Meč a koruna
Tyto stránky mohou lokálně obsahovat povídky 18+ (nevhodné pro děti), homosexuální tématiku, Harryho Pottera (a Severuse Snapea!) v souvislosti s homosexuální tématikou. Postavy Harryho Pottera nejsou mým vlastnictvím a já si na ně nečiním finanční, autorský, duševní ani jiný nárok.

To, že se vám to nelíbí, neznamená, že nemám pravdu. To, že se mi to nelíbí, neznamená, že nemáte pravdu vy. Dokud si nezačneme věci definovat, nedám vám, pro co jste si sem přišli, a vy nedostanete, pro co sem chodíte.
Vítejte na mých stránkách plných textu.
e-mail: trelawney@centrum.cz
Facebook


38) Když přijde čas truchlit a chybovat - diskuze

Jméno / odeslat anonymně
Opište prosím kontrolní kód "4027"
:-):-D:-D:-P:-O:-(:-B:-/:-o;-)B-):-X>-)]-|[-][-]love
Děkuji za objasnění i za příklady.
Ani tak ne. Tohle mi tam vadí na Harrym a že se ve stylu vyjadřování moc podobá Severusovi, ale to je čistě můj problém, Ty, jako autor, jsi ho udělala takového a já, jako čtenář, ho tak musím akceptovat. Ale vyšším nárokem na obsah jsem měla na mysli to, že Harry má myšlenku a než ji stihneš rozebrat a zapracovat, uteče mu myšlenka k něčemu úplně jinému.

Tohle je přehnaný příklad, protože takhle rozdílně to tam máš jen málokdy, ale snad to na tom vysvětlím. - „Mohlo by se zdát, že kámen má víc výrazů než Severus Snape. Ale není to spíš tak, že se nikdo neobtěžoval začít Snape-kameny číst? A správně číst? Neboli je mnoho věcí, které můžeme zjistit, i když ten druhý nic neříká. I když nás odhání. I když to není fér. I když to chceme vzdát. Jenže… kdo pátrá dost dlouho? Kdo CHCE pátrat dost dlouho, aby takový kámen… rozšifroval? Pokud se rozšifrovávat má. Pokud není výsledek cesty za poznáním pouhopouhý respekt.“

- Tohle je skvělý úvod, který by si ale zasloužil nějaký příběh k němu. Proč tak Harry přemýšlí, jaká událost ho dovedlo k téhle linii, jaké rozřešení z ní má. Ne všechno, ale alespoň něco.

Ale než je tahle linie uzavřená, následuje další odstavec, který je k tomu nesouvislý. Možná v jeho hlavě, ale ne v mojí, jakožto čtenáře. -

„Ne, nebudu říkat, že je život zvláštní. Jednak proto, že to slýcháváme v každé druhé knize, pak také proto, že by to myšlenkou o zvláštnosti nemělo končit. Ani o té ironické tváři ani o generalizaci, hloupostech a ignoraci. Když se postavím na jeden bod zeměkoule, otočím se kolem dokola, neuvidím dvě totožné věci. Totožnost existuje pouze v předpokladech matematiky. Jaké je pak zklamání, když dělíme dvojkou a najednou zjistíme, že ne vždy dostaneme číslo celé? Ne, život je soubor těchto věcí plus tisíce, miliony vlasových trhlin v kouli předpokladu. A to se těžko vidí, uvědomuje i přijímá.“

- Což je ale další myšlenka, ke které nenásleduje příběh nebo důvod. Já jsem si to přečetla, porozuměla jednotlivým slovům, ale nezpracovala. Na zpracování bych potřebovala čas a příběh, který se k té myšlence vztahuje. A z tohohle nepochopení pramení i pocit vyždímanosti.

Ještě třebas jeden příklad: - „Chci vědět něco o mé matce. Chtěl bych vám položit otázky. Pokud vám to nebude vadit…“

„Nemám se o čem bavit se spratkem Jamese Pottera,“

„A to mě má odradit od otázek? Nejsem, jak snad víte, synem pouze Jamese. Kvůli mé matce…“



„Nemám se o čem bavit ani s panchartem Lily Potterové.“

- Tady tneš dost hluboko, protože všichni víme, že Severus Lily miloval a taky vyjádříš Harryho překvapení, ale jen vnější projevy. Já se taky podivuju, ale než mám čas si to nějak přebrat, následuje další Harryho otázka, která nesměruje k tomu, co mě tak vzalo, co nechápu, co si potřebuju zažít a utřídit (a věřím, dle projevu, že i Harry to potřebuje), ale je o něčem jiném: -

„Chcete mi namluvit, že je vám jedno, že si informace o vás budu zjišťovat bez vás?“

Nevím, jestli jsem se vyjádřila jasně, snad jo.

P.S. Jinak na 18.kapitole mám strašně ráda, že mi tam připadají oba jejich charaktery skvěle zvládnutý.

Já jsem ráda, žes to nevzala nějak špatně a doufám, že z toho vyplynulo, že se mi Tvoje tvorba líbí a řadím ji velmi vysoko.
Ahoj Adelaine, děkuji za Tvůj podrobný rozbor i že jsi řekla, co se Ti nelíbí, za to, že to byl upřímný komentář.

Těmi vyššími nároky na obsah, vyjadřování postav jsi měla na mysli tu část, kterou zmiňuješ níže, tedy že Harry příliš myslí a mluví příliš složitě?
Ahoj Assez,

Dlouho jsem odkládala napsání komentáře. Zaprvé jsem to zatím nedočetla a trochu už nemůžu dál, ale dostanu se k tomu časem, slibuji. Ale hlavně - neumím chválit, možná jedině tak prázdně, a kdybych tak měla chválit u Tebe, připadalo by mi to jako urážka Tebe, Tvých děl a Tvé snahy, protože já tam tu snahu vidím a toho si cením a obdivuji. Ať si říká kdo chce, co chce, myslím, že psát umíš, máš ten dar umění skládat slova k sobě, aby vyzněla, aby neztratila zvučnost a malebnost a přitom něco vyjadřovala. Jenže u člověka (jako jsi třeba Ty), který má dobrý styl psaní, i druh sdělení, které tím předává, mám daleko vyšší nároky na obsah, vyjadřování postav a všeho podobného. A tam začínám mít problém.

A popravdě to, co Ti píšu, mi připadá svým způsobem dost špatné a drzé a neomalené, ale zase mám pocit, že chceš otevřeně slyšet cizí názor, snad proto, že v Tobě vidím úsilí přistupovat k psaní zodpovědně, což je super a whoa!!! a mám z Tebe radost. Jen mám trochu strach, abych Tě tím nějak neodradila od psaní. Takže to, prosím, ber jen tak, čím to je - můj názor, můj pohled na věc - a neber to vážně, každý to vidí jinak a hledá v dílech něco jiného.

Takže vlastně mám asi dva hlavní problémy. Zaprvé, v díle vyjadřuješ množství názorů a nápadů a filosofických vhledů, nad kterými je čtenář donucen se zamyslet. Což je jedině dobře, že tam jsou; ale je jich tam tolik, až tím trpí děj a příběh. A já je nestíhám sledovat a strávit. Vždycky po přečtení mám pocit, že jsem úplně vyždímaná (možná, kdybych nepřečetla tolik kapitol najednou, bylo by to lepší) a nevím, jestli to byl záměr nebo ne, ale pro mě, jako čtenáře, to není něco, k čemu bych se chtěla vracet. Osobně bych uvítala trochu víc jednoduché dějové linie, dát tak čtenáři prostor, aby se mu to sdělení nebo pocit, který ze sdělení má, usídlil v hlavě.

Za druhé, nemám ráda Tvého Harryho (kterého teda nemám ráda normálně), ale Tvého nemám ráda, protože bych ho mohla mít ráda a ze špatných příčin. Vyznělo trochu divně, co? Ale vysvětlení – Tvůj Harry se, pro mě, až moc podobá Tvému Severusovi (co se týče myšlenek, stylu mluvení …). Jinak Tvůj Severus, to klobouk dolů, velmi povedený. Navíc jejich neschopnost se sblížit mě těší (teda strašně frustruje a to mě těší, protože o tomhle je přesně jejich vztah, sakra!)

Takže tímhle Ti chci říct, byla jsem tu, čtu, po částech (miluju, myslím, že snad 18. Kapitola Když mi vypráví…). A taky že piš, piš dál. Trochu divná pochvala, ale absolutně upřímně: Jsi dobrá, protože jsi mi stála za komentář k dílu (s čímž mám trochu problémy) a ještě k tomu dlouhý a vážně myšlený!!! Děkuji Ti
Ne, nemyslím si, že by se zrovna takto Potter choval...
blond... jsem blond
X-) Děkuji za informace.
Co ce nám na ní tak líbí? Ta kapitola je prostě dobrá. Má spád, má zajímavej děj, je to všechno dobře napsaný a je až děsivě realistická.
Nechápu, proč se vám tolik líbila. Ale děkuji.
Teda assez, bomba! Tahle kapitola byla fakt skvěle napsaná. Já se do ní tak zabrala, že jsem absolutně nevnímala okolní svět. Potter při další (sebevražedné) eskapádě. No, co jiného by od něj člověk mohl čekat. Vlastně celé to jeho chování bylo typicky potterovské. No a James se doopravdy choval jako Sirius. Úplně se mi při tom vybavil. Moc děkuji :)
03.09.2012 23:40:25
Tereznik
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one