Meč a koruna
Tyto stránky mohou lokálně obsahovat povídky 18+ (nevhodné pro děti), homosexuální tématiku, Harryho Pottera (a Severuse Snapea!) v souvislosti s homosexuální tématikou. Postavy Harryho Pottera nejsou mým vlastnictvím a já si na ně nečiním finanční, autorský, duševní ani jiný nárok.

To, že se vám to nelíbí, neznamená, že nemám pravdu. To, že se mi to nelíbí, neznamená, že nemáte pravdu vy. Dokud si nezačneme věci definovat, nedám vám, pro co jste si sem přišli, a vy nedostanete, pro co sem chodíte.
Vítejte na mých stránkách plných textu.
e-mail: trelawney@centrum.cz
Facebook


Řeknu vám to rovnou, ať pak nedojde k mýlkám a dohadům. Jsem motivační typ. Pokud nebudete psát komentáře, patrně nebudu psát povídku. To není vydírání, je to konstatování faktu (protože bez ohledu na vás se tuto povídku dokončit pokusím, kvůli sobě a kvůli Mari). Vy se bavíte mou povídkou, je slušnost napsat aspoň háčkované d, případně mi oznámit, že přestáváte číst nebo že mi dějová linka pěkně ujela. (Protože tahle povídka se bude větvit a BUDE dlouhá.)
Budu ráda za komentáře. Pochvala je lepší než kritika (se kterou stejně asi moc neudělám, protože si obvykle do povídek kafrat nenechám, ale zkusit to můžete a já se mohu pokusit s tím něco udělat, určitě ale nezůstane bez odezvy a určitě mě nezarmoutí na dlouho nebo neodradí úplně; takže pokud budete na vážkách, raději napište než ne, dobře?).
Uhánějte mě. Dokud mě budete uhánět, budu vědět, že mám psát a že někdo čte. Pokud mě uhánět nebudete, budu to automaticky pokládat za nezájem, což bude pro mé podvědomí důvod zpomalit (mluvím ze zkušenosti).
Čtenář, který nekomentuje, u mě neexistuje. Takže pokud to jako necháváte na návštěvnosti, tak to už odmítám kontrolovat, pardon. (Počitadla jsou to nejméně spolehlivé zařízení, hned po starém autě a nové rychlovarné konvici.) S nekomentujícími čtenáři se to má asi jako s poltergeisty – kdekdo slyšel, že ho známý známého měl v domě, ale kolik z nás to zažilo na vlastní kůži (ne že bych chtěla, fuj)?
Doufám, že se vám první část bude líbit, přeji vám, abyste měli na seznamu novou rozečtenou povídku, na kterou budete čekat a těšit se, a na komentáře netrpělivě čekám a těším se na ně já.
assez

Harryho temeno zdobila koruna. Harryho ruku zdobilo žezlo. Harryho tělo zdobil královský háv s hermelínem kolem ramen. Harryho oči zdobil smutný, smutný pohled. Občas žezlem posunul těžkou padající korunu. Ale jinak neustal v pozorování jednoho bodu na koberci. V podpírání brady levicí. V osamělém pohledu do dálky.

Jeho království bylo rozlehlé. Kopce a louky a lesy a jezera. Velké sídlo porostlé břečťanem uvnitř zahrady s altány a labyrintem, bílé, utopeno v samotě. Vnitřní stěny pokrývaly osamělé vínové gobelíny, které se občas – ve význačnějších sálech – prostřídaly se zlatou. Temně rudá, barva vína, barva samoty – jen tehdy dají se tyto rubíny docenit. Jediný, kdo zde dělal králi společnost, byla zatoulaná moucha divoce obletující křišťálový lustr.

Zaslechl zaklepání na dveře. Trhl sebou. Kočár neslyšel přijíždět, ale byl tam – na jeden letmý pohled, ano. Dole. Černý. Možná pošta. Možná po něm něco chtějí. Možná někde strhla se další válka, která vyžádá si jeho síly. A tak stejně nenadšený jako doposud pronesl: „Dále,“ a vzhlédl.

Do místnosti vstoupil aristokraticky vypadající, světlovlasý muž, hluboce ukloněn tak, že mu nešlo vidět do tváře.

„Čeho žádáte si, příteli Draco?“ zeptal se unaveně. Mladý aristokrat vzhlédl, spustil ruku ze srdce a narovnal při tom záda. „Přijel jste, abyste mi řekl, že mám jít bojovat? Přicházíte se smutnými nebo smutnějšími zprávami?“ ptal se dále král.

„Můj pane,“ a Draco uhnul pohledem, „ne, můj králi, nenesu žádné zprávy,“ oznámil mladý aristokrat, a přece nebyl veselý.

„Lžete mi? Máte ze mě strach, nebo mě chcete šetřit? Rcete, prosím. Neublížím vám,“ ujistil ho král rezignovaně.

„Nedovolil bych si lhát vám, pane, a strach z vás také nepociťuji. Co ušetření týká se, myslím, že na to už je, jak sám víte nejlépe, pozdě.“

„Možná byste strach mít měl,“ pronesl Harry pochmurně.

„Proč?“ zeptal se mladý aristokrat a pokročil kupředu. „Válka je jed lidí, ne vy, můj králi. Vy jste ji nezačal, proto ani kapka krve neleží na vašich rukách,“ a aristokrat Draco poklekl před vyvýšeným, zlatým trůnem. „Jste tak sám,“ podotkl poznenáhlu a vzhlížel k němu se smutkem, který se snad musel nacházet v Harryho tváři a byl jen odrazem na Dracově.

„Jste mladý a možná proto nic nechápete,“ pousmál se Harry.

Draco, ač nejistě, dodal si odvahy a namítl: „Jsem vašeho věku, veličenstvo. Bez zkušeností také nejsem. Věřte mi, prosím.“

„Ó, jak rád bych vám věřil,“ protáhl král tíživě, „leč tyto stěny a toto panství mi prokazují tu službu, že nemusím se spoléhat na lidi a přece vidím, kam patřím.“

„A právě kvůli lžím a proradnostem těchto holých stěn vás zapřísahám – pojďte odtud pryč, veličenstvo, tady vás nic nečeká. Jen smutek a beznaděj. A těm vy přece nepatříte, králi,“ vplétal se mladý aristokrat do královy zbloudilé mysli, vábil ho hlasem a ukazoval, kudy vede cesta ven.

„Komu tedy, když ne jim?“ namítl král. „Tolik lidí jsem zklamal, tolik jich ztratil, v tolika zklamal se sám… nesu plnou zodpovědnost za to, že je mé království pusté, bez jediné živé bytosti. Nechejte mě tady, můj milý, svůj úkol jsem splnil a teď je mou povinností se rozplynout mezi tím, co zbylo, a zamířit k těm, které nepodařilo se mi zachránit. Můj žal je velký,“ královo obočí se zachmuřeně stáhlo a vytvořilo hlubokou propast mezi oběma obočími.

„Vaše království není prázdné,“ aristokratova ruka snad až posvátně dotkla se královy povolné, bezvůlí ruky; mladý muž odvážil se, posunul ruku výš, jako by hladil, a pohlédl králi zpříma do očí, když z jeho úst sklouzlo: „Stačí se podívat.“ Jeho ocelovýma očima prokmitlo cosi. A pak svět přestal existovat.

Král sebou škubl. Jinoch Malfoyů zmizel. Stěny paláce se otřásly. Jednou. Pak znova. Třást už se nepřestaly. Křeslo se propadalo, král padal s ním. Světlý jarní den zmizel, jako když sfouknete svíčku. Nahradila ho inkoustová tma.

Harryho poslední myšlenka byla: Konečně si pro mě jdou, než zmizel v černočernu.

29.12.2013 20:01:21
trelawney
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one