Meč a koruna
Tyto stránky mohou lokálně obsahovat povídky 18+ (nevhodné pro děti), homosexuální tématiku, Harryho Pottera (a Severuse Snapea!) v souvislosti s homosexuální tématikou. Postavy Harryho Pottera nejsou mým vlastnictvím a já si na ně nečiním finanční, autorský, duševní ani jiný nárok.

To, že se vám to nelíbí, neznamená, že nemám pravdu. To, že se mi to nelíbí, neznamená, že nemáte pravdu vy. Dokud si nezačneme věci definovat, nedám vám, pro co jste si sem přišli, a vy nedostanete, pro co sem chodíte.
Vítejte na mých stránkách plných textu.
e-mail: trelawney@centrum.cz
Facebook


Naše ignorace a neuvědomělost láskyplnosti k bližním rýpavým je strašná. MÁ neuvědomělost lásky k bližním rýpavým je strašná.

Harryho prosluněné náladě nenapomáhalo ani zaznamenání faktu, že si z něj jeho nadřízení a nadřízení jeho nadřízených dělali čím dál tím častěji poslíčka a snažili se ho odstavit z akcí. To jen… postřeh Nebelvíra a nebelvírská paranoia.

Víte, jak rychlé jsou bradavické portréty? A jak rychle se jedno jméno dostane z portrétu u vchodu k portrétu na nejsevernější věži? Necelá minutka. Fakt – Brumbál to jednou stopoval.

Takže se není čemu divit, že Harry věděl, že Snape ví, že je na hradě. Že? (Harry že je na hradě. Ne Severus.)

Rozrazil dveře, mrštil čímsi o stůl, otočil se a ucedil: „Co tady pohledáváte?!“

„Ruším snad?“ zeptal se Harry vcelku přidrzle.

„Jak byste mohl?“ odkáplo ze Snapea tak medově, dokonce se nebezpečně pousmál, že to Harryho varovalo – nechodit kolem krbů, pokud nechce brzkou bolestivou smrt a pohřeb zbylého popelu v některém z lektvarů (jedno kterém).

„Taky netuším,“ prohodil Harry napruženě, „to,“ natáhl ruku a podával mu papír, „by mělo zabránit vaší diskriminaci.“

Pozvednuté obočí – nedílná součást Snapea v přítomnosti Harryho. Zjevně odraz mínění o Harryho inteligenci. Snape už si papír ani nepřebral. Zjevně proto, že se mu obsah Harryho pošty zásadně nelíbil.

„Vím, že neučíte,“ odvětil Harry v monologu, o který nestál, před stěnou, kterou víc nechtěl vidět, a ještě navíc musel nasadit přemlouvavý tón, „a profesorka McGonagallová vám taky nemůže dávat plat za nic.“

„Postarám se o sebe, Pottere,“ ucedil Snape, „a prací jsem rozhodně vytíženější než vy,“ prohlédl si ho významně od hlavy k patě.

Harry povytáhl obočí: „Pokud to měla být nezdařilá formulace věty na něco narážející, profesore, děkuji pěkně. Být na ministerstvu jediný posel, který vás nemá v úmyslu zavraždit, jen vás potká, který by se na to nevykašlal, protože mu to za to nestojí, nebo být tam jediný člověk, který není vystrašený vaším vybraným chováním, neposílají mě. A teď, když mě omluvíte,“ hodil obálku na stůl.

„O jaké diskriminaci hovoříte?“ štěkl Snape a před Harryho nosem se dveře vskutku nezázračně zabouchly. Neměl. Neverbální. Magii. Rád. Vůbec!

Skousl zuby a otočil se: „O jaké?!“ hlas se mu chvěl vzteky. O čem mluví?!

„Lepší otázka…“ pohrdlivý pohled, „snad se o mě nestaráte?“ posměšnosti, byla jsi vynalezena pro konkrétní lidi?

Vztek mírně ustoupil. Dostihla ho unavenost: „Zařídil to ministr.“

Zhoupnutí, zamračení, jedno obočí zpět vzhůru, narovnání se: „Zajisté má o mne strach.“

Zajisté, vykvasil Harry. „Neptám se šéfa na jeho pohnutky.“ Musí se v tom Snape hrabat?! Musí se v tom šťourat, když zná odpověď? Hm, musí.

„Nesnáší mne,“ následoval ledový pohled.

Není jediný.

„Je to spravedlivý člověk,“ namítl Harry.

A Snape mlčel. Ne důvěrou v Harryho slova. Posměšnost mu leptala rysy obličeje, jak se ji nesnažil skrýt. Chuť něco říct natahovala šlahounky Harryho směrem. Ale Snape stiskl rty silněji a mlčel. Harry to odhadl na akutní nechuť slyšet, doopravdy slyšet, proč mu byla nabídnuta pomocná ruka. Slyšet to znamenalo zareagovat na to. A to Snape dělal ukrutně nerad.

Proto už nepromluvili.

--- --- --- --- --- --- --- --- --- ---

Q: Poznáš, že už je to bezchybně? A: Ne. Ale je šance, že v průběhu tří let… pěti let… více než pěti let… odhalím více chyb. Budu moudřejší. Sestrojím raketoplán a odfrčím na jinou planetu. A bude ze mě to, co už jsem – mimozemšťan.

Q: Kam míříš? A: To je těžké. Radím, abyste se zaměřily na nadpisy vs. obsah. Což je v podstatě klíč.

N: 1) Děsí mě, že jsem napsala další kapitoly. Ne, to mě neděsí. Délka mě děsí.

2) Děkuji dámám, které se vyjádřily k otázce. Předpokládám, že zbývající-mlčící jsou ostře proti přidávání dřív jak za pět let…?

14.03.2011 17:34:25
Tereznik
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one