Meč a koruna
Tyto stránky mohou lokálně obsahovat povídky 18+ (nevhodné pro děti), homosexuální tématiku, Harryho Pottera (a Severuse Snapea!) v souvislosti s homosexuální tématikou. Postavy Harryho Pottera nejsou mým vlastnictvím a já si na ně nečiním finanční, autorský, duševní ani jiný nárok.

To, že se vám to nelíbí, neznamená, že nemám pravdu. To, že se mi to nelíbí, neznamená, že nemáte pravdu vy. Dokud si nezačneme věci definovat, nedám vám, pro co jste si sem přišli, a vy nedostanete, pro co sem chodíte.
Vítejte na mých stránkách plných textu.
e-mail: trelawney@centrum.cz
Facebook


Jméno / odeslat anonymně
Opište prosím kontrolní kód "2352"
:-):-D:-D:-P:-O:-(:-B:-/:-o;-)B-):-X>-)]-|[-][-]love
Neřekla jsem, že není!

Oh ano, plnou pozornost autor plně ocení. :) Děkuju.smiley
Jen si dělej srandu. Takové hezké citoslovce.smiley

Ono jde spíš o to, že tvým povídkách radši věnuju plnou pozornost, než poloviční.

Je o mně známo, že jsem překecatelná. Leč jednomu dá zabrat ujistit mě, že o to či ono stojí.

Í když? Tak jo, už vím, jak se bude jmenovat druhá série. X)

To neva, běž si (ode mě) odpočinout. Je to třeba. *yes*
ÍÍÍÍÍÍÍÍ!

Když!

Už 25.!

Musím jít spát, aniž bych načala aspoň kousek (páč to je nemožné, načít jen kousek, z toho by byla zase celá kapitola), ale už teď musím říct - jupí! Těším se! Děkuji!
Uvidíme :-)

Co zase dělám? O:-)(Až takové schopnosti že bych měla?smiley)

smileysmiley
Na to se jí raději neptej, neb i ona tahala kapitoly ze mě a… *vrtí hlavou* Ne, tohle jí asi raději nepřipomínej. :D

Mari? Neblbni, buď od té dobroty. Třeba mě navnadíš a já se k tomu vážně někdy vrátím. *šilhá* Zkrátka jasně a nevnucujícně: Tu to máš, chceš-li, ber.
Doplácím? To bych zase netvrdila. Ne, nemůžu si stěžovat. Když vezmu v úvahu okolnosti, tak opravdu nemůžu.

Průlom v Když? Tak to mě ale VELMI těší, vážně :-) *yahoo* Jen se vyzuřuj (divné slovo) dál, jestli to má takové účinky :-) Ne, vážně – v pořádku! A prosím tě, NEOMLOUVEJ SE, když není za co.

Vždyť já vím, ass a děkuji.

Jééé! :-) Díky! Phines je MOC dobrá volba!

Píšu si se seznam, na co se Terky zeptat :-) To mě docela dost zajímá :-) (Třeba se naučím nové fígle... O:-)

Tvoje slova mě hrozně potěšila, ass. Budu si to pamatovat.

*červená se až za ušima* Na to si toto zrnka ale až moc vážím.

Ostatně z tohoto pohledu není povinností snad nic, pravda.
Opravdu Tě nemá co mrzet. Spíš na to doplácíš, což vlastně mrzí mě a štve mě to – nic s tím nemáš. Ale asi jsem se potřebovala vyzuřit. Odpoledne jsem byla zoufalá, taktak se vším seknout. Ale podařilo se mi udělat další průlom, tentokrát zpátky v Když… a už to nevidím tak černě. Omlouvám se za to, co dělám. Vážně – nikdy to ode mě nebylo a stále není spravedlivé k těm, kteří čtou, co jsem napsala, a kteří mi to navíc komentují. Těm to nesměřuju.

Pořád čekám na zázrak. :) A vyžaduji ho v instantní podobě na nesprávném místě. A to není správně. Vím to. Odpusť.

Ne, vážně jsem moc ráda. Věř, že s Tvým nadšením zacházím citlivě. Což mi připomíná – vybavilo se mi, kam Potter běžel. Běžel pro Phinease Nigelluse.

A nemáš se předně proč cítit hloupě. Ptala ses někdy Terky, co jsem dělala, aby mi dala přečíst kapitolu před zveřejněním a opravami? A dodnes se za to nestydím. Dlouhou dobu pro mě takové nadšení má váhu. A je jedno, jestli je sdílené, jestli ho projevuji někomu já, nebo jestli je projevováno mně. Je důležité. Vlastně je to na psaní ten úplně nejdůležitější prvek. Myslím, že tohle je důvod, proč jsem začala psát. :) Takže proč se cítíš hloupě, já asi nepochopím.

A nedělám si legraci. Moc by mě poctilo, kdyby si někdo tady ty střepy a zrna vytáhl a udělal z nich povídku. Tím spíš Ty.

…ostatně učení taky není povinnost. Nemusím se učit. Můžu jít vydělávat peníze. :)
Opravdu mě to mrzí. A štve mě, že jsem vlastně „přišla o pár let pozdě“. Což je problém minulosti. Ještě je pořád naděje, že v budoucnosti se něco změní.

Přesně. Co kdyby – to mě pronásleduje pořád. Ale teda ne, že bych se nesnažila „vyhodnotit situaci“ hned. Přemýšlela jsem nad tím a prostě mi vyšlo to, co mi vyšlo. Když jsem klikla na „Nevinný“, před tím bylo v adrese jen „Novinky“.

Pokud jsi ráda, pak se už necítím hloupě.

:-D Nebudu ti to brát, protože ctím tvůj názor, ať už vážný, nebo míněný v legraci.

Sama... Tak nevím, o co je to lepší, než kdyby tě nutil někdo jiný. Nutit se můžeš (a asi musíš) do učení, protože to je povinnost. Psaní povinnost není, nebo by aspoň neměla být, což víš sama nejlépe.
Je na tom blbé, že kdysi bych pro takový komentář vraždila. (V překladu bych tu povídku napsala.)

Proč? Protože jsi jako já. Ověřuješ zpětně, protože „co kdyby“. Sobecky jsem svrchovaně ráda, že jsi to odeslala tak, jak jsi to odeslala. Alespoň vím, že čeho jsem (byla?) schopna. Když ne v celku, pak v kousíčcích.

Já vím, že lákalo. I mě lákalo. Teda ale řeknu Ti, že je škoda, že k tomu nenapíšeš povídku.

A co do nucení – nutím se sama. :)
Víš, jak hloupě a trapně jsem si pak připadala? Proč já na to vždycky musím přijít pár minut poté, co odešlu ten komentář? Proč si to nezjistím najisto předtím?? Bylo to asi tím, že jsem si tolik moc přála, aby to fakt byla delší povídka, že jsem o variantě „zrnko“ naprosto neuvažovala. Max. o té jednorázovce, ale tu jsem zavrhla aspoň správně :-)

No, vážně nemusíš nic vysvětlovat. To já spíš jen tak – jako že je to ŠKODA, že se z toho stalo zrnko. Zrnko, ze kterého úplně křičí, že to měla být kapitolovka. Ale děkuji aspoň za to, žes to nevyhodila úplně a podělila ses o ten nápad a já si mohla chvíli snít o povídce :-)

Ne, vážně, assez, jsem ráda, že to bereš takhle a doufám, že si z mého nadšení moc neděláš. Pokud si z toho vezmeš to, že mě tvůj nápad a kousíček povídky víc než nadchl, budu ráda.

Teda ale řeknu ti, že toto téma by mě samotnou hrozně lákalo (jakože mě nikdy nic k psaní nelákalo, což je vidět) k psaní :-) (A neboj, u toho lákání to zůstane.)

Ta ochranná zaklínadla... to jsem spíš myslela, že se dozvím z dalšího děje – zásadní to není.

Ach jé, tohle slyším tak strašně nerada a jsem z toho smutná... :-( Nevím, co mám dělat... a nejhorší je, že nemůžu dělat nic, jen doufat. Tak hlavně – nenech se prosím do ničeho nutit, to zabíjí úplně nejvíc. Já vím, že ty se nenecháš, ale stejně to radši říkám. A Když... čekaly jsme a budeme dál.
Vážně mám, Mari, vysvětlovat, proč je to v Zrnech a ne jinde? Myslím, že Ti to došlo…

Poslední tři dny jsem se snažila trochu projít tu věc z ukázky č. 2. A tohle, malinkaté, miniaturní nic zmenšené na jedničku písmo mi tam zavazelo.

Ostatně – k tomu Zrnka slouží. K odkládání odpadového a (snad občas) inspirativního materiálu.

Zvláštní. Vím, že na počátku toho něco stálo. Ale vůbec si nevybavuji, co. Mám podezření, že je to proto, že jsem se rozhodla hned vzápětí nepokračovat.

Nemám páru, co jsem četla předtím, než jsem tohle napsala. (A znervózňuje mě to.) Jen se mi teď matně vybavilo, že jsem si to i přehrávala (když jsem si fénovala vlasy).

Možná jsem se i sekla s tím: „A Harry netuší nic o domluvě těch dvou (AB a SS).“ Nahlodla jsi mě.

Odpovím jen na ta ochranná zaklínadla, neb na ostatní jsem snad odpověděla – nedodržuji to stejně, jako nedodržuji, že se letax. sítí naráz protáhne jen jeden nebo že ve Velké síni nejsou obrazy. Prostě mám ten dojem, že když znáš destinaci/máš u sebe nějaký předmět/jsi mocný kouzelník, přemístit se můžeš.

Ve skutečnosti mám roupy, nerozmazluji. Děsím se, že mě psaní už nikdy nezačne bavit. A pořád si říkám – dobře ti tak. Teď mám prázdniny a přestalo se mi chtít číst Kareninu, tak místo ní procházím tu… „ukázku dva“. A s pasážemi, které jsem opravovala, jsem velmi spokojená, ne tak s celkem. (Už nevím, co s tím, a zase mě to přestává bavit. To víš, nevím ani co s Když, tak jsem to nechala být a vrhla se na tohle, což mi už taky leze na nervy…) A už vůbec ne s tím, co jsem k tomu teď napsala. To bych vyhodila z fleku. Vlastně nemít to rozepsané, vůbec bych to nepsala. Jsem na sebe po všech stránkách naštvaná, tak mě asi raději moc neposlouchejte, jo?

Děkuji za nádherný komentář, Mari. (Láme mi srdce.)
Ajajaj. Ono je to v Zrnkách...

Ass, vysvětli mi, prosím, proč.smileysmiley
A ještě jedna věc - ty tady sice nikde nemáš čísla - z čehož by se dalo usuzovat, že jde opravdu o kapitolovou povídku a ne jednorázovku, ALE z toho děje a z ukončení o tom PRO MĚ neplynou žádné pochybnosti. Hodně nerada bych se mýlila, tady víc než kdy jindy.smiley
Moje dušička se roztéká blahem. Ono se to asi nemá, už po přečtení poloviny první kapitoly jásat, tleskat, óchat a áchat, ale... Už jen po přečtení úvodu do děje jsem začínala tušit, že nás čeká něco... něco zatraceně podobného mé nejoblíbenější zápletce. A mnohem víc. Ono to totiž vypadá, že bych se mohla dočkat (co to kecám, už jsem se vlastně dočkala – i jen tohle by mi stačilo ke štěstí) takové verze sedmičky, v kterou jsem doufala a kterou jsem si jednu dobu neskutečně moc přála. Á, měla bych se krotit, ale ono to moc nejde. Měla bych mlčet o svých obrovských očekáváních, ale taky se mi to příliš nedaří. Ass, zlatíčko, tohle bude povídka, že jo? Kapitolová, že jo? S mnoha a mnoha kapitolami, viď? A bude v ní ukázka č. 2, hm? Jsem úplně v euforii a bojím se, že jsem si to všechno vyložila blbě a neměla bych se tak těšit. Každopádně si nepamatuju, kdy naposled jsem byla tak nadšená z úvodu povídky.

Jak ty to umíš – překrásně popsaná atmosféra lesa. Sem by se opravdu nehodilo nic zdlouhavého, do děje tvé první řádky uvedly dokonale. Co uvedly, vtáhly a už nepustily. Hrozně mě mrzí, že je kapitola tak krátká, ale na druhou stranu úplně chápu a asi bych ukončila přesně tam, kde jsi to udělala ty. (Nicméně... když už teda takhle, tak... pociťuju šíleně nutkavou potřebu přečíst si v co nejkratším možném čase druhou kapitolu.)

/Něco přes něj bylo přetaženo./ - *yahoo* Výborně, skvěle, úžasně.

Zaujalo mě, že první, co se Harrymu mihlo hlavou, bylo, že zklamal. Žádné – bojím se, nechci umřít. To se mi opravdu líbilo, velmi typické pro něj. A jeho o(c)hromení nemělo chybu. Chválím taky jeho vnitřní boj, i ten jsi vystihla bezvadně.

/A jediné, co Snape udělal, bylo… zvedl ruce, pokrčil v lokti, dlaněmi vzhůru… vzdával se!/ - Úplně to před sebou vidím a ta představa je... úchvatná. A jestli mi tohle vyrazilo dech, tak co potom fakt, že Harry zareagoval tak duchapřítomně a jednoduše je oba přemístil?! To je lepší, než cokoli, co mohl udělat. Čekala jsem buď, že neudělá nic a Severus zatím zmizí, nebo že se na něj rozkřičí, nebo že na něj zaútočí, nebo tak něco, ale tohle ne. Velmi odvážné. Co třeba ochranná zaklínadla? Tolik se snaží neprozradit a teď tohle? Ovšem... Severus právě měl příležitost Harryho vydat a neudělal to, jistě. Ale od Harryho bych čekala podezíravost. Takže si tvořím otázky a teorie :-) Počítal s tím, že ho s kamarády vyřídí? (:-D) Nebo si už v tu chvíli uvědomoval, že by to s tím zrádcem a vrahem nemuselo být tak horké? Z toho, že Severuse akorát vyložil a zase šel, mi vyplývá, že z něj asi příliš velký respekt a obavy nemá a snad tedy ho Snapeovo chování nahlodalo. Ovšem záleží na tom, kam tak neodkladně šel. Na to si zatím radši žádnou odpověď nevymýšlím :-)

Každopádně, když si představím, že Ron a Mionou dostali za úkol hlídat Severuse Snapea... :-)) To je velmi vtipné.

POK-RA-ČO-VÁ-NÍ! Prosím, moc prosím, co nejdřív. Na tohle se nedá vydržet čekat moc dlouho, vážně.

Na druhou stranu, ass – DĚKUJI. Jsi báječná, že nás teď takhle rozmazluješ. Tohle bylo neskutečně příjemné a nečekané překvapení.smileysmiley
26.02.2012 15:24:37
Tereznik
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one