Meč a koruna
Tyto stránky mohou lokálně obsahovat povídky 18+ (nevhodné pro děti), homosexuální tématiku, Harryho Pottera (a Severuse Snapea!) v souvislosti s homosexuální tématikou. Postavy Harryho Pottera nejsou mým vlastnictvím a já si na ně nečiním finanční, autorský, duševní ani jiný nárok.

To, že se vám to nelíbí, neznamená, že nemám pravdu. To, že se mi to nelíbí, neznamená, že nemáte pravdu vy. Dokud si nezačneme věci definovat, nedám vám, pro co jste si sem přišli, a vy nedostanete, pro co sem chodíte.
Vítejte na mých stránkách plných textu.
e-mail: trelawney@centrum.cz
Facebook


Jméno / odeslat anonymně
Opište prosím kontrolní kód "7185"
Jo, tohle je ale přerušeníčko. Kdyby se dokázali domluvit... Tak se to asi nejspíš nestane.
Profesore - přečetla jsem každý Tvůj komentář a musím říct, že uvažuješ správně - což je kontrola pro mně, o Tvé schopnosti číst to nevypovídá pranic. Za každý z Tvých komentářů Ti ale děkuji; je od Tebe skvělé, že sis udělala čas a dodatečně napsala komentář ke všem kapitolám, zároveň se taky omlouvám, že na každý zvlášť neodpovím, s ohledem na mé chrblací a zkouškové období. Každý z nich mi ale udělal nesmírnou radost. (Já jsem úchylná na pohyb komentářů po stránkách. :))
Souhrnně Ti tedy tímto děkuji a přislibuji věnovat větší pozornost každému Tvému dalšímu komentáři.
Zrovna jsem tuhle povídku objevila. Je úžasná! Harry jako zádumčivý král stojí za to! Můj typ je, že je to buď jiná realita, nebo předzvěst budoucnosti. Nemůžu se dočkat další kapitoly :-)
*vytáhne štekle a kabelku; upraví si vlasy, dá si rtěnku; projde se kolem komentářů, přitom točí s kabelkou v ruce; náhle se zarazí a otočí čelem ke svým čtenářům*
Ale, ale - to se nám to urodilo komentářků. A vypadají dlouze a rozrušeně. Čopa-čopa-čopa-éhm?
*nasadí milý úsměv, zamává řasami*
Ale já řekla, že přestanu s těmi nijakými konci kapitol, že ano?
*vytáhne zrcátko, přepudruje si nos, podívá se přes zrcátko, jestli ji ještě poslouchají*
A dle mého skromného mínění tohle není ještě ten správný, provokativní konec. Nebojte, zlatíčka, vůbec nic se nebojte, maminka assez brzy začne dávat skutečné kapky. Maminka assez totiž vždy dodrží, co slíbí.
*andělský úsměv, vytáhne křídla a s epilepsii vyvolávajícím mácháním se vznese ze scény vzhůru*
Ááááááááááááááááááá! To se dělá?! Takhle to končit? Já věděla, že to nemám číst hned, sakra, teď budu zas napnutá jak kšandy!

Dojmy z kapitoly: Snape je hamoun, ne že by Harryho měl rád, ale sakra, je jeho, tak co se ho má kdo dotýkat, že? A taky že je mizera mizerná, když se nebaví on, tak se nemůže bavit nikdo. Ale to bych řekla, že mají s Harrym společného (a dalšíma miliardama lidí, že?)
A Harry má očividně fóbii ze Snapeových doteků. Ach jo, to se mi nelíbí (ale ne že bych se mu divila)

Tanec byl krásný a pan taneční mistr se mi opravdu začíná líbit. Vlastně každý, kdo dokáže a nebojí se usadit Snapea.

Sen mě děsí, připomíná mi, že jsou další reality a že se svět netočí jen kolem vztahu Harryho a Severuse. Budu se nad ním muset ještě zamyslet, protože to nevypadá jen tak a ani jako správný Harry v předchozí realitě.
Jo a nakonec jsem ráda, že se Harry zvedl a začal jednat, třebaže to má pro něj špatné dopady. Doufám, že to dopadne dobře pro něj, Davida i Severuse i Norsko, ale opět z toho viním (částečně), že se vydal ven i přes zákaz, prolhanýho Severuse a Harryho mizernou neposednou nebelvírskou povahu a zmijozelské vydírání:)

Moc moc krásná kapitola (až na ten infarktový závěr. Grrr)! Děkuji Ti
Ehm, na to jsem výzkum nezaměřovala. 8-)

No prostě alibista jak hrom. Ano - souhlasím, že Harry nepotřebuje tu část s "já to vlastně nechci" - když chce, tak chce. :D Tak to mají společné s autorkou a bude to vlezlý rys, který je chybou. Tak jako ne... v téhle fázi - *mávne rukou* - máš recht.

:) Taky to dělám. A je to chyba. A proto jsem ráda za nové povídky, které mi připomenou, jak to s nimi ve skutečnosti je. A proto to ráda připomínám sama (i když se mi to možná nedaří). Ono v tom je to kouzelné - že se na začátku rádi nemají (i když jsou si souzeni - a to teď neříkám jako člověk, který je k tou přiměje/naučí je to, to konstatuji jako vyšší fakt a vyšší pravdu, kterou nemám v rukách ani já). A říkám to takhle, že "se rádi nemají", i když nesnáším číst si někde konstatování takového faktu. Pro mě je fakt, že se rádi nemají (a), PROTOŽE se nechápou (b), a ani se o to nesnaží (c). A já jsem tu od toho, abych jim dala důvod začít se snažit, od ostatního jsou tady oni. Takže "nemají se rádi" je pravda neúplná. (A kdo se s ní spokojí, ochuzuje se sám. O:-))

Ostatně... na tom u mě spousta povídek pohoří. Když se autorkám jaksi záhadně podaří sice netvrdit jen (a), ale zato se nezabývat ani (c) a úlohou autora v této problematice.

Ale! Hale, hale, hale! Poděl se! Mně fantazie čtenářů hrozně zajímá. Tuhle se mi zdál takový roztomiloučký sen. Vím naprosto určitě, že to je pod dojmem Lanevřina Veritas, ale ten sen je tak roztomiloučký, že už řeším, jak ho zakomponovat sem. (Momichodem je to divné - strašně dlouho se mi o Severusovi nezdálo, tím spíš, aby v tom samém snu byl Harry - a vůbec... takové sny bych spočítala na prstech jedné ruky, a ještě by mi zbyly volné prsty. Ale jsem potěšena. Byl to takový krásný domácký sen s úchvatnou epickou strašidelnou zápletkou, kterou bych sama nevymyslela. MUHAHAHA. Připomeňte mi někdo Lanevře pod
Připomeňte mi někdo Lanevře poděkovat, jo? Díky. :D)

Zaujalo mě, jakým je Srdcerváč psán stylem - strohým, věcným, popisným, odcizeným, řekla bych. Pořád čekám na nějaký kontrast a na nějaké zásadní odlišení charakterů. (A na kontrast proto, protože ho mám ráda. A logicky - protože pak ta odcizenost vynikne.) Asi se nedočkám, ale to je jedno. - Taky vidím, že jsme byli hnusáci, my autoři, už dlouho. Tam někdo opěvuje zdechlinu, tady někdo místo květinek používá předměty a děje, které mají evokovat nechuť, odpor, hnus. *trochu blbě se pochechtává* Já jsem vážně, vážně... taková na lepidlo. Na mě by vážně, vážně víc zabralo citové vydírání, abych byla znechucená nebo mi z toho bylo špatně. Nepopisuje příjemné věci, to vnímám. Vnímá/vnímají to tak nějak fakticky. Realisticky. Pokřiveně realisticky. Jo a Viand má... :D Má dobrou fantazii. Takovou... jako jo. *kýve hlavou, uznale, že je to dobré* Ale pořád tak nějak čekám, co přijde horšího, a jak na to budu reagovat já. A má zkušenost přitom praví, abych nečekala. Mimochodem jsem na nějaké 30 stránce. Aby sis udělala obrázek, co všechno ještě nevím.
A dále: Chvála bláznovství (60. stránka), Budenbrookovi (půjčeno, zatím jsem se ovládla nečíst), Kouzelný vrch (200. stránka), Sága rodu Forsytů (asi jen předmluva), Lolita (60. stránka), Všichni hrajeme divadlo (přeskakuji to, na mě Goffman prohlašuje urážlivě zřejmé věci), cosi od Kellera, což by očko nedočtu, Země lidí - přečten asi taky jen úvod.

Já ho mám taky ráda, a vím, že ho máš taky ráda. Jsem ráda, že jsme se tady sešly v tak hojném počtu - my, fanynky Harryho. (:D No... já mám teda ráda Severuse, abych to správně vysvětlila. Nemůžu za to, že se k němu hodí právě Harry. A jedině on.)

Jo a - myslím, že s ním, jako se Severusem, budeš sem tam i spokojená, což mě těší. :)

Děkuju!
Zrovna jsem tuhle povídku objevila. Je úžasná! Harry jako zádumčivý král stojí za to! Můj typ je, že je to buď jiná realita, nebo předzvěst budoucnosti. Nemůžu se dočkat další kapitoly :-)
Lyraino, vítej. Těší mě, že se Ti povídka líbí. Vážně hodně mě to těší. A to jak její první část, tak také druhá. Děkuji za tip. Velmi mě těší, snad všichni mí komentující čtenáři se více či méně pohybují správně.
Nemohu se dočkat dalšího komentáře a děkuji za tento. :)
Jako wow! Představa jak spolu tančí je fakt super. A ten nácvik. :D :D :D Připomíná mi to moje taneční, kdy pro mě neustále chodil jeden kluk, který byl vždycky tak strašně propocený, že jsem se ho nechtěla ani dotknout. No a ty sny... To se ti opět podařilo zamotat mi pořádně hlavu. Protože jako jak to do toho zapadá, co to znamená? Byla ta první část povídky taky jenom nějaká snová realita? A předcházela nebo bude následovat tomu, co je teď? A jako kde se tam vzal Voldy? Mělo to nějaké spojení s tím Potterovým snem?
Samožřejmě, že ten, kdo se neumí jako obvykle podepsat je yellow.
Jak jsem řekla v mailu - nebyla a nejsem si tím tancem vůbec jistá, těší mě proto, že sklidil úspěch a ne pohoršení. (Aneb o pohoršení se stejně nedozvím.) Jsem ráda, že to asi vnímáte jako já - trochu jako autorčinu schválnost, trochu jako příležitost. A jak jsem Ti taky psala - tanec a sny nás budou ještě dlouho doprovázet.
Upřímnou soustrast tomu hochovi.
Děkuji za komentář.
HA!!! Ještě jsem nečetla, ale slyš můj nadšený výkřik, že je tu další kapitola a co jsem tak rychle rolovala, je parádně dlouhá! :-D Jdu na ni!
Nenenenenenenenenenenene! To mi nemůžeš udělat, takhle to skončit! Aúúúúúú :-D Takový konce přímo miluju, ach jo. Ale jinak kapitola bezvadná, ách... Na začátku ta Snapeova nevole nad tím, že se Harry s Davidem baví... :-D Jejich taneční lekce mě bavily a jejich štěkání taky. Skvostné. Těmi sny jsi mě zas pěkně zmátla, zvlášť tím Harryho, nejdřív to znělo jako Harry a pak ty voldemortovské ehm, manýry... a že ty sny mají oba... sakra, doufám, že mi to jednou všechno pěkně zapadne do sebe :-D Vážně mě mrzí, že sotva Harry vytáhne paty, už je tam nachystanej Voldy. To pak může Snape říkat - já vám to říkal. Grrrrr. Vždycky nadávám postavám, když dělají přesně to, co se po nich nechce nebo co se jim zakáže, tady bych Harryho div sama nepodporovala, aby vypadl z panství do té nemocnice a ono... ouha :-/ No jo no :-D Doufám, že Harry bude v pořádku, nějak (eh - vypadá to špatně) a David taky. No, to zas budou nervy do příště :-D
Hrozně moc děkuju za tuhle kapitolu, bylo to fakt super čtení!
Sit.
Mě hrozně moc těší, že se Ti to tak líbilo. Pro mě je zase potěšení sledovat Tvé myšlenkové pochody (a nadšení).
16.05.2014 18:43:48
trelawney
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one