Meč a koruna
Tyto stránky mohou lokálně obsahovat povídky 18+ (nevhodné pro děti), homosexuální tématiku, Harryho Pottera (a Severuse Snapea!) v souvislosti s homosexuální tématikou. Postavy Harryho Pottera nejsou mým vlastnictvím a já si na ně nečiním finanční, autorský, duševní ani jiný nárok.

To, že se vám to nelíbí, neznamená, že nemám pravdu. To, že se mi to nelíbí, neznamená, že nemáte pravdu vy. Dokud si nezačneme věci definovat, nedám vám, pro co jste si sem přišli, a vy nedostanete, pro co sem chodíte.
Vítejte na mých stránkách plných textu.
e-mail: trelawney@centrum.cz
Facebook


Jméno / odeslat anonymně
Opište prosím kontrolní kód "7821"
:-):-D:-D:-P:-O:-(:-B:-/:-o;-)B-):-X>-)]-|[-][-]love
Keby zostal, umrel by. Keď odíde bude žiť, ale je lepší dlhý život bez lásky (ak teda Harry je jeho životnou láskou) alebo žiť naplno aj keď kratšie? Neviem čo by som si vybrala. Myslím, že môj pud sebazáchovy by asi prehral na celej čiare. Myslím...
smiley Mladí. *yes*
Haú, nemohl by nebýt tak zatra ušlechtile pitomý? Mládí, že... *:D
Možná Tě přesvědčí o opaku nová rubrika. Ale… ten Duel Ti stejně nemíním odpustit, takže to máš asi blbé.
Jé, Assezko, ty taky? :D :D :D A to jsem si říkala, že su v tom sama, že všichni kromě mě všechno skěle zvládají...
blond... jsem blond
A NEZVENCLA SES?! Jo, já za Tebe klidně dopíšu Tvou kapitolu - a dopíšeš Ty za mě povídku? Vidím tam několik dalších stovek stránek (Ti kluci… než se vymáčnkou…) - hmmm?

Každopádně - čekám. A upřímně Tě lituji, osobně čekám na čas i na zázrak. :D
Přizabiješ? Jen do mě... :oDDD Zasloužila bych si to.

Jsi zlatíčko, že se ptáš, ale je to na nic, nechceš mi pomoct? >:-D

Ne část je napsaná na papíře, ale připadá mi to žalostně málo, takže prozatím je to tak nějak v slepé uličce a čekám na nějaký volný čas. Bohužel.
Doufám v žití, ale jsem připraven umřít. [Shakespeare William]
Tvůj komentář, Sis… uah! Je po mnoha stránkách úžasný. Vůbec vy všechny jste se pro mne zatím překonávaly co do komentářů. :)

Dobře, takže… můj rukopis. Tuším, co myslíš. Je to takové to „ani šílená nepředvídatelná tragédie“ a ani „sladký happyend“. Je to takové to kus fantazie a kus rádoby ze života. Málo magie, hodně vztahů. A… rádoby - pro mě ano – ze života. Bittersweet symphony? A asi i… že ne všechny lásky a zamilovanosti mají v mém pojetí vše omluvitelné prvenství…? Něco takového máš na mysli? A to vše už u mě není nijak překvapující.

A ta věta – potutelný úsměv… Další chuťovka – i když Ty jsi to četla už dříve, je tak, že ano…? Vím, že oproti té verzi, kterou jsem nijak zvlášť neupravovala, jsem sem jenom přidala… něco. Jo, zpět k chuťovce. Takže – skutečně se domníváš, že kdybych to nerozlišovala, dávala bych tam „zamiloval jsem se do tebe“ vs. „začal bych tě milovat“? Ano, to opravdu nebylo samoúčelné a věřím, že se to u mě vyskytuje vícekrát. Spočívá to v tom, že tyto dvě hodnoty skutečně rozlišuji. A v mém pojetí zahrnuje milovat i tu podpoznámku „dokázali vraždit až do důchodu“. A chceš-li to po mně do detailu, pak ano, zamilovanost svým způsobem tak trochu odsuzuji. Z čehož vyplývá – ano, láska je pro mne víc. Ale… a to řeknu teď, když jsi mi to připomněla – Severus se tady dopouští ta trochu chyby. Myslí si, že se zamiloval – což si osobně u Severuse Snapea představuji těžko, byť to některé dámy popsaly skvěle… - což je v mém pojetí tak trochu lež stylem „sám před sebou“. Problém je v té době. Sedm dnů pro mě na lásku nestačí. A to si podvědomě uvědomuje Severus a uvědomuji si to já. Proto to zatím má za zamilovanost.

K té Tvé části „netroufnu si“… Já si ale troufnu. Musíš mít při tomhle dešifrování na mysli, že je Harry podvědomě ovlivněn hořkostí z… z věcí, které jsou neodvratné.

Ale Harry… narozdíl od Severuse nepotřebuje jako hybnou sílu lásku, ale zamilovanost. A to mu ke spoustě věcí stačí. Takže vše, co dělá, už je dílem zamilovanosti. A jediná věc, kterou udělá skutečně z jakési – nebo prostě jen – lásky, že Severuse pošle pryč. Tady už je rozum. Osobně mám jasno v tom, že Severus by Harryho miloval. Co by cítil Harry… v tom jsem se nechtěla pitvat.

A opět můj osobní odhad – nemyslím si, že by představu lásky NEBO i zamilovanosti splňovali 100% jeden nebo druhý. Ale opět opakuji – týden. Týden, ve kterém museli stihnout úplně vše.

Co dodat? Ve spoustě věcech jasno mám. Sama pro sebe. Ale – tu skulinku, ve které už nevím, mám samozřejmě taky.

Co do chápeme – jistěže mé rozhodnutí. Přesto tady zůstává jedno dotěrné děcko, bez kterého by to nebylo ono a nemělo to smysl. Chápeme? Chápeme! :)

Terko! Jak Tě tak vidím… kde je další kapitola, hmmm? :)

Jsi prostě šikovná! Spojit si TYHLE dvě povídky... a jaký byl ten Tvůj crossover? :D :D :D Už aby tady tomu byl konec, jinak tě vážně asi přizabiju. :)

Já ovšem taky upřímně doufám, že se nebudu muset takhle rozhodovat a nedostanu se do této situace...

Co do té věty… tam jsem si nepatrně vyhrála. Takže může být těžko uchopitelná a přeji hodně štěstí v dešifraci.

Gleti, já zase vím, že ten opravdový Severus má pod slupkou kromě toho všeho ještě i mozek. (Snad.) Děkuji, že Harryho a Severuse chápeš jako opačné póly jednoho problému.

Budu se těšit na Tvůj poslední komentář k této povídce. Víc Ti, prozatím, neřeknu, protože se s Tvou 5% šancí (mínus Harry) na happyend ztotožňuji.

Holky, dámy… děkuji za nádherné komentáře.
Vím, že pod chladnou a temnou Severusovou slupkou hoří vášnivé city, a chápu jeho únavu a zklamání současnou kouzelnickou společností, takže rozumím tomu, proč se upnul na nejcitlivější a nejobětavější bytost svého života. Na druhé straně chápu i Harryho postoj, který obklopen každodenním umíráním ho raději posílá do bezpečí. Problém je, že Severus si °v normálním světě° připadá ztracen (nenaplněn, mrtvý - nevím jak to přesně vyjádřit). Moc mě zajímá, jak tento oříšek rozlouskneš. Protože, když ho pošleš pryč, měl by mít celý život pocit určité ztráty, když zůstane, tak na 95% zemře.
gleti
Ne, takového blbce jako jsem já, skutečně nenajdete... Doufám, že mě za to nepřizabiješ, ale netuším proč, spojila jsem si tuhle kapitolu nechtěně s HP a bezvýznamné věty, nejhorší na tom ovšem je, že jsem si to uvědomila až skoro na konci, takže jsem tohle četla v jiném kontextu, takže jsem byla dost překvapená...

No nic, idiot..

Muselo být strašné pro Harryho takhle se rozhodnout, nevím, jestli bych toho byla schopna, i když já vlastně nevím vůbec, jak bych se v takovéhle situaci zachovala, a doufám, že ani nikdy nebudu muset.



He, víš, co je nejvtipnější, že tuhle větu - Realita se v tu chvíli rozpadla ve vlastní správnosti, byla absolutně nemožná, i přesto s vnitřní logikou žijící vlastním životem a významy. - my nedávala zezačátku absolutně smysl, ale když teď čtu tu kapitolu znovu, zjišťuju že ji chápu a dokonce se mi zalíbila.



Ach "účtování", degenerace, vyvolává ve mně moc blbý asociace...



Je otázka, jestli skutečně může být Severus ještě někde šťastný, když už se spálil podruhé...

Díky.
Doufám v žití, ale jsem připraven umřít. [Shakespeare William]
Nedá se říct, že bych byla vývojem děje nějak překvapená, tohle je zkrátka tak trochu tvůj rukopis (nechtěj přesně vědět, co mám na mysli, nedokážu to uspokojivě vysvětlit). Stejně to asi tušíš...

"Ano, zamiloval jsem se do tebe – nebo to tvoje „tak něco“. A věřím, že mít víc času – začal bych tě milovat. A věřím, och, Merline, doopravdy věřím, že bychom se dokázali vraždit až do důchodu."

Tohle se ti (mimo jiné) neuvěřitelně povedlo. Zdá se mi to, nebo je tam rozdíl mezi "zamilovat" a "milovat"?

Netroufnu si odhadnout, zda Harry Severuse miluje (popravdě mám dojem, že tu představu lásky, jak jí mám v sobě zapsanou já, nesplňují v tuhle chvíli ani jeden), jeho chování nemusí znamenat jen lásku. A ty? Ty to víš? Máš v tom jasno? Jak je vnímáš a vidíš?

Děkuji za kapitolu. A ne, možná jsem měla ty správné argumenty, ale vše je jen tvé rozhodnutí. Chápeme? :-) Chápeme...
Miluji komentáře. :)

Ano, domnívám se, že sem nemůžete napsat žádná z vás špatnou odpověď. Děkuji, lásko. :)
Být či nebýt...

Věřím tomu, že přijdou chvíle, kdy Severus bude Harryho za to odmítnutí proklínat, ale i okamžiky, kdy bude rád, že se Harry rozhodl právě takto. Ono všechno je velice relativní, lásku, odhodlání a odevzdanost nevyjímaje.
blond... jsem blond
Děkuji. Myslím, že tuhle povídku jsem - bez ohledu na to, jak dopadne - psala pro tyto a podobné úvahy, proto Ti za komentář děkuji.

Samozřejmě každá Tvá otázka je správná a každá - i když na každou z nich je pro mě odpověď jiná - stojí proti sobě. Odpovědi leží na vás, dámy. Och sladká protichůdnosti života, jež skýtáš básníkům mnohé verše…
Tedy Assezko čekala a jsem ledasco, ale takhle otevřený rozhovor a tak jasnou nabídku Severuse sama sebe - tak to tedy rozhodně ne. Mám pocit že jsi mi rozervala tak trochu jak Harryho... Chtěla bych, aby byli spolu... ale za takovou cenu? A bude mít Snapeův život smysl, když tady zůstane bez Harryho? Stejně žije jako psanec a tady má šanci najít klid... Ale zaslouží si tak úděsnou smrt, jenom aby splnil moje romantické představy o společném odchodu z tohoto světa...?



Děkuji za věnování...

06.01.2011 23:27:39
Tereznik
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one