Meč a koruna
Tyto stránky mohou lokálně obsahovat povídky 18+ (nevhodné pro děti), homosexuální tématiku, Harryho Pottera (a Severuse Snapea!) v souvislosti s homosexuální tématikou. Postavy Harryho Pottera nejsou mým vlastnictvím a já si na ně nečiním finanční, autorský, duševní ani jiný nárok.

To, že se vám to nelíbí, neznamená, že nemám pravdu. To, že se mi to nelíbí, neznamená, že nemáte pravdu vy. Dokud si nezačneme věci definovat, nedám vám, pro co jste si sem přišli, a vy nedostanete, pro co sem chodíte.
Vítejte na mých stránkách plných textu.
e-mail: trelawney@centrum.cz
Facebook


69) Když začíná nový den

Když začíná nový den

Probral se s nejasnou bolestí pronikavé intenzity, a až nějak pozpátku si uvědomil, že to ho obtěžuje jen jeho hlava, dobré ráno.

Později nechápal, jak (jak filozofická otázka!) se mohl tak zřídit.

Když scházel nepřející schodiště, uvědomil si s podivem víkend. Jeho přítomnost byla vysoce vítaná.

Nejprve si neuvědomil, vůbec ne, vážně – měl jiné starosti – co mu nesedí. To až v průběhu mu začalo docházet, že chybí obrazy. Do jednoho.

„Tolik jsem si přál uvěřit,“ zazněl Snapeův hlas z levé strany, tak se tam Harry taky podíval, „že spolu nemáme nic společného. Věřil jsem, že jsme se minuli. A já že patřím k Lily. K Potterovi, Blackovi, Lupinovi. Pettigrewovi. Jenže ona to není pravda, že?“ vzhlédly černé oči; Severus seděl na schodcích. „Pokud ke mně patřil Brumbál, potom si nejsme tak vzdálení.“

Co na to říct?: „A pokud patřil i ke mně, jsme si docela blízcí.“

Snape chvíli mlčel, než přikývl: „Nepotřebujete lektvar?“ ušklíbl se dodatečně.

„Pro Merlina, kde jste se naučil přecházet ze skoro starostlivého tónu k přetvářce až k cynickému nezájmu?“ zeptal se Harry.

„Proč bych se staral, když to evidentně není očekáváno nebo žádáno?“

„Je to žádáno!“

Dlouhé ticho a pak: „Doma jsem měl rozhodně dobrý trénink.“

Harry kapituloval, svěsil ramena a bezmocně žuchl vedle Snapea na schodek: „Nauč mě tě pochopit,“ zaznělo polohlasem; kdyby zavřel oči, mohl jasně vidět osamělou místnost a iluzi vzdalujících se, tvrdohlavých zad.

Místo představy na Harryho hleděly černé oči bez nápověd.

„Chci jen nějaké odpovědi,“ vydechl náhle pro tu nově otevřenou cestu.

„Nedělej to,“ a couvl. A taková prosba nadzvedává stropy. Proč na ni tedy nechtěl slyšet Harry?

„Zabíjí tě,“ upozornil ho.

„Taková smrt se dá snést,“ opáčil Snape.

„Ale nedá se přežít. A já nikdy neusiloval pouze o tvou smrt. Usiluji od nepaměti o tvé znovuzrození.“

„Na to nemám právo,“ řekl Snape zarytě do své pravdy.

„Možná ne. Ostatně ode mě je to taky jen sobecký akt,“ nadnesl Harry.

„Měl bys mě nenávidět,“ zpola závistivě, zpola nechápavě vydechl Snape.

„Nemohu se přimět,“ přiznal Harry.

„Mýlíš se. Nemám odpovědi,“ odvětil Severus.

„Mýlíš se, protože o odpovědi dávno neběží.“

Severus se zarazil, pak se na Harryho, který svůj pohled nespouštěl, podíval. Ztratit se v poušti bez kapky vody s tím druhým neznamená nic.

„Slib mi, že to neskončí,“ požádal Harry, s kterým si náhle začal pohrávat strach, plaše.

Bloud, četl v těch temných očích. „Co přesně?“ nadechl se Severus a přimhouřil oči. Jak často se náš svět scvrkává do jedné naléhavé věty, která se setká na druhém konci s hluchým telefonem?

Najednou porozuměl tomu, proč byli lidé neochotní poskytovat mu informace o Severusi Snapeovi. ProMerlina, vždyť to bylo tak jasné, jako když tuhne krev v žilách – což tuhla – a on to doteď nepochopil. Cítili se provinile. Věděli a nic neudělali. Přestal se divit – v takovém případě by totiž taky mlčel, kdyby se ho někdo přišel ptát. Ze studu. Studu nad sebou.

Pokřiveně se ušklíbl. Povzdechl: „Byl jsem hrozně arogantní a nepředstavitelně naivní, když jsem si myslel, že mi může být nějaké strašidlo ukradené.“

„Prosím?“ zamžoural na něj Harry.

„Protiva…“ smiloval se pro tentokrát Snape. „Jak jste se tehdy schovával na schodech pod pláštěm a za nic na světě byste nepřiznal, že tam stojíte, což bylo s tou mýdlovou koupelí a úděsnou nešikovnosti spíš trapné než vtipné.“

Harry zrudl po uši. Ještě že nebyl Ron. To by z něj byl hotový semafor. Odkašlal si: „A souvislost?“

„Musí být?“ zeptal se trochu útrpně. Harry pohodil hlavou. A Snape prohlásil něco jako: „Vše se vším souvisí, pane Pottere. Vše do sebe dokonale zapadá. Vše má smysl. A arogantní mládí to nevidí a nechápe, dokud nemá zkušenosti. A pokud vím, po získání zkušeností je čas jít zase dál. Možná jsem byl příliš arogantní i v případě vašeho otce. Snad jsem k tomu měl důvod. Ale arogantní jsem byl. Mnohé se změnilo. Mnohem víc si toho uvědomuji,“ povzdechl a položil si tvář na kolena. Ale Harry… Harry vnímal spíš než obsah melodii toho hlasu. A ambivalentní pocit v něm se prostince převalil na záda.

04.05.2012 20:15:54
Tereznik
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one