Meč a koruna
Tyto stránky mohou lokálně obsahovat povídky 18+ (nevhodné pro děti), homosexuální tématiku, Harryho Pottera (a Severuse Snapea!) v souvislosti s homosexuální tématikou. Postavy Harryho Pottera nejsou mým vlastnictvím a já si na ně nečiním finanční, autorský, duševní ani jiný nárok.

To, že se vám to nelíbí, neznamená, že nemám pravdu. To, že se mi to nelíbí, neznamená, že nemáte pravdu vy. Dokud si nezačneme věci definovat, nedám vám, pro co jste si sem přišli, a vy nedostanete, pro co sem chodíte.
Vítejte na mých stránkách plných textu.
e-mail: trelawney@centrum.cz
Facebook


22.

Několik dní, které následovaly po přepadení Smrtijedy, si Severus a Harry lízali rány. Postupně obnovovali své vybavení. Některé věci se Severusovi přece jen podařilo dostat z trosek tábořiště pomocí vyčerpávajícího opravovacího kouzla. Harry mu mlčky pomáhal. Jakmile došli k názoru, že je bezpečné potulovat se po okolí, začali si “půjčovat” věci, které se jim hodily. Nekradli, protože tím by na sebe zbytečně upozornili. Všechny ty předměty, které potřebovali, si jednoduše zkopírovali. Harrymu duplikační kouzlo zpočátku moc nešlo, ale cvičení dělá mistra a časem se vypracoval natolik, že nebýt magické stopy, nikdo by nepoznal, kterou kopii vytvořil Harry a kterou Severus. Přesto jim šlo získávání ztracené výstroje pomalu. Alespoň se měli čím zabavit a nemuseli se nahlas vracet k tomu, co je oba vnitřně užíralo. Harry se trápil myšlenkou, že všechno je jeho vina, a Severus zase přemítal, kde udělal chybu on. Mohl tomu zabránit? Patrně ne... Stejně by jim časem začali šlapat na paty. Jedni nebo druzí.

Zavládla tichá domácnost: až na výjimky spolu nemluvili. Severus - snad z opatrnosti, aby Harry neodhalil jeho vlastní pochyby a nejistotu - Harryho přehlížel, jak jen to bylo možné. Harry schlíple plnil Severusovy příkazy a ani náznakem neodporoval. Dokonce se ve volných chvílích začal učit, sám a dobrovolně. Učebnice Obrany proti černé magii vykázala mimořádnou odolnost a s výjimkou pár očouzených stránek na ní smrtijedské řádění nezanechalo žádné následky.

Putovali nyní krajinou, která jim byla oběma neznámá, ale Severus měl výborný orientační smysl, vedl tedy výpravu neomylně. Rozhodl se neměnit původní plán, proto stále nepřímo směřovali k Doveru. Cestou provedli několik smyček, aby zmátli nepřítele a ujistili se, že nejsou sledováni. Nebyli. Nic zvláštního se nepřihodilo. Brumbál nejspíš dokonale ošálil ministerstvo a žádní bystrozorové je nehledají. Zatím. Zdálo se, že i Smrtijedi se spokojili s likvidací jednoho tábořiště a s dalším pronásledováním se neobtěžovali.

,Lemplové! Kdybych je vedl já, nikdy by jim taková polovičatost neprošla,‘ pomyslel si Severus.

Teď se mu však nedůslednost jeho “kolegů” hodila. Než si Voldemort uvědomí zásadní chybu svých služebníků, snad se Severusovi podaří zahladit stopy a i s Potterem zmizet.

Dny plynuly a počasí uprchlíkům přálo. Bylo vlhko a sychravo, častý déšť jim hrál do karet a smýval případné náznaky jejich přítomnosti. Nesourodá dvojice kouzelníků pokračovala v dlouhé cestě a pomalu, pomaloučku se každý zvlášť i oba navzájem přestali vnitřně obviňovat z předchozího vývoje událostí. Začali se spolu opět bavit. Nejprve zlehka - tak, že si to ani jeden z nich neuvědomoval. Za nějaký čas by se však jejich komunikace téměř dala nazvat rozhovorem a ještě později už spolu normálně mluvili. Tedy, mluvili spolu alespoň jako za starých dobrých časů.

Byl večer, Harry i Severus se celí prokřehlí hřáli u nenápadného ohníčku, když tu najednou Harry zaslechl povědomý zvuk. S trhnutím se probral z letargie a otočil se. Severus již byl také ve střehu.

,Teď! A znovu! Co to jenom je? A odkud bych to měl znát?‘ přemýšlel Harry a napjatě čekal. Bylo zvláštní, že vůbec necítil nebezpečí. Pak se přidalo praskání větviček, jako by se někdo prodíral houštím. A najednou to Harrymu došlo. Konečně identifikoval onen záhadný pleskavý zvuk - zvuk bosých nohou na vlhkém kamení.

“Dobby!” zašeptal s úsměvem právě v okamžiku, kdy se před ním vynořil dobře známý skřítek v novém, zářivě oranžovém kloboučku.

“Harry Pottere!” vyhrkl nadšeně Dobby. Musel se hodně krotit, aby nemluvil s hlučností sobě vlastní. Zřejmě si uvědomoval důležitost utajení a skoro šeptal.

“Dobby, co tu děláš?” vyzvídal Harry.

I Severus dal pohledem jasně najevo, že Dobby má nyní jedinečnou příležitost vysvětlit důvod své návštěvy. A že by s tím neměl otálet, jinak skončí jako předložka u krbu.

“Pane profesore, pan ředitel Dobbyho pověřil, aby vám donesl dopis. Bradavice jsou přísně sledovány a nebylo by moudré posílat sovu. Domácí skřítky naštěstí zatím nikoho nenapadlo hlídat,” pospíšil si Dobby s odpovědí, neboť Severusova výhrůžka sice nebyla vyslovena, avšak byla vyjádřena naprosto jednoznačně.

“Dopis pro profesora Snapea,” podával Dobby Severusovi roličku tuhého pergamenu.

Severus dopis přijal, rozlomil pečeť, pergamen rozložil a začetl se. Harry i Dobby s napětím sledovali zachmuřený výraz v jeho tváři. Severus promluvil po dlouhé chvíli.

“Brumbál potvrzuje, že Bradavice jsou pod dohledem. Ale nikdo zatím neřešil, zda nebo kdo odešel s vámi. Že někteří mají nějaká podezření, nemůžeme vyloučit, bezprostřední odhalení mé osoby však nehrozí.”

“To znamená, že vaše šance na přežití se výrazně zvyšuje, Pottere, protože všichni předpokládají, že loví pouze osamoceného, vystrašeného studenta,” uvolil se Severus dovysvětlit souvislosti, když na něj Harry vrhl značně nechápavý pohled.

“Aha.”

“Zajímavější je však jiná informace,” pokračoval Severus, “Romilda Vaneová se sice stále ještě neprobrala z komatu, ale našel se její deník.”

“A?” Harry cítil, jak v něm roste napětí. ,Proč to ze Snapea leze jako z chlupaté deky?!‘

“Ten jed, kterým byla otrávena,” podíval se Harrymu do očí a ten mu pohled pevně opětoval, “měl být původně nápoj lásky. A zcela zjevně se jím otrávila sama a dobrovolně.”

Harry měl pocit, jako by se právě vynořil z velké hloubky, o tolik lehčeji mu najednou bylo. Konečně se nemusí přede všemi hájit. Přede všemi? O Ginny ani o kamarády nešlo, ti stáli na jeho straně v nejedné těžké chvíli. Co si o něm myslí zbytek školy, to ho víceméně nezajímalo. Až na dvě osoby. Až na dva muže, abychom byli přesní. A teď konečně mu oba dva, Brumbál i Snape, budou věřit. Harrymu se na tváři usadil úsměv smíšený s výrazem zadostiučinění.

“... uvařit čaj, natož zvládnout primitivní lektvar. Když v létě dělala reparát z Lektvarů, nechtěl jsem ji nechat postoupit do dalšího ročníku. Bohužel štěstí tehdy stálo při ní, opravnou zkoušku s odřenýma ušima zvládla a já jsem ji musel nechat jít. I tak jsem byl obviněn z předpojatosti,” vrátil se Harry na pevnou zem a opět začal vnímat Severusova slova.

“Jednu věc nechápu. Jak mohla tu příšernost vypít, když neměl ani správnou barvu? První alarmující věc a ona ji ignorovala. Místo krvavě rudé zelená...”

V tom Harryho něco napadlo. Jak to, že mu to nedošlo dřív? Vždyť je to tak jasné...

“Je barvoslepá,” oznámil Severusovi.

“A to mi říkáte až teď?” zavrčel Severus.

“Až teď jsem na to přišel. To její oblečení, to, jak si plete oční stíny a růž na tvář... A viděl jste ji někdy malovat? Myslel jsem si, že je střelená, ale ona za to vlastně nemůže. Asi o té barvosleposti ani sama neví.”

Severus přikývl na znamení, že to je uspokojivé vysvětlení.

“Dobby, doneseš dopis panu řediteli,” obrátil se Severus na čekajícího skřítka. Usedl k ohni a začal psát odpověď pro Brumbála. Zatímco Severus vyřizoval korespondenci, Harry se s Dobbym kousek vzdálil a tahal z něho zprávy a drby ze školy. Nejvíc ho zajímalo, co dělají jeho přátelé, ovšem Dobby mu toho moc neřekl, za poslední měsíc se s nimi vůbec neviděl.

Když Dobby odešel, aby se vrátil zpět do Bradavic, posadil se Harry na své místo u ohně a hodil po Severusovi provokativní pohled.

“Takže už mi věříte, že jsem nevinný? Průšvihy se na mě lepí samy od sebe, aniž bych o to nějak usiloval.”

“Jestli vás to uspokojí, Pottere...”

“Takže?” zvedl Harry jedno obočí. V očích se mu odrážely plamínky ohně.

“Věřím,” procedil Severus mezi zuby.

“A když už jsme u toho, věřil jsem vám již dříve, ale nehodlám se o tom s vámi bavit,” uťal Severus konverzaci a šel si chystat místo na spaní.

27.06.2008 17:37:52
Tereznik
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one