Meč a koruna
Tyto stránky mohou lokálně obsahovat povídky 18+ (nevhodné pro děti), homosexuální tématiku, Harryho Pottera (a Severuse Snapea!) v souvislosti s homosexuální tématikou. Postavy Harryho Pottera nejsou mým vlastnictvím a já si na ně nečiním finanční, autorský, duševní ani jiný nárok.

To, že se vám to nelíbí, neznamená, že nemám pravdu. To, že se mi to nelíbí, neznamená, že nemáte pravdu vy. Dokud si nezačneme věci definovat, nedám vám, pro co jste si sem přišli, a vy nedostanete, pro co sem chodíte.
Vítejte na mých stránkách plných textu.
e-mail: trelawney@centrum.cz
Facebook


Jméno / odeslat anonymně
Opište prosím kontrolní kód "4261"
:-):-D:-D:-P:-O:-(:-B:-/:-o;-)B-):-X>-)]-|[-][-]love
Z toho zase budou děsivé myšlenky.
:D Tak politologie je taky zajímavá. Třeba komparační je absolutně super. A když má člověk ještě super přednášejícího, tak si snad ani víc nemůže přát. ;)
Dalo mi hodně zabrat vysvětlit si, co myslíš tím obě. Aha. Já se konkrétně teď vyjádřila k politologii. A jo, jak pro koho.

Mari :). O tom v Tvém zájmu po tom.
Asi jak pro koho. Třeba pro mě jsou obě témata hodně zajímavá.
Z toho ale neplyne, že AŽ psát přestaneš, budu ti nadávat!
yellow, ono je na tom nějak všeobecně něco zajímavého? Mám tendenci odpovědět: nic.

Mari, díky, vyřídím.

A dík, až o nich psát přestanu, ráda si poslechnu ten zbytek.
Zastávat se koho? Harryho za jeho právo na život? Severuse za jeho právo na klid?smiley

Dokud o nich o obou píšeš, zastávat se jich nebudu a tobě nebudu nadávat - to bych byla sama proti sobě.

Fíha. Tak to je masakr. Chudák múzák.
Kdybych si myslela, že se mi na to někdo chytí, tak snad. Díky :-)

S tím musím souhlasit - klid by měl :-)

No vidíš, tak tento problém by mohl jít překonat. Třeba bys mohla dát anketu, kdo by chtěl v celku a kdo rozkouskované. Nebo si to nejlépe bez ptaní rozhodnout sama. Ale pak zase může být potíž v tom, kde to kouskovat, že... Nic, ass, to je na tobě, samozřejmě. Ale opravdu bych si přála jednou si to přečíst.
Víme, víme. :D

Co zajímavého máš do politologie? A dějepisu?
Klidně to tam nech. :) Ne všichni jsou takový šťouralové jako já. :D
smiley
Jistě, yellow, kromě mě. Pokud jsi alfa, jsem Tvá omega. Víme, že? :)

Mari, *rofl*, nebudeš se ho zastávat a neřekneš mi, jaká jsem mrcha? :D

Jak říkám - mám asi 28 stránek, které fungují, asi 40, které nefungují, a ač by to dohromady dalo stran šedesát, ani jsem se neprokousala k polovině, v podstatě se nimrám stále v začátku. (Děs.) Do pátku se musím naučit osm stran dějepisu, do čtvrtka 8 listů a stránku 7–8 písmem ve wordu (a navíc politologie, tady má genialita dramaticky selhává) SVS (jako občanky). Přes jarní se musím naučit 10 MO do dějepisu - poprvé zkouší ústně. A to nemluvím o těch jiných - kdy jsem se naposledy učila na angličtinu si nepamatuju a na nějakou češtinu, kde nás s MO nehoní, to vůbec nehrozí. Přežitky jako FR a MAT - no to vůbec jako. (Už mám zas po nehtech.) A v Když… jsem si samozřejmě naschraňovala problémy. No řešte potom nějakého Pottera a Snapea, když už nemáte žádnou inspiraci, že… *usmívá se a vrtí hlavou* Zato budu vědět, že komunismus sešrotoval 7 milionů Ukrajinců, ale s tím, že to nevím z dějepisu, ale z úplně jiného zdroje. Toliko k mému učostudiu. :D
:) Ten bezoár, yellow.

Mari, …říkáš psaní na zakázku? Inu – to je na anglicky píšících webech běžná praktika. Tak hodně štěstí v hledání. *yes*

…a nebyla by to ta nejefektivnější výuka? Sev by měl klid, když nic. B-)

:) Dík, já už si začala lámat hlavu. (A jde to ztuha, ty obratle ne a ne povolit.)

Jo, dlouhá. Afůůů… můžeš to tak vnímat.
:-) To bylo jen tak do vzduchu. Ale děkuji :-) To bohužel netuším. Moje schopnosti by na to nestačily, takže jedině, kdyby se chytil někdo jiný...

:-D Jo, ten dodatek mi přijde důležitý – aby se totiž poučil, musel by být slepený – jako mrtvému by se mu nejspíš poučovalo blbě :-)

Neboj, já nepotřebuji další ospravedlňování, takto je to v pořádku a máš pravdu – o Brumbálovi povídka nebyla.

Děsíš se ukázky č. 3? To snad ne...

Moc dlouhá? (Nevím, nečetla jsem angloamerické jednorázovky) A nebylo náhodou Jak dlouho trvá naděje taky spíš jednorázovkou, akorát rozdělenou na kapitoly? Nebo si to pletu, což bych nerada. Měla jsem ale ten dojem.
??? Co chceš přepisovat? Já jsem asi trochu mimo mísu...
Petra: OK, OK, začneme celkem… otázka zní: Zaznamenala jsi, že se povídka dělí na 2 větve? Dvě časové větve, abych byla konkrétnější.

yellow: A zase nic nevím… :D Mám to přepsat, nebo ne? A to „šťastnější“ jsem poznamenala z toho důvodu, že tuto polovinu povídku čtu vážně poprvé a u Tebe, takže nevím, co bude následovat, vím jen, že to nebude pěkné. Z toho, co uklouzlo Severusovi později, víme, ne?

Mari: Není zač. Není zač.

Ehm… týdny? To ne. Určitě jsem to nepsala víc než pár hodin několik dní za sebou. Nebo tak. Jé, já už nevím! *plácne dlaní přes obličej.

Fakt je to okolo pro Tebe zajímavé? Hm… možná něco je. Děkuji, že se zajímáš. :)

velmi dobré a nosné téma – docela ráda bych si o tom přečetla třeba i samostatnou jednorázovku... :-) :D

*po pauze*

Dobrý nápad, Mari, já bych si taky ráda na to téma přečetla povídku. Takže… kdy ji mohu čekat?

Áhá! Takže proto. No, on je Severus dost vzdělaný, sečtělý – bla, bla. Já to myslela tak, že nešel za Potterem s jedem a myšlenkou: až tě odtud vynesu, zachráním tě. Ne, ne takhle. Zakázal si na to myslet. Ale podvědomí je… :) A to možná ano, to listoval.

Tím lépe. To já jen z toho, jak Albus řekl, že mu Sev Harryho odvedl, přinesl a zase mu ho bere (nebo trochu jinými slovy). *podrbe se na hlavě* Co tím jen ten básník myslel? :D

Kdyby chtěl Potter skočit, Severus by ho nechal. :D Jen ať se poučí z vlastních chyb. Ovšem – musel by vědět, že ho dokáže zase slepit, no.

Pff… abych ospravedlnila Brumbála, o tom by musela být povídka. Jiná a celá. To jsem do detailů neřešila ani při psaní. Zkrátka jen… Brumbál Severuse považoval za rovnocenného. A nechtěl ohrozit jeho život neumělým vpádem do situace. Proto to nechal na Snapeovi.

Jo, polibek. Nechci působit demotivujícím dojmem, ale fakt si skoro nedokážu představit, že by to šlo napsat ještě lépe. - :D Děkuju.

:D Upřímně spíš se děsím ukázky tři, že jsem ze zoufalství raději načala ukázku dva, než abych se nechala rozptylovat ukázkou tři. Ehm – Když… S ukázkou dva je ale ten problém, že je to taky jednorázovka. Jen a lá angloamerická jednorázovka. Což je jaksi, ehm, problém, že…
2)Já si nedokázala zformulovat tu otázku – koho? - nevěděla jsem, kam až se odvážit. Ano, Severus odpověděl jasně – jsem ráda, že to pak ještě na konci dořekl.

Velmi rádo se stalo, ass. A opět děkuji – tvá odpověď byla opravdu vyčerpávající.

PS: Né, že bych byla hamoun a nevážila si dostatečně tvé dobré vůle, ale jen pro pořádek - pamatujeme i na ukázku č. 2 :-) A chováme naději, že i na ni se jednou v budoucnu dostane...
Žjůva! :-) Tak tomu říkám vyčerpávající odpověď :-) Děkuji, ass!

To ta povídka, to ona za to může :-) (Ale mám radost, vážně, velkou.)

Víc dní než jeden? Skutečně to vypadá na víc než jeden den psaní. Dokonce to vypadá na týdny psaní. Na to, jak je to do detailu promyšlené.

Ó, chytrá to osoba! Podle mého nevtíravého, leč přesvědčeného názoru bys potom tu osobu měla poslouchat více :-)

/Dalo to kus odvahy napsat. Zveřejnit to chtělo další kus./ - No tak tomu se skutečně nedivím a chci ti ještě jednou vyjádřit vděčnost, že ses k tomu rozhodla.

/Nevím, jestli byl Severus svůj a jestli byl nebo nebyl ooc… ostatně, o tom jsou dlouhé polemiky./ - To jsem si myslela, že budeš pochybovat. Ale tolik jen můj názor – tak to vidím já a v žádném případě nemám patent na pravdu.

Pro mě je vždycky hrozně zajímavé dozvídat se „ty věci okolo“ – na cos myslela při psaní té které části, jak to vznikalo... Takže děkuji velmi za tyto informace.

Už mi to dává smysl, ano – hezké :-) Může být, dovedu si to představit.

/variace na téma: co kdyby Severus zjistil, jaký je Draco hajzlík. Pořád by vinil Pottera?/ - velmi dobré a nosné téma – docela ráda bych si o tom přečetla třeba i samostatnou jednorázovku... :-)

Na to, že by to Sev plánoval od počátku jako jakýsi svérázný a šílený plán záchrany, mě přivedly dvě věci – jednak rychlost a jakoby samozřejmost, s jakou začal provádět ty experimenty, jednak taky to samotné naprosté odmítnutí akceptovat jeho smrt a následně mu ke smrti pomoct znovu. Ale takto se mi to líbí víc a beru to spíš – že to byla až následná reakce.

Chudák Sev, z toho by se ale jeden stal minimálně schizofrenikem...

Jinak – ta volba mezi smrtí mučením a smrtí mi byla jasná jak facka a plně jsem se Severem souhlasila.

/Brumbál to nechal plně na Severusovi/ - Za tohle Brumlu ráda nemám, fakt ne. Za tohle radši zase zarámovat a do pusy drops (a ještě kdoví jestli).

/Mám ten pocit, že ne, nepřivedl ho Severus./ - Tím lépe. To já jen z toho, jak Albus řekl, že mu Sev Harryho odvedl, přinesl a zase mu ho bere (nebo trochu jinými slovy).

Děkuji za to přenášedlo, s vysvětlením jsem spokojená.

Pak jsem váhala, po odeslání, jestli zrovna „bydlet“ se hodí :-) Ale trávil tam spousty času, to je pro mě podstatné.

/A přitom to mělo podtrhnout hlavně to, že ať už máme Severuse rády, jak chceme, ať už ho měl Harry rád, jak chtěl, Severus na nějakou hru na chudáčka zmrzlého na astronomické nepřistoupí./ - Jen se neboj, to se taky dalo odvodit *yes* Ale mě právě ještě víc zaujala ta druhá stránka – Harryho pohled – jak on to vnímá. Jsem si jistá, že pokud by chtěl z té věže skočit, Sev by nad tímhle rukou nemávl.

Kontrast byl mňamózní, souhlas.

:-) /Kde by ho napadlo, že jeho chlapec může Harrymu, jeho oblíbenci, něco takového udělat?/ - To chápu, to můžu přijmout. Však byl taky náležitě překvapený... /poslal pro něj Severuse/ - Severus není bůh, že ano. A NENÍ dobré všechno házet na jeho záda, Albusi, víš!

Ale vlastně se mi to líbí – takovýhle Brumbál – co není dokonalý a chybuje. V principu.

Harryho excesy – od tebe puberťácké – to mě zaujalo, protože jsem to naopak považovala za výborně zpracované ošidné, velmi ošidné a složité téma. A ty ses s tím s takovým přehledem vypořádala. Ano, hodně moc hrůzné, souhlasím. Měl štěstí. Volání o pomoc bylo silné a šlo znát.

Jo, polibek. Nechci působit demotivujícím dojmem, ale fakt si skoro nedokážu představit, že by to šlo napsat ještě lépe.

Infernum – jak říkám – to byla neobyčejně silná věta.

Takže takhle, áhá! :-) Já si nedokázala zformulovat tu otázku – koho? - nevě
Máš pravdu, "šťastnější" je asi až příliš silné slovo, jen nemůžu přijít na jiné, které by se hodilo víc.
assez: TRak mám dojem, že si tu ze mne někdo dělá srandu...smiley Dobře spolubydla mi oznámila, že pochopila, že dje zřejmě o něco z oblasti gay-porna (mé vehementní výmluvy, že to tak nenía že to s pornem nemá nic společného lehce odbyla tím, že jí je jedno jaké mám koníčky, pokud to nehodlám předvádět doma. No děkuji pěkně! Ale nechala si mě, za což jsem jí vděčná nicméně vysvětlení dějové linky mi neosvětlila a jestli chceš vědět, kde jsem se začala ztrácet, tak to je v těchto místech !To máte vskutku pravdu,“ protáhl Severus trpce. „Na některé lektvary všeuměl být nesmíte. Musíte se jim plně oddat, aby vám alespoň částečně dopřály luxus nechat se uvařit. S politováním nad vaší neskonalou pitomostí musím prohlásit, že tento do té ne zas tak malé řady nepatřil. A vy jste skutečně jen idiot.“



**



Muselo být o několik hodin víc, protože když se Severus vzbudil, svítalo.



Automaticky odhodil přikrývku, přešel ke skříni, vzal své oblečení a za paravánem ze sebe strhl bílý nemocniční mundůr, aby si v mžiku oblekl své oblečení.



„Ale…“ zaprotestovala Poppy. Z jejího výrazu nešlo nic poznat. Takže je to jasné – ředitel nic neřekl. Přesně jak to vyhovovalo Severusovi.! První myšlenka byla, co sakra dělá na očetřovně, vždyŤ se bavil s Potterem a pak už mi v mozku nastalo jedno velký CO? doplněný místy o ještě větší temno...Tak, a teď jsem zvědavá jak mi přelouskáš celou povídku...

smiley protože ti jistě došlo, že k mé ztráte orientace došlo již na začátku...
1) *jazyk mezi zuby; odpařeně vyklopýtá zpoza rohu*

Echm, echm! *upadne ožrale z pódia*

Postaví se přísně čelem k divákům, ruce založené a praví: Preciznost zjevně nebude to, co na mých povídkách oceňujete.

*hodí na sebe rajče a jde se vyměnit*

yellow: yellowinko! :D Dobře, hodná. *kývi, kýv* Ano, Když… (zatím) slash není, což by teoreticky mohlo vysvětlovat, proč jsi mě na DSku neviděla. Že? Unwell vnímáme stejně. Mimochodem to samé platí o DI pro Harryho. *cukrů* Šťastnější části povídky? *looking around in bewilderment*

A správná, moc správná technická, yell(ow), chvílím. *yes* Mohu k tomu dodat jen to, jak mystifikace vznikla. (A kát se, že jsem to po dvou letech nezkontrolovala na wikošce, kde se to mezitím záhadně objevilo.) Od HP6 mám pevnou víru v to, že by ten trotl Potter nerval trollovi Weasleymu do krku šutr z podstaty, tvrdý materiál, kámen, jak ho známe my. Takže buďto zhotovíme konsensus, že Severus má bezoáry v láku, kde se z tvrdého materiálu, různých smotků a vápníku stane materiál sekatelný a krájitelný, anebo můžu bezoár změnit za kořen, jak vám z toho vyplývá, a smazat vaše komentáře, kde si na mou neschopnost ohledně bezoáru stěžujete. *angelic smile* Kecám… smažu jen vaše komentáře. *devilish smile* Ne – opravila bych to i jen tak.

Petra: To svádí ke křížovému výslechu, jehož první dotaz by zněl: Které povídky jsi četla?; ale do toho se pouštět nebudem’.

Dosazování důvodů je skvostné! To je to nejlepší, co na povídkách může být. A upřímně – četla bys mé zmotky, kdybych byla stoprocentně předvídatelná? Tak vidíš… A to, že já dosadím do rozhovoru důvod jeden, to není tak, že by za tím důvodů nebylo povícero.

Výtečně – pomoci se dovolávej, jen mě neinfarktuj, jo? Dík. Co do samotného vysvětlení – nevím, jestli spolubydlící četla HP originál – i od toho se odvíjí pochopení toho, co plácám, že? – a kolik si toho pamatuje. Tak až Tě vyhodí – ne, nenabídnu Ti přístřeší, s tím nepočítej – a má povídka poplave někam do moře, pak se přijď zeptat, co jsem tím myslela, jo? Jo a než se zeptáš, rovnou přihoď to, co jsi pochopila, ať nezačínáme od nuly někde… (základ – dva muži… ehm, Severus a Harry… jsi pobrala; vidíš? To je dost podstatné! :D)

Mari: Jochocho, to jsme se rozjely, co? :D Ne – vážně děkuju, a děkuju, a děkuju… Po informaci, že je má povídka nepochopitelná, jsem měla obavu. Jak vidím, zcela zbytečně.

Žjova… na tohle se vyplatilo počkat si.

OK. Tak: Popis pochopení a uchopení toho, co vidíš, mě dostal. Jen nevím, proč to vždy všem připadne tak podivné. (Jo, jo, jednorázovky moc často nepíšu, vím.) Ale stejně – je tam číslo? No není. Ačkoli… jo, uznávám – trochu se to plete s články. I když obsah je, pravda… (Sklapni, ass.)

Z toho si nic nedělej, já to taky psala víc dní než jeden. :D

A ano, to šoklo i mě. A není to poprvé. Garden prostě o víkendu ráno nejede.

Já? Srandu? *ukazuje na sebe a mrká*

Ano, já měla na skladě tuto povídku a dala jsem ji přečíst jedné osobě s tím, že mi stačí, že to četla jen ona. A ona mi řekla, že bych to měla zveřejnit. A já to dost dlouho neudělala. Dalo to kus odvahy napsat. Zveřejnit to chtělo další kus. Možná proto jsem to nechala uležet.

Nevím, jestli byl Severus svůj a jestli byl nebo nebyl ooc… ostatně, o tom jsou dlouhé polemiky. Za mě ooc je, protože já nejsem JKR. Ale: takový nějaký být umí, pokud já vím.

První část, kdy se Severus převléká, to je plně vidina citátu. Cely, průběh setkání, Lucius, Harry ve vězení… to je kompilát mého mozku, který už jen chabě dotvářel z citátu, toho, co jsem kdy četla a především je to asi taková ta
3) Jedna věc byla ale docela zarážející – Brumbál mi tu přišel nějak příliš slabý... Co udělal pro Harryho záchranu? Jak mohl Severovi vyčítat, že ho zabil? (Technicky vzato to pravda navíc stejně nebyla, i když na tom Severus značný podíl má. Ale když už, já bych tomu říkala euthanasie. Hodno polemiky. :) Co dodat na Albusovu obhajobu? Jednak ano, byl slabý. Jednak ne, nebyl slabý. Problém je, že Brumbál přeci Severusovi věří. Kde by ho napadlo, že jeho chlapec může Harrymu, jeho oblíbenci, něco takového udělat? Že by dokázal takovou věc dokončit? Co udělal pro Harryho záchranu? V tom je zrada – poslal pro něj Severuse. Věřil, že dokáže najít skulinu. A Severus věděl, že taková není, proto se s Brumbálem neradil a jeho příkaz přijal jako mnoho příkazů předtím.

Brumbál je slabý, protože Brumbál ztratil.

Všechny pletky… i s odstupem se mi líbilo, že drogy, prostituce – že to zůstalo jako provokace a provokace zřejmá, nedělalo si to nárok na víc. A podstata zůstala, i když na jednu stranu je to přehnané a puberťácké (ode mě to napsat), na druhou stranu je to vlastně dost hrůzné, k čemu se Harry propůjčil. A je to volání o pomoc.

„Vy jste to neviděl,“ přišla zpola omámená odpověď. – Myslel tím věštbu? Nějakou novou věštbu, co? Harry se odmítl řídit podle té první, tak se budoucnost pozměnila? Nebo jsem úplně mimo? Pokud ne – velmi nevšední a jednoduše skvělý nápad! - Může být. Nekonkretizovala bych, řekněme jen, že Harry viděl, co se stane.

Polibek, co? *ušklíbá se* Jo, to mi taky zavařilo. Pak jsem měla depku, kterou mám doteď – že lepší polibek nenapíšu. To je ta problémová část, na kterou jsem ale pyšná. Docela. :)

…o to děsivější, že teď by Severus byl přístupný, teď by mohli. A ejhle. Zase nic.

To s infernem – to je taky složité. Mělo to vyjádřit, že je Harry už jinde; že dobře – Severus nechtěl předtím, ale teď má holt smůlu, už to nejde. Harry už ho vším, čím je, mít nepotřebuje. Severus vlastně dostal, co chtěl. Harry s výstřelky skončil.

„řekl jsem přece, že to ani zdaleka nestačí vám,“ – Jemu to taky nestačí, to se mu nepodařilo mi namluvit. Nevěříš správně. :)

„Je to důvod, proč žiju.“ – Pomoc! Tady tápu. Stydím se, ale vážně na to asi sama nepřijdu. Co je tím důvodem? Na co se to Harry ptal? - Á jo… Důvod, proč Harry žije, je jeho matka – resp. její oběť. Harry se ptal, koho si Severus vybírá. A Severus mu, myslím, dostatečně jasně odpověděl.

Jediný Harryho dotyk. – Harry zabil Voldemorta až ve chvíli, kdy se zase probudil k životu? :) Jo.

Ne, Mari, já mockrát za vše děkuji. I za Tvůj skvostný komentář. :) (I za to poskládání. :))
2) Cely, průběh setkání, Lucius, Harry ve vězení… to je kompilát mého mozku, který už jen chabě dotvářel z citátu, toho, co jsem kdy četla a především je to asi taková ta pozůstalost inspirace povídkami, které jsem na začátku své FF kariéry četla, a které by tak nějak vypadaly. A ta krutost, och ano, ta krutost za tím vším… A Severusova nemilosrdnost; ne, neustoupím.

:) Obvykle to beru oklikou. A nechci, aby byl první vstup Harry. Tady ne. Tady to musel být on.

Jo, už vím, proč mi Harry vůbec nepřišel na mysl – protože ten muž poznal, co je to za lektvar. - a už Ti dává smysl, proč to poznal? :) Pokud ne: byla to náhoda. I kdyby ho Severus neučil lektvary, Harry by to věděl. Mám ten dojem, že jednou ten lektvar u Severuse viděl a zjistil si, co je zač.

Za tohle moc děkuji – podobných projevů smyslu pro situační spravedlnost se u Severuse moc nevidí. Já děkuji. A opět je to kompilát z co kdyby, variace na téma: co kdyby Severus zjistil, jaký je Draco hajzlík. Pořád by vinil Pottera?

*Takže... Severus už ve chvíli, kdy mu ten smrtící lektvar podával, doufal, plánoval, že ho přivede zpět?

*Byl to Severus, kdo Harryho přivedl k Voldemortovi?

*Kapesník byl přenášedlem? Severus si ho bral cestou za Voldym, za Harrym. Neměl ho ale pro Harryho, nebo ano? Měl ho, aby se přemístil od Voldemorta zpátky do Bradavic? Pokud by tak tedy fungovalo, že by prošlo ochranou. Počítal snad s tím, že bude příliš slabý na přemístění?


Postahovala jsem věci sebe se týkající, ok?

Tak:

První *: Ne.

Šokující? Počkej na pokračování. :)

Severus měl dva příkazy, které musel splnit stoprocentně.

Voldemort: Odstranit Harryho.

Brumbál: Zachránit Harryho.

Vyber si…

Severus věděl, že ať to bude stát cokoli, Harry Potter musí umřít. Otázka byla, kdy. Varianta á je, že by Pottera nechal umučit. Bé – prokáže mu milost, na kterou kdyby Voldy přišel, bylo by po něm.

Problém je v tom, že Brumbál to nechal plně na Severusovi, ale nějak vůbec nepočítal s tím, že Severus ho nechá umřít, aby ho dostal zpátky do Bradavic. Vážně, skutečně, definitivně umřít.

Takže ne, Severus nemohl doufat. Severus jen musel.

Druhá *: Pfff… přemýšlím, jestli po mě nechceš moc, ptát se mě na tohle. Mám ten pocit, že ne, nepřivedl ho Severus. Asi ho podobně jako v Roku unesli. Severus jen věděl, kde se nachází.

Třetí *: Ano, byl přenášedlem. Ano, byl. Ne, neměl ho pro Harryho, z cely se dostat nedalo. Měl ho pro sebe a pro mrtvolu, kterou ponese s sebou. A od Brumbála, mimochodem.

Mimochodem – bydlel v té době u Severuse, v jeho Bradavickém bytě, že? Byla to provokace. Lehce zoufalá, že? Ačkoli to si Harry nepřipustil. Jestli tam bydlel…? Měl i své pokoje, pokud vím. Ale ano, docela často přespával u Snapea.

/...odešel, aniž by Harrymu třeba jen nařídil návrat, aniž by ohřál vzduch, aniž by se namáhal zabránit Harryho nachlazení. Harry pro sebe přikývl./ - Velmi působivé. Na tomhle bylo opravdu znát, jak moc Harry Severuse potřeboval. Zajímavé. :) A přitom to mělo podtrhnout hlavně to, že ať už máme Severuse rády, jak chceme, ať už ho měl Harry rád, jak chtěl, Severus na nějakou hru na chudáčka zmrzlého na astronomické nepřistoupí. Prostě proto, že ví, že je to hra. Pokus. Bezduchost – protože na nachlazení existují moc účinné lektvary, takže když Potter chce…

Ó jo, kontrast. :) S tím jsem si taky pěkně pohrála, co?

Merline, yellow, ty mi taky dávášsmileysmiley

Souhlasím - to bylo velmi potěšující, že jsme se nemusely babrat s tou peticí :-)
Při čtení Marina úžasnýho rozboru :) jsem si uvědomila, že jsem měla ještě jednu technickou. ;) Jak Potter krájí ty bezoáry a Sev mu to "ukazuje", máš (pokud jsem dobře četla), že bezoár je kořen (bylo tam něco jako že krájel ten kořen). Pokud si dobře pamatuji, tak bezoár je kámen, ne?
Sákriš, s tím gárdenem se nedá pracovat. Poskládáš si to, ass, že jo?

Ale radši:

1 - musím, 2 - odešel, 3 - dnes
„Dnes je má největší obava z toho, že nic neucítím.“ – Hmmm... Moc hezky anticipační.

Bylo to pro mě šokující – že se Severovi povedlo to vzkříšení jen částečně. A tleskám za to. Jako by to byla jediná možná cesta... Brilantní. A následná Harryho žádost – mrazivé, ale nevyhnutelné.

Strhla mě Severova snaha to zvrátit – bylo to velmi silné a dojemné. Stejně jako závěr.

Ještě jedna věc – veškeré interakce Harry/Severus v této povídce v sobě obsahovaly neskutečný náboj – měly šťávu a měly duši. Na nich povídka stála a na nich povídka vyrostla v mistrovské dílo.

Děkuji moc, že jsi to sem dala!

A nemáš za co, ass – samozřejmost. Děkuji.
Musím se smát sama sobě. Kouknu na sloupeček komentářů, vidím jiný než obvyklý nick, kouknu na to a hle! Ono je to k jakési povídce, kapitole... Ale jaké? Říkám si, kurňa, to assez napsala? To tady má? Marně nad tím přemýšlím a pak mi náhodou pohled zavadí o poslední přidané kapitoly. A spadne mi brada až do přízemí! Chvilku to vydýchávám, pak si promnu své unavené oči a jelikož to tam fakt pořád je, jdu na to! Že by to byla ta jednorázovka?

No, jenže jsem nepočítala s tím, že je to tak dlouhé – a musela jsem jít spát, aniž bych to měla celé dočtené. Ráno mě šoklo, že se stránky nechtěly načíst. Zkusila jsem to pak později a konečně jsem si to dočetla. Ale komentář píšu až teď, protože jsem měla nějakou práci :-( A možná je lepší, že to píšu až teď, protože se u mě po dočtení zase dostavil ten stav, kdy vydýchávám a nenapadá mě zrovna moc kloudných slov.

Tedy, assez, to si ze mě snad děláš srandu. Tys měla takovouhle povídku tak dlouho v šuplíku a skoro ji snad ani neplánovala zveřejnit? Řekla bych, že tohle by si přál každý autor – mít na skladě podobné skvosty.

To byl koncert. A navíc hotová symfonie. Nadchlo mě, jak jsi poskládala jednotlivé části za sebe – tak, že čtenář tápal skoro do poslední chvíle, ale přesto vlastně mohl už od počátku tušit. Postupem čtení se to hezky ucelovalo a propojovalo a vysvětlovalo. Ale jsem si jistá, že kdybych to četla na části, mezi jejichž uveřejněním by byla pauza, asi bych si připadala jak E. T. na nesprávné planetě. Podobné jednorázovky mám velmi ráda – je to takové osvěžení od kapitolovek (které upřednostňuju), kdy člověk dlouhou dobu neví, na čem je.

Předně ti musím říct, ass, že mě až mrazilo z toho, jak SKUTEČNÝ mi Severus připadal. On byl tak... prostě syrově svůj, prostě totální opak OOC. Jestli jsem si kdy byla jistá autentičností postav ve FF, tak tady za tohohle Severuse bych se prala. Odpovídal do detailu mému vnímání Severuse. Jeho reakce byly dokonalé.

Líbilo se mi, že Severus, ač Smrtijed, neměl přesto k celám až tak snadný přístup. To vypadalo velmi věrohodně. A Lucius... byla jsem ráda, že si Severus nerozsvítil.

Já jsem vlastně ani nehádala, kdo by tím vězněm mohl být. Protože mě nikdo konkrétní nenapadal. Tak mlhavě jsem měla na mysli některého člena Řádu, ale o Harrym jsem doopravdy nepřemýšlela – ani v tom smyslu, že bych ho zavrhla. To jsem byla ale neprozíravá. Zajímavý byl ten moment, kdy mi to poprvé bliklo hlavou. Takže... Severus už ve chvíli, kdy mu ten smrtící lektvar podával, doufal, plánoval, že ho přivede zpět?

Jo, už vím, proč mi Harry vůbec nepřišel na mysl – protože ten muž poznal, co je to za lektvar.

Odbarvená fretka s trpasličím ksichtem mě navzdory vážnosti celé povídky pobavila, jako už dlouho nic :-D Trefa.

Ale Severusův výstup na závěr té noční scény byl ještě lepší. Za tohle moc děkuji – podobných projevů smyslu pro situační spravedlnost se u Severuse moc nevidí.

/Musíme předstírat až do posledního výdechu./ - Tohle bylo tak ďábelské! Voldemort, jak má být.

Byl to Severus, kdo Harryho přivedl k Voldemortovi?

Kapesník byl přenášedlem? Severus si ho bral cestou za Voldym, za Harrym. Neměl ho ale pro Harryho, nebo ano? Měl ho, aby se přemístil od Voldemorta zpátky do Bradavic? Pokud by tak tedy fungovalo, že by prošlo ochranou. Počítal snad s tím, že bude příliš slabý na přemístění? Ten kapesník mě opravdu hlodá, takže moc prosím o vysvětlení.

Tak tahle je to s tím bezejmenným chlapcem! *spadla jí brada* Harry tedy měl odvahu, že si ho přivedl až „domů“. Pěkná provokace. Mimochodem – bydlel v té době u Severuse, v jeho Bradavickém bytě, že?

/...odešel, aniž by Harrymu třeba jen
Assez: Ježiši, hlavně ty pitomosti piš dál ano? smiley Já mám ty pitomosti ráda a až do teď jsem všechny povídky chápala, i když možná kolikrát jsem si tam třeba dosazovala úplně jiné důvody, než jsi měla v plánu... smiley Spíš se dovolám nějaké pomoci, ale klid už jsem dala za úkol přečíst ot mé spolubydlící a doufám, že dřív než na mne uvrhne embargo a označí mě za divnou a zvrácenou, když se oddávám povídkám o dvou můžích, tak mi vysvětlí, co nechápu... Pak se od ní nechám s klidem i vyhodit...smiley
/...odešel, aniž by Harrymu třeba jen nařídil návrat, aniž by ohřál vzduch, aniž by se namáhal zabránit Harryho nachlazení. Harry pro sebe přikývl./ - Velmi působivé. Na tomhle bylo opravdu znát, jak moc Harry Severuse potřeboval.

Ach, proč jen se mi ty Severusovy obřady ani za mák nelíbily... Když jsem si uvědomila, že Harry je vážně mrtvý, byla jsem zvědavá, jak se s tím (ne)smíří Severus. Jsem ráda, že jsi povídku neuvrhla do smetí tím, že by se mu podařilo přelstít smrt. (A že ji přeci jen částečně přelstil – tomu se věřit dalo – vezmu-li v úvahu, co všechno tomu obětoval.) Čímž ale neříkám, že by konec nebyl bolestný – byl a moc, ale k tomu se snad ještě dostanu.

Hodně se mi líbil ten kontrast mezi časovými pásmy – Severus snažící se celou svou bytostí vrátit Harryho mezi živé a Severus metající na Harryho nadávky a kritizující každou jeho chybu. (A sakra, měl ten chlap vážně pravdu – jenže Harry měl zase tu svou...)

Severus, když krájel ten bezoár... z něj šla taková hrůza! /Neustále se spoléháte, že vytáhnete něco dalšího ze zásob a neberete ohled ani na to, kolik některé přísady stojí. Ale jednou nebudete mít víc ingrediencí než na právě jeden lektvar a nebudete moct vše udělat znovu a znovu, bude se vám to prostě muset povést./ - V tomhle je velká a nepříjemná pravda. A přesně tyto pasáže obdivuju ve tvých povídkách naprosto nejvíc.

Jedna věc byla ale docela zarážející – Brumbál mi tu přišel nějak příliš slabý... Co udělal pro Harryho záchranu? Jak mohl Severovi vyčítat, že ho zabil? (Technicky vzato to pravda navíc stejně nebyla, i když na tom Severus značný podíl má. Ale když už, já bych tomu říkala euthanasie.)

Téda. Musím říct, že představa Harryho TAKTO zbídačeného, TAKTO se vyrovnávajícího se svým údělem... všechen ten úplatný sex, drogy, dokonce pletky s upíry... to nebyl vůbec špatný nápad. Docela si to i dokážu představit. VELMI zajímavé podání.

A ta scénka s vysáváním jedu... ta byla obzvlášť úchvatná... Tím spíš, že Severus nepoužil hůlku.

Černý anděl... mám velkou slabost pro scény, v nichž Severus Harryho zachraňuje. A v této povídce jsem si opravdu přišla na své.

„Vy jste to neviděl,“ přišla zpola omámená odpověď. – Myslel tím věštbu? Nějakou novou věštbu, co? Harry se odmítl řídit podle té první, tak se budoucnost pozměnila? Nebo jsem úplně mimo? Pokud ne – velmi nevšední a jednoduše skvělý nápad!

„Protože vám to ani zdaleka nestačí,“ – Takže Severus přeci jen věděl, nebo tušil...

Za ten následující odstavec bych ti nejradši postavila oslavný pomník, protože to bylo... mistrovské. A dál se vyjadřovat nemůžu, protože... nemůžu.

„Netvrďte mi, že nic necítíte!“ „Proč byste nic necítil?“ – Děsivé, jak se pak role obrátily...

„Protože věky v infernu znamenají ztratit smysl pro to cítit. A co jsou vskutku věky, když ne život, jaký doteď vedeme, aniž bychom si jej uvědomovali?“ – Tahle věta na mě zapůsobila snad nejvíc z celé povídky. I když měla hodně konkurentek. Očekávaná a svým způsobem šokující odpověď.

„Ale pro co mám bojovat?“ – Když to Harry vyslovil, říkala jsem si, že o tomhle to asi je. Pokud tohle Harr nevěděl, podle mě nemohl jednat jinak, než jak jednal.

„řekl jsem přece, že to ani zdaleka nestačí vám,“ – Jemu to taky nestačí, to se mu nepodařilo mi namluvit.

„Je to důvod, proč žiju.“ – Pomoc! Tady tápu. Stydím se, ale vážně na to asi sama nepřijdu. Co je tím důvodem? Na co se to Harry ptal?

Jediný Harryho dotyk. – Harry zabil Voldemorta až ve chvíli, kdy se zase probudil k životu?

„Dnes je má největší obava z toho, že nic neucítím.“ – Hmmm... Moc h
04.09.2013 00:13:55
Tereznik
1
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one