Meč a koruna
Tyto stránky mohou lokálně obsahovat povídky 18+ (nevhodné pro děti), homosexuální tématiku, Harryho Pottera (a Severuse Snapea!) v souvislosti s homosexuální tématikou. Postavy Harryho Pottera nejsou mým vlastnictvím a já si na ně nečiním finanční, autorský, duševní ani jiný nárok.

To, že se vám to nelíbí, neznamená, že nemám pravdu. To, že se mi to nelíbí, neznamená, že nemáte pravdu vy. Dokud si nezačneme věci definovat, nedám vám, pro co jste si sem přišli, a vy nedostanete, pro co sem chodíte.
Vítejte na mých stránkách plných textu.
e-mail: trelawney@centrum.cz
Facebook


Jméno / odeslat anonymně
Opište prosím kontrolní kód "2567"
:-):-D:-D:-P:-O:-(:-B:-/:-o;-)B-):-X>-)]-|[-][-]love
Jé, na Severovu žádost? To je krásné. A jsem ráda, že apokalypsa nakonec ne :-)
Mari, že bych psala o apokalypse? Ne, opravdu jenom odešli na Severusovu žádost (asi) ředitelé ze svých míst.

*červená se*

Muhahaha. Ehm.

Belldandy, děkuji. :) A děkuji i za úvahu nad vůní. Dává to povídkám pátý rozměr, je-li to zmíněno. ;)

„Chci jen nějaké odpovědi,“ - „Nedělej to,“ - „Zabíjí tě,“ - Co zabíjí Severuse? To, že si nechává věci pro sebe? Ano, v podstatě přesně to.
Chybí obrazy? Jako že úplně chybí? Nebo jen ředitelé odešli jinam? Ta první verze je pravděpodobnější, ale značně zarážející. Ale nakonec... Ne, bylo by mi líto především Phinease, s ním byla legrace. A vůbec, zase by v tom byla ta definitivnost, kterou já tak nerada.

„Tolik jsem si přál uvěřit, že spolu nemáme nic společného.“ – Ehm. Co k tomuhle říct? Šlo to poznat. Bránil se statečně a ze všech sil. Nikdy jsem za jeho podlehnutí nebyla radši.

Brumbál jako spojovací součástka – to beru, tak jsem to cítila.

„Je to žádáno!“ – Bylo příjemné to slyšet.

Jak nádherný rozhovor! S takovou... přátelskou atmosférou. Strašně milou. Zbožňuju, když si tykají.

/Usiluji od nepaměti o tvé znovuzrození/ - Jedna věta hezčí než druhá, ale třeba tahle se mi líbila obzvlášť. Úchvatné.

Och, tohle je vážně šíleně těžce zařaditelné do žánru. Jejich vztah... nedefinovatelný. Naprosto žádné šablony, absolutně žádná předvídatelnost. Jen zatraceně poutavá, uhrančivá a uvěřitelná realita.

/Cítili se provinile./ - Někdy je ta těžce hledaná odpověď tak prostá... Tohle mě svou samozřejmostí a prostotou zcela uchvátilo.

Mýdlová koupel? :-) Tomu říkám paměť. A souvislost? K čemu? :-)

No. Ono... po těch několika posledních kapitolách... vůbec mi to nepřijde nepřirozené, ani trochu – že si najednou rozumí. Naopak, logicky to vyplynulo. Co se tedy týče toho, že Severus začal spolupracovat a tak nějak Harryho přijal. Došel k poznání. A ohledně polibku... to bylo tak náznakové, že si pořád nejsem zcela jistá, jestli se mi to nezdálo. A že se bojím interpretovat. Nebo si spíš netroufám. Ale to myslím teď vůbec není podstatné. Uvidím v další části. Teď vím, že k sobě došli, že tu ohyzdnou propast překonali. Tolikrát jsem skoro propadala beznaději a teď jsem se dočkala. Uff, ale cukal se, netopýr jeden! :-)
Ještěk K té vůni. Já miluji ten motiv, když je v FF blízká osoba popsaná i skrze čichový vjem. To je pro mě přesvědčivé znamení určité intimity/blízkosti mezi dvěma osobami, když se do jejich vzájemného vnímání zapojí i tenhle jinak opomíjený smysl. :) - Proč mám pocit, že dnes lidé většinou tak maximálně řeší, jestli jim někde něco nesmrdí.:)) A když ano, přejí si dotyčný zdroj hned odstranit. - Ne, že bych to nikdy nechápala, jen ... mám pocit, že pachy a vůně jsou pro mě velmi dráždivé - mají svou neodolatelnou příležitost a je škoda si je docela odstranit ze života. :)) Omouvám se, za tento výlev již mimo téma.
Tohle se mi moc líbilo: Tolik jsem si přál uvěřit,“ zazněl Snapeův hlas z levé strany, tak se tam Harry taky podíval, „že spolu nemáme nic společného. Věřil jsem, že jsme se minuli. A já že patřím k Lily. K Potterovi, Blackovi, Lupinovi. Pettigrewovi. Jenže ona to není pravda, že?“ vzhlédly černé oči; Severus seděl na schodcích. „Pokud ke mně patřil Brumbál, potom si nejsme tak vzdálení.“ Zase jsem jednou dojatá ... :)



A taky tohle: „Jak jste se tehdy schovával na schodech pod pláštěm a za nic na světě byste nepřiznal, že tam stojíte, což bylo s tou mýdlovou koupelí a úděsnou nešikovnosti spíš trapné než vtipné.“ Představuji si Severuse, jak nasává tu vůni .. :))



A tady zas jednou nevím, o čem to ti dva mluví:

„Chci jen nějaké odpovědi,“ - „Nedělej to,“ - „Zabíjí tě,“ - Co zabíjí Severuse? To, že si nechává věci pro sebe?



28.06.2012 19:06:24
Tereznik
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one