co řekneš na Gin a Seva. :)

Potěšilo mě, že se Ti pasáž s mečem a laní líbila. :) Byla to jedna z věcí, které mi vrtaly v hlavě. Musela jsem do toho zabřednout. :) A moc se mi líbí Tvůj výklad. Je správně romantický.

Opačný extrém? No… to by na mě sedělo. :) A jestli Ade přesvědčíš, dodej výsledky měření, prosím. :)

:) Ano, jedna část odstavce na začátku představovala Severusovy představy, konkrétněji fantazie.

Ajéje, hodinka „psycholog tvrdí“. Ty máš děti, že jo? A znáš tzv. fakta, že jo? Dokážeš si představit, že by ses za dva roky po smrti svého dítěte „sebrala a žila“? Anebo proč chodit tak daleko? – Kolik let už JKR Harryho Pottera nepíše? A proč se tady dneska scházíme? Nicméně Ti za tyto „vědecké výsledky“ děkuji. Rozhodně mě v následující kapitole hodně ovlivnily.

Tak jo, tohle si neber osobně, belldandy, ber to jako něco, co říkám z osobní frustrace (a mimochodem by bylo fajn, aby Tě to při čtení vůbec neovlivnilo)… Říkáš, že je Severusova věrnost nerealistická. Já mám zase pocit, že znám spoustu přátelských prostitutů. Že někdo nedokáže udržet kolem sebe své přátele a cítí se jimi zrazený, anebo že sám nedokáže zůstat věrný příteli, to nemění nic na tom, že je na světě pár za hrob věrných blbců. Jinými slovy: K jednomu z těch blbců se hlásím. A jak mi jednou řekla Mari, a že se s jejími slovy ztotožňuji, takoví lidé to mají těžké. Moje kamarádka, která přečetla všehovšudy údajně jeden díl Pottera, pronesla nedávno, že můj vztah ke Snapeovi nechápe. Musela jsem uznat, že není jednoduchý a že ho neumím ani vysvětlit. Na jednu stranu ho lituji, na druhou obdivuji, na jednu stranu jsem do něj platonicky zamilovaná a uznávám ho, na druhou stranu není mým vzorem ve smyslu „chtěla bych tak skončit“. Možná je Severus tak úžasný, protože představuje dokonalý obraz toho, jak by to dopadnout nemělo. Na jednu stranu jeho zahořklost obdivuji, protože si jí dokázal od ostatních udržet odstup, na druhou si nemyslím, že je zdravá nebo že by můj život udělala šťastnějším a lepším místem. V této kategorii mnohem víc obdivuji Brumbála. A Severus je jen kukla, jen jeden článek k nějakému výsledku.

Zase vystoupím jako autorka: Nebudu na Harryho v Když svádět natvrdlost, jako na Severuse v Jako nebudu svádět věrnost za hrob. Nebudu na nikoho svádět nic. Pokud to čtenář ohodnotí jako nezdravý způsob života, je to čistě jeho věc. Pokud to ohodnotí jako naprosto jasnou věc, kterou měl Harry po
1. Assez, nikdy jsem ti myslím nenapsala, že když jsem na začátku své kariéry FF čtenářky četla tvé komentáře, říkala jsem si, že být začínající autorkou, přála bych si tě za komentujícího. Přišlo mi totiž, že máš schopnost udílet praktické rady a odvahu dělat případné poznámky a při tom to udělat ohleduplně a tolerantně - tak, aby si z toho druhý mohl něco vzít a nemusel se cítit raněný. Ráda bych byla tak dobrou komentátorkou jako ty. Tak doufejme, že tě dnes nezklamu. :)

belldandy
No jo, zase tam mám spoustu chyb - až budeš číst pohavu místo povahu, tak se nejspíš skácíš pod stůl. :)
belldandy
3. Už minule jsem měla chuť ti napsat jako komentář k „Jako“ totéž, co jsi ty napsala Kibatsu (StarCrossed) k Invictu, totiž že tuhle část se Severusovým POV mám raději než tu původní. Jestli jsem napsala, že o „Když“ chovám pochybnost, jestli se v ději a vztahu postav někdy nešlo dobrat k něčemu rychleji, je „Jako“ pro mne téměř opačným extrémem. Vždy jsem překvapená, jak daleko se děj posune v každé kapitole. Jsem ovšem překvapená příjemně, protože se na většinu popsaných událostí vyloženě těším. Jenom si nejsem jistá, jestli je „Jako“ dobře srozumitelné i bez předchozího přečtení „Když“. Možná bych měla zkusit přemluvit Adelaine, aby místo pokračování „Když“, zkusila číst „Jako“ jako zkušební čtenář :) a sdělila mi, zda všemu rozuměla i bez předchozího kontextu.



A nic naplat také mi vyhovuje, že je tu motiv erotické přitažlivosti axcentovaný od samého počátku, protože - za prvé se přiznám, že mě to prostě baví. (Ten první odstavec této kapitoly, co měl na začátku, jak jsem doufám správně pochopila představovat Severusovy představy, ta mě zkrátka dostala.) - za druhé je pro mě pak jednoduší rozumět/přijmout to, jak příběh směřuje ke svému konci.



Pravda tak jako jsem se ve „Když“ divila, jak mohl Harryho a Severusův vztah tak prudce nabrat jiný rozměr, tak se v Jako trochu pozastavuji nad tím, jak může Severus vydržet takové erotické napětí tolik let. :) Údajně se zdravý člověk i s největší psychologickou zátěží (jako je třeba smrt vlastních dětí) vyrovná do dvou let natolik, aby zkrátka mohl jít v životě dál a nemusel v hlavě dále probírat věčné scénáře coby - kdyby. Nicméně musím říct, že jestliže se tvá fikce míjí nějak s životní realitou (pravda, to je maximálně můj dojem) pak je o to víc kanické. Protože mi přijde, že Rowlingová předepsala Severusovi pohavu, která jej nutí držet se toho (ať již jde o lásku či nenávist), pro co se již jednou rozhodl. Stále mám před ušima ono patetické „navždy“ a „cokoli“. :) Možná to mi fanoušci trochu přeháníme, ale Severus zatvrzele se drží stále téhož, zkrátka patří do FF repertoáru. :) Neboli může to být nerealistické, ale je to velmi IC. :) (U Harryho se pak jeho nepochopení celé situace v Když, může svést na jeho legendární, oblíbeno/neoblíbenou i kdyzž také trochu přeháněnou natvrdlost. Navíc pochopit uzavřeného a jakékoli normální komunikaci nepřejícího Severuse je vážně fuška. :))



Což mi připomíná, že jsem ti chtěla také již delší dobu napsat, jak velmi se mi tu Severus jeví kanonický. Mohla bych to považovat řekněme jen za svůj dojem, ale vzhledem k tomu, že něco takového napsala k jedné kapitol i Yellow a že jsem si všimla, že totéž ti psala i třeba Adelaine, věřím, že na tom, že tu je Severus zatraceně dobře „trefený“ něco být musí. :)

belldandy
2. Pamatuješ, jak jsme si psali, o svých domněnkách, proč já (a možná i ostatní) čtou snarry. Tedy o touze dát Harry Potterovi a Severusi Snapeovi příležitost, aby nějakým způsobem vyřešili svůj vztah, řekněme, aby se vzájemně pochopili. Já vždycky měla pocit, že právě „když“ tohle hodně naplňuje, tedy že je právě o tom. Akorát tedy s tím, že postavy - mrchy se tomu hrozně vzpírají a vůbec nespolupracují :) a trvá jim hrozně dlouho než se třebas aspoň maličko usmíří. Snad nejsem tak moc vedle. :)



Když jsem četla „Když“ moc jsem si přála vědět, co si Severus s tím Brumbálem povídali a nyní to vím. Má dušička pokoj? :) Snad ... Nezdá se to nyní jako nijak překvapivý rozhovor, ale vlastně je, protože tehdy jsem ještě netušila, že mají k probíraní Brumbálův vzkaz. Na toho Pottera, co najednou vrazí do dveří jsem se vyloženě těšila, tedy v jistém smyslu hlavně na zahanbeného Severuse, který se bojí, co vše mohl slyšet. A ještě ti musím napsat, jak se mi líbí, že se ti a myslím, že to nebylo poprvé povedlo „dovysvětlit“ kánon, tentokrát, když Brumbál vysvětluje, že nemohl Harrymu jasně dokázat Snepovu věrnost, protože jím měl zakázané mluvit o jeho minulosti.



Mám zkusit o něco kritizovat? :) V pasáží o Americe byl na můj vkus příliš mnoho jednoslovných nebo prostě jednoduchých vět. To může být pochopitelně působivé. Má to dramatický efekt,, ale v tu chvíli mě přišlo, že tato pasáž patří k těm méně dramatickým a při tom je tam takových vět více než v předcházejících a nadcházejících pasážích. Já bych dala přednost tomu, kdyby nám to Severus odvyprávěl vět větách celých ba v souvětích. Nakonec bych řekla, že způsob jeho myšlení je za běžných okolností právě takový. I když samozřejmě formulace myšlenek hlavě z pochopitelných důvodů nemusí být nutně souvislá. Zkrátka dala bych tomu přednost a více by mi to tam sedlo.



Největší vrchol pro mě v této kapitole byla ona historka s otravou Jamese. To byla při tom scéna, ne kterou jsem tak trochu pozapomněla, tedy rozhodně jsem na ni nijak speciálně nečekala. Severus čekající s napětím, jaké bude mít James oči, ani nevím proč mě to tak dostalo. Vážně jsem mu věřila, že je z toho setkání po letech rozjitřený a kdybych už nečetla „Když“, skoro bych čekala, že to bude průlom v jejich vztahu. Ale takto vím, že to bude nakonec spíš průlom ve vztahu Severuse a Ginny. :) Na ně dva jsem mimojiné zvědavá snad ještě víc, než na toho Brumbála a Severuse.



A ještě než to skončím, bonus, který jsem nečekala byla závěrečná pasáž o lani a meči. Severus. Zase platí, že se mi v něčem zlíbil ten Severus, který si užívá úkol, který pro Harryho chystá. Přemýšlím, kolikrát jsem zažila nějakého zamilovaného člověka, který chystý pro objekt své lásky překvapení. Jak při tom uplatňuje znalosti o daném člověku. Přemýšlí, co danou osobu potěší, zabudovává do svého překvapení úkoly, o kterých ví, že je dotyčný zvládne. Tohle mě nikdy nenapadlo a nikde jsem to nečetla, ale ve tvém podání Severus podvědomě děla právě něco takového a mě se to líbilo i to že to dělá nevědomě, ale z jakéhosi podivného důvodu mu ten meč nedokáže dát přímější cestou, protože si prostě takový způsob zcela neracionálně užívá a užívá si vidět toho druhé chovat se a jednat takového jaký je. :) A zase mám jednou pocit, jako by tak kánon dával o něco větší smysl než přes tím.
belldandy
Já se přidávám k yellow s oznámením, že jsem to četla. :) Komentář, doufám, přidám zítra. Každopádně právě teď mám pocit, že toho mám v hlavě příliš mnoho, abych to ze sebe dokázala vyházet.
belldandy
Oceňuji, že mi dáváte vědět, dámy.

A Mari? Díky za upozornění.smiley
Musím říct, že mě to přihlašování, abych mohla přidat komentář neskutečně vytáčí... Jsem totiž děsivě líná přihlašovat se, když tu jsem před mobil, a když se konečně dostanu zpět, a chci přidat ten komentář, co jsem chtěla, když jsem byla tak děsně líná, tak už nevím, co jsem chtěla napsat.

Omlouvám se, assez. Snad se příště trefím tak, že až budu číst kapitolu, tak budu na PC. Ale jen jsem chtěla, abys věděla, že jsem kapitolu četla.
NOVÁ KAPITOLAAAAAAAAAAAAA!!!!!!!! smiley
07.10.2012 17:01:02
Tereznik
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one