Meč a koruna
Tyto stránky mohou lokálně obsahovat povídky 18+ (nevhodné pro děti), homosexuální tématiku, Harryho Pottera (a Severuse Snapea!) v souvislosti s homosexuální tématikou. Postavy Harryho Pottera nejsou mým vlastnictvím a já si na ně nečiním finanční, autorský, duševní ani jiný nárok.

To, že se vám to nelíbí, neznamená, že nemám pravdu. To, že se mi to nelíbí, neznamená, že nemáte pravdu vy. Dokud si nezačneme věci definovat, nedám vám, pro co jste si sem přišli, a vy nedostanete, pro co sem chodíte.
Vítejte na mých stránkách plných textu.
e-mail: trelawney@centrum.cz
Facebook


Jméno / odeslat anonymně
Opište prosím kontrolní kód "6342"
:-):-D:-D:-P:-O:-(:-B:-/:-o;-)B-):-X>-)]-|[-][-]love
Jen zabírej, mě to těší. :)
Je pro mě velké plus, že to bereš takhle, ačkoli si nemyslím, že je psaní něco tak výjimečného - nebo už ne. Dá se to naučit. Kdyby ne, neučí se to na ZŠ všechny děti. A pokud se sejdou kolem jednoho díla lidé, kteří si sedli přinejmenším tématikou, potom jsou jejich interakce jedna báseň a dělají si radost navzájem. :)
Děkuji za pochvalu, děláme, co můžeme, i co umíme, a snažit se hodláme dál.
Tak já tu, s dovolením, zaberu ještě něco málo místa; mám potřebu se dovyjádřit :-). Ty zásluhy jsou totiž na tvojí straně hřiště, Assez. Napsala jsi povídku a podle mě je úžasná. Sama to bohužel nedokážu, chybí mi to nejpodstatnější. Určitá míra citu pro psané slovo mi - možná - trochu do vínku dána byla (díky, Adelaine), ale ta pro schopnost vytvořit něco podobného zdaleka nestačí. A pokud jen čtu a nechávám se unášet fantazií, kterou pro mě stvořili jiní, je vyjádření se k napsanému to nejmenší. A ten deník... halt jinej kraj, jinej varm. Teď jsem si pročítala ty pozdější komentáře; Kalamity označila Když... jako "nedoceněnou záležitost". Myslím si to taky. Ať tě Múza a chuť publikovat neopouští, byla by to VÁŽNĚ škoda.
Já se zblázním, konečně jsem se dokopala napsat komentář a on mi spadne net a komentář v tahu. Jednou ho člověk zapomene pro jistotu uložit. Chjo...
No nic, jen jsem chtěla podotknout, že Cora má vážně výborný vkus a krásně to dokáže i napsat. No, já jen podotýkám, že takhle povídka mě po většinu času prostě rozčilovala. Rozčilovala mě Harryho neústupnost a neustálá snaha lézt za Severusem, a Severusova tvrdohlavost a neustálá snaha se Potterovi vyhýbat. A zpětně si uvědomuju, že to, že mě štvali, je správné a vypovídá o kvalitě povídky, přesto... Myslím, že jsem Ti to někdy už psala, ale já jsem asi prostě ráda v obraze, a to Harry rozhodně není. Mnoha rozhovorům nerozuměl, a některým jsem zase nerozuměla já, přestože Harry to zvládal. Jinak povídky jsou to skvělé, ale osobně prostě daleko víc miluju Jako... Je srozumitelnější, má větší spád a je tam víc slashe;). Děkuji moc za krásný zážitek
Coro, děkuji za krásný komentář - i ten na Deníku. Těší mě Tvé postřehy. A nemyslím, že by Tvůj názor byl v čemkoli naivní. Na uchopitelnosti dialogů budu dále pracovat, děkuji za připomínku. P.S. "napnelizmus" je pěkné slovo!
A taky děkuji vážně - protože je za co. :)
... příběh doplněn o Severusův POV, řada situací se tím vyjasnila. A co do Snapeova chování začala dávat plný smysl, kolečka do sebe zapadla. Když... je pro mě zkrátka nezapomenutelné dílo; i proto, že napnelizmus vydržel až do úplného konce. Skutečně jsem až do závěrečných kapitol netušila, jestli se z toho nakonec ta romance vyvrbí nebo ne. Podobně intenzivní pocit osudovosti ve vztahu těch dvou (pominu-li popis sexuálních scén) jsem v poslední době měla jen u Evansových dětí. Ty jsem měla v hlavě taky pekelně dlouho. Prostě - děkuji! Protože ono vážně JE za co.
Milá assez, já jsem nadšená. Když... ve mě zanechalo opravdu mnoho dojmů. Moc se mi líbilo, jak velké časové rozmezí je v povídce zachyceno; tak velký rozsah let nebývá ve ff HP povídkách běžný. Snape byl tak geniálně sám sebou, že jsem ho pro světlo jeho povahy měla chuť profackovat prakticky v každé z kapitol (a takhle ho já, upřímně, přece jen nejradši). Přesně tak by se podle mě choval i v "reálu" - ta jeho ubíjející odtažitost a neuchopitelnost... krása! Taky Harrymu jsem jeho chování a pohnutky věřila; sice si nejsem skálopevně jistá, že by jeho zbrklá nebelvírská povaha měla se Severusem zas až tolik trpělivosti, ale jednak byl v době společného učitelování o mnoho let starší, a jednak jeho touha po informacích byla až fanatická (a co by člověk v takovém případě pro získání odpovědí neudělal, že). Překvapivý a jednoznačně obdivuhodný byl postoj, jaký k dané situaci během těch měsíců a let zaujala Ginny; až (neuvěřitelně) vyzrálá, stojící nohama na zemi a nesnažící se změnit to, co se prostě změnit nedá. Malfoyovi - úžasné pojetí! Nemám v oblibě, když jsou v poválečném období znázorňováni jako stále vlivní kouzelníci, jejichž prestiž a postavení jsou (i přes zjevné sympatie k Pánovi zla a aktivní účast na druhé straně fronty) nenapadnutelné a nezměnitelné i po pádu Voldemorta. Zastávám možná naivní názor, že peníze fakt nejsou všechno, a že by se přece jen našlo pár nezkorumpovaných ministerských papalášů, kteří by to tak zkrátka nenechali. Tvůj popis společenské situace Draca a jeho rodiny mi proto naprosto vyhovuje, podle mě by mohli žít zrovna takhle. Malou poznámku mám jen co se týče srozumitelnosti některých dialogů - přistihla jsem se u nich, že příliš nechápu, o čem ti dva mluví. Určitou představu jsem měla vždycky, ovšem polopatické potvrzení pro trolly, že je správná, mi chybělo. Jsem šťastná, že je př
Já ráda slyším i celkové shrnutí stížností.
Tak já se tedy pokusím být příště drsnější. smiley Nicméně musím zdůraznit, že já průběžně píšu co si myslím. Necenzuruji se. Rozhodně ne nějak zásadně. Pokud se mi něco nezdálo, nyslím, že jsem to většinou dala nějakým způsobem vědět. - Tak já se budu těšit na tvou změnu orientace. smiley
:) Děkuji.

To je od Tebe ohleduplné. A já si toho cením. Ráda bych ale věřila, že jsem přece jen už trochu vycvičena v i ne tak jemně podaných stížnostech.

Mari někde zmiňovala, že pokračovat budu. Hm - budu. Jen teď jsem v módu jiné povídky. Takže až se zase přeorientuji...
Já velmi nerada na někoho tlačím, tak pokud to nebudeš brát tak jako že na tebe tlačím, tak ano, čekám na Severusovo POV. Ovšem, když nebude, nebudu ti psát výhružné maily, aby bylo. Prostě, když bude, budu mít vážně radost. smiley - Asi jsem si nemyslela, že se urazíš, ale jsem ráda, že to tak není ... - to je tak, já se vžívám do toho, jak bych to asi cítila já a mám pocit , že bych to brala špatně [smiley
Děkuji, belldandy, za odpověď, ne, nejsem naštvaná. Přijde mi moc roztomilé, jakým způsobem vypisuješ kritiku – tedy abys ani náhodou neurazila. Mmm, můžu to brát tak, že na Severusův POV čekáš?
Jo a Assez, budu ráda, i když můj komentář nevyžaduje nutně reakci, budu vážně vděčná, když se aspoň malinko ozveš, abych věděla, že jsem tě nějak moc nenaštvala nebo něco na ten způsob. - A jestli si třeba myslíš, že jen hloupě nebo naopak "rádoby chytře" plácám, klidně mi to napiš. Já se snažím pracovat na tom, abych se neurážela. smiley
Ještě mě napadl jeden úplný detail. vyjadřování, které se mě osobně nelíbí. Nevím proč, ale nemám ráda slovní obraty typu "opály pronikly smaragdy". Zpětně si nejsem na 100 % jistá, ale myslím, že ty to tu taky někde máš. Chci zdůraznit, že se to vyskytuje v mnoha, v mnoha fikcích, které mám jinak ráda.



Ale zkrátka, kdybych já psala, raději bych použila prosté - pozoroval ho, pronikl ho očima nebo jejich pohledy se střetly. (Ovšem, kdybych já psala, to by to ale dopadlo .. :( ) Tahle drahokamová poetičnost mi nesedí. Vážně nevím proč.



Ony mi celkově autorky slashe přijdou přehnatě umanuté na oči. :) To mi ale nevadí. Přeci i já si užiji Severusovi pronikavé pohledy, o tom žádná. Jen nemám ráda takové ty slovní obraty šedooký blonďák a zelenooký nebelvír.



A smaragdy a opály mě neštvou sice až tolik. Ale trochu taky jo. Nejspíš mi přijde, že je to takové zdobné vyjadřování, jenže zároveň klišovité. Přejatá zdobnost - to nějak není ono. Když už má být poezie, měla by být nápaditá, používat obrazy, které jsou orginální nebo tak aspoň působí. Přijde mi ... A pak jednoduchost může být taky ctnost. něco takového už jsem řekla, že? :) Opakuji se.



Nu, ech ... je to ale vážně detail.
Nějak z toho vypadlo, co jsem doufala, že je zřejmé, že se mi to celkově líbí! Což by jen z mého předpředchozího komentáře nemuselo být zřejmé. Nějak mám strach, abych snad z čista jasna nebudila špatný dojem. Tedy - líbí!!!



Ale když už jsi chtěla slyšet ta negativa ... tak tohle jsem byla schopna odít do slov. :) Ono líbení i nelíbení je podle mne do značné míry spíš emotivní proces. Hledání důvodů proč, je už jen takové dodatečné hledání racionality v tom ve skutečnosti iracionálním procesu. Už proto nemám pocit, že je má odpověď úplně správná, poctivá, vyčerpávající či cokoli v tom smyslu.
Omluvám se za své rozpačité názory.



Zdůrazňovat, že se mi v Když také mnoho věcí líbí, doufám nemusím ... Protože teď se zas cítím jednou nevhodně rejpavě.
Ech, jech ... to mám za to, že něco plácám .. *potí se*. :) Tak jo, pokusím se odpovědět, ale musíš mi slíbit, e mě nebudeš brát zbytečně moc vážně. To, co se nelíbí mě, nemusí být tím, co se nelíbí druhým. To je jasné. - smiley Něco z toho jsem ti asi psala už do toho svého dlouhého mailového komentáře.



Při čtení vcelku jsem si říkala, že mi přijde, že příběh má dvě rozdílné části. Asi ode mě trochu malicherné, ale mám ráda, když text působí jednotně nebo spíš stejnoměrně. Mohou se střídat styly, ale je pro mě divné když se píše nějak a pak se to prostě změní .... Mám pocit, že v Když trochu jinak píšeš začátek a trochu jinak druhou půli. Na začátku jsou to vyhraněněji jen Harryho POV. Později mi přijde, že už to není tak jednoznačné. Více slova dostane vypravěč a ostatní postavy. (Já mám druhou půli raději. :) Vím, že ty možná ani ne. Tak vidíš, jak jsou takové postřehy nejednoznačné ...) Pak je tu ta věc s délkou kapitol. Já bych asi měla tendenci na začátku některé spojit v jednu. :) Tu nejednotnost pro mě podrhuje i ta prkotina, že na začátku měníš velkost písma v jednotlivých kapitolách. (Nebo se mi to jen zdálo?) Mě přišlo, že jo a působí to n mě rušivě. - Tak zrovna tohle je ale vyloženě moje úchylka. Nějak pochybuji , že tohle vadí ještě někomu jinému.



Jak tě znám, budeš si stěžovat, že chválu nechceš slyšet, ale já musím zdůraznit, že to jak máš propracované všechny postavy a jak postupně posunuješ jejich vztah se mi velmi líbí. To chci zdůraznit dřív než řeknu, že jako čtenář sem možná měla pochybnost, jestli se někdy někam nešlo dostat rychleji. Úspornost může být taky svého druhu ctnost, ale jen v tom smyslu, že odřezáváš to, co je pro příběh zbytečné. V jistém smyslu mám pocit, že ta délka ke Když patří. Ten pocit, že je to hrdiny stojí dlouhý čas a mnoho námahy než se k něčemu propracují. Bez toho už by to nebylo ono. Tak tedy přesto, přesto, přesto .. jsem si možná někdy říkala, jestli by se příběh neobešel bez některých zákrutů děje a nemohl se posunovat dopředu rychleji. - Ale jak vidíš, tím si zrovna vůbec nejsem jistá .... ale na druhou stranu mám pocit, že tohle by zrovna nemusela být jen má úchylka, ale jak znám fanfikční čtenáře jsou často netrpěliví. I k ALYO jsem četla pro mne nepochopitelný komentář, že to bylo dobré jen kdyby ty kapitoly nebyly tak dlouhé. :) - Čtenáři neumějí čekat. Dobře jim tak, nic si neužijou.17]



Asi poslední věc, co mě napadá, je .. že mi přijde, že ty jako autor minimáoně v této fikci málo užíváš vyprávění. Nevím, jak to jinak nazvat. Nejjednodušší způsob, jak čtenářům sdělit něco, co se stalo mezi dvěma scénami, je napsat "A potom se stalo to a to .. a to vedlo k tomu, že někdo reagoval tak a pak ten vběhl tam a řekl ... " a hup další scéna. Zase je to výtka nejistá. Vlastně to výtka není. Každý autor má svůj styl. Vyprávění je většino prosté emocí, možná je nuda je psát. Jeho hlavní kvalitou je, že činí příběh srozumitelnější. Takže jsem si někdy říkala neboli by jednodušší říct a pak po třech týdnech se znovu uviděli. A pak hned vím, kde to jsem ... Ale vážně si nejsem jistá, že to je vada. Asi patřím trochu k těm, co mají rádi věci srozumitelné. Takové, že nakonec, nakonec existuje správné řešení ...



Mimojiné bych měla radost ze Severusova POV, protože přestože jsem měla nějaké představy, jak se na věci dívá, ale ráda bych to věděla jistě. Byla by to pro mě tak trochu pointa k příběhu - podívat se na to jeho očima. ...



No, nic lepšího už tady asi teď nevypotím. A opravdu nemám pocit, že umím někomu poradit, jak psát lépe. Kéž by to tak bylo, ale není ... smiley Eeééch ..´ Omluv
belldandy: Tak jo, zopakuji otázku - můžu se zeptat na to, co se Ti nelíbí? Viz. níže. Děkuji.
Belldandy - :) Ne, šlo spíš jen o to, že se mé výčitky ještě prohloubily - jen a pouze mojí vinou.

Ještě jednou děkuji.smiley
Tak Assez - ještě jednou díky za všechna ujasnění .... Občas se ptám asi zbytečně, ale znáš to - raději za hlupáka teď než být hlupákem navždy smiley



Mari, doufám, že jsem tě nepostrašilo svou vystrašeností. smiley Ve skutečnosti nejsem moc úzkostný typ člověka, prostě jen když jsi s někým v pravidelném kontaktu a najedenou se ta pravidelnost přeruší, tak si člověk přeci jen klade otázky ... ale ... taky mě mohlo napadanout, že na konci roku je ve škole víc práce, no ... smiley
S boomerangem souhlasím. A plně.

Děkuji.smiley
Myslela bych si, že mi odpovídá někdo jiný, kdybys napsala, že máš tu chválu zaslouženou, takže jsem v klidu. Ale ohledně zodpovědnosti... Salazare, to je jak bumerang tohle :-) ne, že bych to nechápala, jenže... to je absolutně zbytečné. Ne, věř mi, že bude stačit, když „prostě jen“ dál budeš psát.

No tak to rozhodně nedlužíš, ass, netuším, kde jsi to vzala. Já děkuji, že ses s tím ještě vypisovala, vážím si toho. A nemáš za co!
Grid, těší mě, že má někdo Duel tolik rád. A to i po letech, a to i nedokončený, a Šárku by to jistě také velmi potěšilo. Žel… to je jediné vyjádření, které Ti k tomu mohu podat.

Mari, jsi velmi neskromná v rozdávání chvály, jsi příliš štědrá a příííliš mě chválíš. A to je taky pěkná zodpovědnost, víš? Pokud je – povídky ode mě – máš tolik ráda, jsem potěšena, že jsem je mohla psát.

Co se odpovědí týká, dlužím Ti jich ještě víc a ještě detailnější, žel… na to nemám. X-)A navíc – v geniálnosti komentářů Ti milerád přenechám prvenství. Takže… na komentáře jsem odpověděla – už snad všem – a udělala jsem to stručně.

DĚKUJI, Mari, jsi poklad.
A ještě: Belldandy - bože, cítila jsem se hrozně, když jsem si to četla. Jsi vážně moc milá, děkuji za starost. Nejsem na to hrdá, ale totálně mě pohltila škola.smiley
Že je důvod, proč by tohle měla být moje nejoblíbenější povídka, to se mi potvrdilo tolikrát, že nevím, co by se muselo stát, aby se na tom něco změnilo. Nesetkala jsem se s ničím podobným. A to jsem se už setkala s několika doopravdy dobrými povídkami.

/Ostatně… smiřte se, že jediný, koho dokážete poznat, jste vy sám, a že ani to neplatí stoprocentně./ - Pravda. Jedna z těch, co přesahují tvou povídku, ass. Když je neobyčejně bohaté na podobné výroky. Což je jeden z důvodů, proč tu povídku miluju. Jeden z mnoha.

/Až dostanu odpovědi, budu šťastnější?/ - Je vidět, jak moc Harry za celou tu dobu vyspěl. Kam až se dopracoval. Takový výboj postavy je obdivuhodný.

/Občas jsme tak bezbranní, že nebe pláče, občas jsme tak krutí, že se slunce odvrátí. A v tom je chaos, je v tom řád./ - No. O tom mluvím. Tvé vyjadřování je balzám.

Tahle kapitola... dlouho jsem přemýšlela nad přívlastky. A popisuje, uchopuje se to tak těžce! Řeknu to asi tak – plus mínus (spíš mínus) u každé druhé věty jsem měla nutkání si ji zarámovat. Harry mi přišel tolik podobný Brumbálovi! Nebo přesněji – tomu moudrému v Brumbálovi, pro co jsem k němu kdysi vzhlížela. A přitom byl dokonale svůj.

/Nelze být na vše připraven. Že ne? Ne, asi ne. S tím rizikem by se ale měl život brát, ne? Takže – …slyším jeho kroky. Přichází./ - Naprosto souhlasím. A děkuji za tak nádherný závěr druhé části. Skutečně důstojné završení. A navnadilo na pokračování, to tedy ano!

A pokračování – jsem ráda, že je jasno v tom, že bude. Protože opravdu – ten příběh má ještě TOLIK věcí k řešení! A moje otázky přetrvávají, i když jich tedy po dnešku značné množství ubylo.

A Merline, díky, že ani dnes to ještě nekončí. Připravená na ten konec nejsem ani náhodou.

Assezko – co ještě na tomto místě dodat? Ty víš, jak moc ti jsem vděčná – a momentálně narážím na tvou obdivuhodnou podporu a trpělivost. Děkuji! Nezbývá mi než doufat, že snad něco z toho bude pro tebe i tak užitečné. Bylo mi velkou ctí, zahájit prázdniny s Když.

Jen ještě – pro pořádek – samozřejmě, že si ty komentáře nevyžadují odpověď. Tohle je to, co jsem ti dlužila k povídce sdělit.
Ja si to voľno budem spríjemňovať čítaním tvojich poviedok ku ktorým sa z času na čas rada vraciam.smileyA tiež nemôžem úplne prepnúť do modulu "červená knižnica to je moje". Školský režim ešte stále vo mne rezonuje a ja sa potrebujem nejako odreagovať, no a na to sú tvoje literárne počiny jednoducho skvelé. Inak, veľmi mrzí nedokončená poviedka Duel. Ja som už asi o tom niekde v komentoch písala, ale fakt mi táto poviedka zostala hlboko v srdci a vždy keď sa k nej vrátim (mám ju vytlačenú) tak som strašne smutná z toho, že zostala nedokončená. Je to veľká škoda.smiley Teším sa však na to, že si už onedlho prečítam tvoju novú poviedku, Assezka. Viem, že bude opäť svojsky assezkovská a my ostaní budeme dumať nad tým, čo do škrota tým chcela autorka vlastne povedať! ...tak ako vždy.

smileysmiley
Grid, to zní, jako bys plánovala číst od začátku… sebevrahu. (No fuj, tohle opravdu nepochopím. :D) Raději si užij volna!

Belldandy, zajímavé. Mohla bych se zeptat na to, co se Ti nelíbí? Vždy mě to moc zajímalo a nekonečně mne mrzelo, že ti, kterým se to nelíbí vůbec, nevyjádřili, co se jim vlastně nelíbí a jakou by mi doporučili změnu.

A Mari je zatím v pořádku, ale škola se jí zcvokla. :)

Yellow, děkuji, :) A fridu ode mě moc pozdravuj.
Ďakujem Assezka! Si milá, že si si spomenula. Som taká šťastná, že je to úspešne za mnou. Musím priznať, že som bola rada študentkou po toľkých rokoch ale ten pocit môcť opäť slobodne rozhodovať o svojom voľnom čase je taký oslobodzujúci. Teraz si konečne môžem naplno vychutnať celú poviedku a už sa na to neskutočne teším. smileysmiley
Už jsem se chtěla ptát, zda jsi ještě živa. Jsem ráda, že se to vyjasnilo samo. :)

Doufám, že je jasné, že já pokračování fandím. Dovolím se bránit obvinění, že si myslím, že příběh pokračováním zkazíš. Mně je jasné, že ať bude pokračování jakékoli, bude to pořád Assez. S tím co se mi líbí i třeba s tím, co se mi nelíbí, :) ale budeš to ty. Jak jinak ? :P

Ještě si kladu otázku , co je s Mariannou? Já na její reakci jako vždycky čekám :) a ona nikde. Ale třeba ti už psala soukromě nebo prostě nemá čas. Doufám, že to také neznamená nic zlého ...

PS: Já mám tendence si domýšlet více než vím, takže jsem si domýšlela, že tě celý svět fanfiction pěkně s..e (no dobře - prudí) a chceš mít pokoj. Co já vím, možná má tvá kamrádka taky takový dojem. Docela pak chápu, že ti radí to hodit za hlavu a mít svatý klid. Ale jak to je, to víš jen ty ... takže tohle rozhodnutí je na tobě.
Severusův pohled? *nadšeně větří a špicuje uši*

Nechci tě do ničeho tlačit, ale věz, že si s radostí přečtu asi cokoli, co napíšeš, takže je mi v podstatě jedno, kterou z variant si vybereš, hlavně pokud nepřestaneš psát.

Ještě Ti neskončil maturitní shon? Tím máš na mysli to, že teprve dneska se dozvíte, jestli jste napsali slohovky, a tím tedy i maturity? Nebo ještě něco jinýho? Ale ono je to v podstatě jedno ne? Protože končí maturitní a přijímačkový stále pokračuje.

Doufám, že ti není nic vážného a brzy se z toho dostaneš.

No a myslet na tebe určitě budu. A jestli si to tam užiju? Tak to nevím, ale jedno je jasné. Shodou okolností tam budu s fridou, tak aspoň jedna přátelská duše tam bude. Prostě super náhoda.
Ó já zapomnětlivá - grid, gratuluji k bakalářce.
24.03.2015 12:05:51
Tereznik
1
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one