Meč a koruna
Tyto stránky mohou lokálně obsahovat povídky 18+ (nevhodné pro děti), homosexuální tématiku, Harryho Pottera (a Severuse Snapea!) v souvislosti s homosexuální tématikou. Postavy Harryho Pottera nejsou mým vlastnictvím a já si na ně nečiním finanční, autorský, duševní ani jiný nárok.

To, že se vám to nelíbí, neznamená, že nemám pravdu. To, že se mi to nelíbí, neznamená, že nemáte pravdu vy. Dokud si nezačneme věci definovat, nedám vám, pro co jste si sem přišli, a vy nedostanete, pro co sem chodíte.
Vítejte na mých stránkách plných textu.
e-mail: trelawney@centrum.cz
Facebook


6.

“No...” protáhl Harry. V nastalém tichu bylo slyšet jen jemné bzučení a cinkání Brumbálových záhadných přístrojů. Ředitel se pobaveně na Harryho usmál, ale ten právě pozorně studoval vzorek koberce.

“No?” postrčil ho mírně Brumbál.

“No, víte...” vysoukal ze sebe Harry a opět se zasekl.

“Harry, nevím. Proto se tě přece ptám,” odvětil se znatelným zajiskřením v očích Brumbál.

“Pane řediteli... Když já vám to asi nemůžu říct...” snažil se Harry vykrucovat.

“Harry, myslel jsem, že si mé pomoci ohledně tvé noční návštěvy u profesora Snapea budeš cenit o něco víc. Koneckonců, právě jsem ti napomáhal při porušování školního řádu,” povzdechl si ředitel. Ale pobavení z jeho pohledu nezmizelo. Ovšem Harry si toho všimnout nemohl, neboť nyní hypnotizoval špičku své levé boty. Ticho. Povzdech. Po něm další. A ještě jeden.

“Dobře. Řeknu vám to. Ale nesmějte se, prosím. A byl bych moc rád, kdyby to zůstalo jen mezi námi,” vrhl Harry nešťastný pohled na Brumbála a pokračoval: “Byl jsem u profesora Snapea... protože jsem... protože potřebuji... nějaké ingredience do lektvaru, kterýzrušíúčineknápojelásky,” vyhrkl nakonec.

“Říkal jsi nápoje lásky?” Brumbál měl co dělat, aby zachoval vážnou tvář.

“Ano. Romilda Vaneová se mi ho zase snaží do něčeho propašovat,” potvrdil zkroušeně Harry.

“Nemůžu připustit, aby se jí povedlo mě zmanipulovat, a chci mít protilátku při ruce. Nehledě na to, co se stalo Ronovi, když to zkoušela posledně,” rozpovídal se. Teď, když už to bylo venku, se mu mluvilo mnohem lehčeji.

“Ó ano, z té původně úsměvné příhody se stala velice vážná záležitost,” souhlasil ředitel.

“Tehdy jsem měl o Rona příšerný strach,” přitakal Harry.

“A zkusil ses zeptat madam Pomfreyové, zda by o něčem nevěděla?” vrátil se Brumbál k Harryho problému.

“Ano. Poslala mě k profesoru Snapeovi.”

Další Harryho povzdech. A další Brumbálovo pousmání.

“Jsem přesvědčený, Harry, že madam Pomfreyová neměla na mysli, aby ses k němu v noci vloupal,” prohlásil Brumbál na oko přísně. Ale Harry už se uklidnil natolik, že odhalil škádlivý tón a zasmál se spolu s ředitelem.

“To určitě neměla. Jenže mně připadalo mnohem jednodušší to zkusit takhle než profesora Snapea požádat přímo. Však vy víte, jak to myslím.”

“Jistě. Je mnohem lepší drhnout stoly ve sklepení než položit jednu jedinou otázku,” Brumbál již neskrýval, jak skvěle se baví.

“Ale jakou otázku! Vy na mém místě byste za ním šel?” bránil se Harry.

“Harry, kam se ztratila tvoje nebelvírská odvaha?”

“Když jde o Snapea?!?”

“O profesora Snapea, Harry,” dostalo se Harrymu jemného napomenutí.

“Měl bys mu o něco víc věřit. Navdory tvému přesvědcení je profesor Snape ochotný pomáhat, ale musíš ho o pomoc požádat. Rozhodně si ho nezískáš tím, že mu budeš slídit v zásobách. A teď, když dovolíš, bych naši malou noční poradu ukončil. A pamatuj si, že to bylo naposledy, co jsem tě takovýmto způsobem vytáhl z průšvihu. Přeji ti dobrou noc, Harry.”

“Ano, moc vám děkuju, pane řediteli. Opravdu. A dobrou noc,” rozloučil se Harry a přešel ke dveřím. Na prahu se ještě otočil a vyměnil si s Brumbálem úsměv.

‚Nakonec jsem z toho vyvázl celkem dobře,‘ pomyslel si, ‚hlavně teď nepotkat ještě Filche...‘

Odpovědí mu bylo pronikavé zamňoukání za zády. Harry přes sebe rychle přehodil neviditelný plášť, rozevřel Pobertův Plánek a bez dalšího otálení se vydal do nebelvírské věže.

27.06.2008 17:32:28
Tereznik
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one